Magazín Wired zveřejnil krásný článek o zajímavém trendu, se kterým si pohrávají (nejen) v USA. Agrivoltaika je snaha o výrobu elektrické energie pomocí solárních panelů a zemědělské využití stejného pozemku ve stejný čas.
Na první pohled to zní nesmyslně, jak se chcete traktorem nebo dokonce kombajnem motat mezi trubkami, které podpírají fotovoltaiku? I na druhý pohled se marně zbavuji dojmu, že je článek idealistický a lehce naivní, ale zajímavé myšlenky v něm rozhodně jsou.
Kam v dnešním zaplněném světě umístit soláry? Jsou tu nápady umístit je na vodní kanály a zpomalit tak odpařování vody. Instalují je nad cyklostezky, kde poskytují stín. Takže proč je nedat na pole? I když přesnější by bylo napsat nad záhon, protože smysl to dává spíše u plodin, jako jsou papriky, rajčata, česnek nebo salát.
I to jsou pochopitelně rostliny, které potřebují slunce, ale v arizonském kontextu rozhodně nepotřebují tolik slunce, kolik se jim dostává na otevřeném poli – takové množství fotonů je naopak zraňuje. Další obrovská výhoda – částečně zastíněná zelenina neztratí tolik vody. Výzkumníci uvádí, že za svůj životní cyklus pod fotovoltaikou spotřebují rostliny pouhou polovinu vody (ve srovnání s otevřeným prostorem), přitom konkrétně Paprika setá (Capsicum annuum) metodou agrivoltaiky dokáže až ztrojnásobit výnos.
Ještě jeden benefit – tentokrát pro technockou část symbiózy. Voda odpařující se z rostlin ochlazuje soláry, čímž jim pomáhá k lepšímu výkonu.
Reportáž z farmy, kde pracují s agrivoltaikou:
Půjde to i v českých podmínkách?
Agrivoltaika tedy rozhodně není všespásné řešení globálních problémů, ale smysluplné synergie se najít dají. Věří tomu i Americké ministerstvo zemědělství USDA, které vypsalo dotace ve výši 10 miliónů dolarů pro výzkumníky, zemědělce a provozovatele solárních elektráren, kteří mají chuť novou myšlenku rozvinout a optimalizovat.
Jestli si říkáte, že je to jen něco pro rozpálené jižní polohy, kde si mohou dovolit plýtvat slunečním zářením, tak jsou tu i jednodušší myšlenky než pěstování zeleniny. Pod panely se může pást dobytek. Bude se tam dařit i pestrému lučnímu porostu, což ocení včelaři, protože polními monokulturami včely dlouhodobě trpí. Ale to už jsme zpátky u idealismu – ekonomický přínos divoké louky rostoucí pod solární elektrárnou se totiž špatně kvantifikuje…
