Obloha je zdánlivě plná letadel, čísla ale odhalují obrovskou krizi letecké dopravy

V polovině letošního března se v souvislosti s pandemií koronaviru v Evropě a postupně ve zbytku světa téměř zastavila komerční letecká doprava a propadla se i ta soukromá. Nejlépe to vystihují grafy na službě Flightradar24, která pomocí rádiové sítě dobrovolníků monitoruje strojové odpovědi radarových odpovídačů.

Během jara se počet zaznamenaných letů přijímači Flightradar24 propadl z obvyklých 190 tisíc letů denně na 64 tisíc letů denně v dubnu (sedmidenní průměry). V následujících měsících začaly státy postupně uvolňovat přísné restrikce, otevírat hranice a nebe se opět zaplnilo kondenzačními čarami linkových, privátních a charterových letů.

Klepněte pro větší obrázek
Propad denní letecké dopravy zaznamenané službou Flightradar24 a srovnání s rokem 2019 (který byl ale také krizový kvůli odstaveným letounům B737 MAX)

Na jarní omezení se během léta jako by zapomnělo a obloha se zaplnila dovolenkovými lety k moři.

Ale pozor, byť to z laického pohledu nelze poznat, čísla mluví jasně. Letecká doprava se samozřejmě do předkrizových let nevrátila a i koncem letních prázdnin byla hluboko, opravdu hluboko pod čísly v roce 2019. A už tehdy byla v krizi kvůli odstavení letounů Boeing 737 MAX.

Klepněte pro větší obrázek
Ještě citelnější propad, pokud si necháme zobrazit jen komerční lety (linkové, charterové)

Pokud v letních měsících 2019 zaznamenala služba Flightradar24 zhruba 215 tisíc letů denně (opět sedmidenní průměr), letos to bylo ve stejném období pouze okolo 150 tisíc letů. Letní sezóna je přitom pro komerční a charterové dopravce naprosto klíčová a na podzim letů opět ubývá. Je to vidět i na aktuálních číslech, kdy sedmidenní průměr klesl ke 130 tisícům letů denně. Před rokem to bylo 180-190 tisíc letů denně.

Klepněte pro větší obrázek
Propad komerčních letů potvrzuje i pohled na statistiku další populární služby RadarBox

Krize v letecké dopravě tedy pokračuje, bude dlouhá a její skutečné následky se teprve projeví v následujících letech. A to i z toho důvodu, že ta současná navazuje už na tu starší a probíhající v souvislosti s již zmíněnými odstavenými letouny MAX.

Jen zdánlivý ruch na obloze

Níže vidíte teplotní mapu (heatmapu) poloh letounů nad Českem a okolím, jak je od letošního jara zaznamenal můj vlastní rádiový přijímač ADS-B zpráv z transponderu na palubě letadel.

Jedná se pouze o výřez oblohy do vzdálenosti několika set kilometrů od Brna. Se vzrůstající vzdáleností zároveň dokáže přijímač kvůli terénu a zaoblení Země zachytit pouze letouny dostatečně vysoko nad povrchem. Tento přijímač tedy nemůže vidět třeba nízko letící cessny a podobné stroje nad Prahou.

  • 34,5 milionů GPS pozic
  • pokrytí 181 065 km² 
  • 10 625 unikátních letounů
  • duben až říjen 2020

Laikovi to může připadat jako poměrně živý ruch na obloze, ve srovnání s předchozími roky je to ale propad o desítky procent.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Teplotní mapa letecké dopravy v dosahu přijímače skrze ADS-B (březen-říjen)

Provozní letecké Mode-S/ADS-B zprávy na kmitočtu 1 090 MHz lze odposlouchávat pomocí SDR přijímače připojeného skrze USB třeba do populárního minipočítače Raspberry Pi. Nadšenci, kteří pak data automaticky zasílají do služeb jako Flightradar24, RadarBox aj., zpravidla získají prémiový partnerský účet bez reklam a s pokročilými funkcemi. 

Klepněte pro větší obrázek
1 090MHz anténa a dobrý přijímač dokážou při dobrém výhledu zachytit zprávy z letadel ve vzdálenosti až několika set kilometrů. Je však třeba přímá viditelnost.

Tuzemská scéna se sdružuje okolo projektu czadsb.cz a skupiny na Facebooku.

Podívejte se na zkušební let autonomního okřídleného robota Xwing:

Diskuze (7) Další článek: Pozor na falešné roušky. Technická univerzita v Liberci se na ně podívala pod elektronovým mikroskopem

Témata článku: Koronavirus, Facebook, Byznys, Letadla, Létání, Evropa, Praha, GPS, Raspberry Pi, Statistiky, Brno, Česká republika, Vzdálenost, RadarBox, EEC, Přijímač, Komerční let, Letadlo, Propad, Kříž, Obloha, Letoun, Xwing, Zaoblení, Krize



Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2