Podle nejnovějšího vědeckého bádání se v našich ústech a střevech hemží záhadné a vědě dosud neznámé struktury podobné virům, které se potulují mezi bakteriemi žijícími v našich tělech. Vědci označili tyto struktury jako „obelisky“ a možná budou muset kvůli nim později redefinovat, co to znamená být živou bytostí. Podrobnosti přináší magazín Gizmodo.
Než se pustíme do nových poznatků, ujasněme si, co jsou viry a jak je definuje věda. Viry jsou malé „balíčky“ genetického materiálu tvořené buď DNA, nebo RNA, které jsou uzavřeny uvnitř ochranného bílkovinného obalu.
Viry a viroidy
Viry se vyznačují tím, že bez pomoci jiných, složitějších organismů, ať už jde o bakterie nebo živočišné buňky, nejsou schopné vytvářet další. Vědci se už mnoho desítek let přou o to, zda tato přirozeně parazitická vlastnost diskvalifikuje viry z toho, aby byly považovány za formu života.
Postupem času vědci zjistili, že existují mikroskopické entity, které se zdají být ještě podivnější než tradiční viry. Například satelitní viry mají bílkovinný obal, ale nemohou se v buňce replikovat bez druhého pomocného viru (některé se dokonce „zakusují“ do druhého viru, takže oba proniknou do hostitele současně). A existují i další původci, kteří nemají vůbec žádný obal a jsou to prostě kruhové smyčky RNA – takové označujeme jako viroidy.
Doposud byly viroidy přesvědčivě nalezeny pouze u rostlin. Některé nedávné studie však naznačily, že podobní původci infikují i jiné formy života. Vědci ze Stanfordovy univerzity nyní tvrdí, že se jim podařilo nalézt přesvědčivé důkazy o existenci těchto patogenů v mikrobiálních společenstvích bakterií, která lemují naše ústa a střeva (tato malá sousedství jsou také známa jako mikrobiomy).
Záhadné „obelisky“
Vědci analyzovali databáze, které kategorizují aktivní geny střevních a ústních mikrobů, a pomocí algoritmů hledali neznámé genetické sekvence, které by mohly představovat nezávislé viroidní smyčky RNA. V databázích identifikovali téměř 30 000 těchto jedinečných sekvencí, označovaných jako obelisky. Celkově byly obelisky nalezeny přibližně v 7 % střevních bakterií a v polovině mikrobiomů bakterií z úst, které vědci analyzovali.
Podařilo se jim také najít důkazy o tom, že specifický druh bakterie Streptococcus sanguinis funguje jako hostitel pro specifickou populaci obelisku. „Obelisky jako takové tvoří třídu rozmanitých RNA, které kolonizovaly a zůstaly nepovšimnuty v lidských mikrobiomech,“ napsali autoři v preprintovém článku, který byl 20. ledna zveřejněn na serveru bioRxiv.
„Popisujeme zde "obelisky" – dosud nerozpoznanou třídu elementů podobných viroidům, které jsme poprvé identifikovali v metatranskriptomických datech z lidských střev.“ uvádějí vědci v abstraktu studie s tím, že se „obelisky“ replikují podobně jako viry, ale jsou mnohem menší a jednodušší.
Čím více vidíme, tím méně víme
Zjištění vědeckého týmu jsou označena jako předběžná, a proto je třeba je zatím brát s určitou rezervou. Pokud však výsledky této práce potvrdí další výzkumy, pak by to znamenalo odhalení další skryté vrstvy mikrobiálního světa – takové o níž zůstává mnoho nezodpovězených otázek.
Autoři uvádějí, že předpokládané vlastnosti obelisku neodpovídají viroidům ani jiným subvirovým patogenům. Navíc se zdá, že nesou geny, které nebyly nikdy pozorovány u žádných jiných organismů. V tuto chvíli ani nevíme, zda a jak by mohly ovlivnit lidské buňky nebo zdraví.
„Myslím, že je to další jasný důkaz toho, že stále zkoumáme hranice virového vesmíru,“ řekl časopisu Science Simon Roux, který pracuje jako biolog v DOE Joint Genome Institute v Lawrence Berkeley National. „Je to šílené,“ dodal buněčný a vývojový biolog Mark Peifer z University of North Carolina v Chapel Hill. „Čím více se díváme, tím více šílených věcí vidíme.“