Objevili chladnou super-zemi u slavné Barnardovy hvězdy

  • Astronomové objevili exoplanetu u jedné z nejbližších a nejslavnějších hvězd
  • Konkrétně jde o Barnardovu hvězdu
  • Exoplaneta má hmotnost nejméně 3,2 Země

Astronomové objevili exoplanetu u slavné Barnardovy hvězdy, která se nachází ve vzdálenosti 6 světelných let od nás v souhvězdí Hadonoše. Po Alfě Centauri je to nejbližší hvězdný systém od nás a nejbližší „samostatná“ hvězda. Exoplaneta Barnardova hvězda b má hmotnost nejméně 3,2 Země a okolo hvězdy oběhne jednou za 232 dní.

Barnardova hvězda je červeným trpaslíkem. Je mnohem méně hmotná a chladnější než Slunce. Planeta se sice pohybuje 2,5krát blíže než Země okolo Slunce, ale vzhledem k parametrům hvězdy je to už velmi chladná oblast.

Pokud by se jednalo o kamennou planetu a neměla atmosféru, byla by teplota na jejím povrchu někde okolo -170 stupňů Celsia. Atmosféra planety může teplotu zvýšit, ale může být také tak velká a hustá, že se bude jednat o svět podobný spíše menšímu Neptunu. To dnes nevíme, ale blízkost hvězdy od nás dělá z planety ideální cíl pro další výzkum.

Klidná hvězda

Červení trpaslíci obvykle vyzařují velké množství ultrafialového záření a dochází u nich k velkým erupcím. Barnardova hvězda je možná až 10 miliard stará a velmi klidná, což usnadnilo objev planety.

Barnard’s star b (Barnardova hvězda b) byla objevena měřením radiálních rychlostí v rámci projektu Red Dots. Ten navázal na projekt Pale Red Dot, který v roce 2016 vedl k objevu exoplanety u nejbližší hvězdy od Slunce Proximy Centauri.

Vědci pozorovali hvězdu každou dostupnou noc spektrografem CARMENES, který se nachází na španělské observatoři Calar Alto severně od města Almería. Kromě toho využili měření ze dalších spektrografů dohromady za 20 let.

Slavná hvězda s největším pohybem

Při pohledu na hvězdné nebe se může zdát, že je neměnné. Ne nadarmo se hvězdám říká stálice. Souhvězdí vypadají dnes stejně, jako vypadaly před několika lety. Ale je to omyl. Hvězdy mají svůj vlastní pohyb. Kdybychom se mohli vrátit do časů dinosaurů, hvězdné nebe bychom nepoznali. Barnardova hvězda má ze všech hvězd největší vlastní pohyb – za rok to dělá více než 10 obloukových vteřin.

Příběh Petera van de Kampa

Na začátku 60. let oznámil astronom Peter van de Kamp, že okolo Barnardovy hvězdy obíhá exoplaneta. Později našel další údajnou planetu. Jeho objevy ale astronomická obec do jeho smrti v roce 1995 neuznala. Současný objev s tím nesouvisí. Van de Kampovy planety byly obří světy s dobou oběhu v řádu mnoha let.

Van de Kamp měl planety objevit astrometrií. Barnardova hvězda b byla objevena měřením radiálních rychlostí. Obě metody mají společný základ.

Vycházejí z toho, že planeta má nemalou hmotnost a gravitačně ovlivňuje pohyb své hvězdy okolo společného těžiště. Zatímco v případě astrometrie se to projeví v pohybu hvězdy po obloze, v případě měření radiálních rychlostí ve spektru hvězdy.

Zdroj: Nature

Diskuze (4) Další článek: Facebook si najal PR firmu, která psala negativní články o Googlu nebo Applu

Témata článku: Vesmír, Výzkum, Země, Astronomie, Slunce, Exoplanety, Pohyb, Barnard, Ideální cíl, Barnardova hvězda, Planeta, Svět podobný, Nemalá hmotnost, Ultrafialové záření, Kampa, Kamenná planeta, Super, Obří svět, Hmotnost, Hvězdné nebe, Velké množství, Blízkost, Neptun, Světelný rok, Bar



Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

Bude to o prsa. Facebook a Instagram pořád neví, kdy jsou zobrazené bradavky porno

**Meta má zjednodušit pravidla a být ke všem spravedlivá **Facebook s Instagram věnují samostatný odstavec bradavkám **Pravidla ale neřeší nebinární, transsexuální a intersexuální osoby

Petr Urban
InstagramFacebookSociální sítě
Vědci udělali průlom v jaderné fúzi. K elektrárnám je však stále ještě hodně daleko

Vědci udělali průlom v jaderné fúzi. K elektrárnám je však stále ještě hodně daleko

Vědcům se poprvé podařilo u jaderné fúze dosáhnout uvolnění většího množství energie, než bylo do pokusu vloženo. Jde o historický průlom, má však má celou řadu háčků.

Antonín Trčálek
Jaderná fúze
Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

Všichni žijeme v Bublině. Je velká 1000 světelných let a magnetizovaná

** O bublinách v galaxiích toho víme jen velmi málo ** Theo O’Neill a jeho kolegové se to snaží zlepšit ** Zmapovali magnetická pole naší Lokální Bubliny

Stanislav Mihulka
Astronomie
Fairphone 2 v březnu dostane poslední aktualizaci, Fairphone 4 zase vyhlíží update na Android 12

Fairphone 2 v březnu dostane poslední aktualizaci, Fairphone 4 zase vyhlíží update na Android 12

** Značka Fairphone je ukázkou dlouholeté softwarové podpory ** Telefon z roku 2015 měl sedmiletou softwarovou podporu ** Novější Fairphone 4 zase brzy dostane Android 12

Martin Chroust
FairphoneAndroid 12Podpora
Spousta řidičů v Česku riskuje pokutu kvůli umístění držáku mobilního telefonu. Zákon hovoří jasně

Spousta řidičů v Česku riskuje pokutu kvůli umístění držáku mobilního telefonu. Zákon hovoří jasně

** Kam s telefonem v autě, které nemá palubní počítač? ** Variant držáků je celá řada, ale každý má svá specifika ** Není možné jej umístit, kam se vám zlíbí

AutoRevue.cz
LegislativaPro řidičePříslušenství
Pět důvodů, proč si nekupovat bezdrátová Bluetooth sluchátka. A dva důležité, proč ano

Pět důvodů, proč si nekupovat bezdrátová Bluetooth sluchátka. A dva důležité, proč ano

Bezdrátová sluchátka jsou skvělá. Ale mají i spoustu nevýhod, o kterých byste měli vědět a připravit se na ně.

Jaromír Puk
Sluchátka
U filipínského ostrova Luzon se na obloze objevilo něco neznámého. Mohla by to být nová čínská vzducholoď

U filipínského ostrova Luzon se na obloze objevilo něco neznámého. Mohla by to být nová čínská vzducholoď

** Na internetu se objevily snímky něčeho, co by mohla být vzducholoď určená k dlouhodobým letům ve velkých výškách ** Tento objekt se pohyboval v blízkosti západního pobřeží filipínského ostrova Luzon ** Vzhledem k okolnostem by mohlo jít o moderní čínskou vojenskou vzducholoď

Stanislav Mihulka
VzducholoďVojenství
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2