Slunce sice na první pohled vypadá jako stabilní centrum Sluneční soustavy, ve skutečnosti ale i se svými planetami obíhá kolem centra Mléčné dráhy závratnou rychlostí kolem 220 kilometrů za sekundu. Přesto existují v Mléčné dráze hvězdy, které se pohybují ještě podstatně rychleji.
Občanští vědci, kteří se účastní projektu „Backyard Worlds: Planet 9,“ jehož cílem je zpracovat ohromné množství dat získané americkým vesmírným infrateleskopem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer), nedávno jednu takovou hvězdu našli. Adam Burgasser z University of California San Diego a jeho kolegové jí přiřkli název CWISE J124909+362116.0 (zkráceně J1249+36).
Podle dostupných informací Je to hyperrychlá hvězda, která se řítí Mléčnou dráhou rychlostí asi 600 kilometrů za sekundu, tedy téměř trojnásobnou oproti našemu Slunci. Kromě toho se ale pyšní ještě dalšími superlativy. J1249+36 se nachází ve vzdálenosti „pouhých“ 400 světelných let od Sluneční soustavy, což z ní dělá nejbližší „splašenou“ hvězdu.
Nejlehčí hyperrychlá hvězda, s jakou jsme doposud měli tu čest
Ještě více pozoruhodné je, že se hvězda J1249+36 pohybuje tak rychle a po takové trajektorii, že pravděpodobně vyletí ven z Mléčné dráhy a vydá se na osamělou pouť vesmírem. Měření spektrografu NIRES (Near-Infrared Echellette Spectrograph), který pracuje na Keckově observatoři na Havaji, ukázala, že je to také doposud nejlehčí hyperrychlá hvězda, s jakou jsme doposud měli tu čest.
Mají-li vědci pravdu, je hvězda J1249+36 chladným podtrpaslíkem typu L (L subdwarf), tedy velmi málo hmotným a velmi chladným objektem, který je vlastně na pomezí hvězd a podhvězdných objektů. Jak se ale taková hvězda mohla dostat na takovou dráhu, která směřuje pryč z naší Galaxie?
Burgasserův tým prostudoval dva možné scénáře. Hvězda J1249+36 mohla být původně ve dvojhvězdě s bílým trpaslíkem, který nakradl hmotu a explodoval jako supernova.
Taková exploze by mohla vymrštit J1249+36 na její dráhu. Druhý scénář počítá s tím, že J1249+36 byla původně členem kulové hvězdokupy, kde se setkala s černou dírou a gravitace ji vymrštila ven. Rozhodnout by mohl výzkum chemického složení.