Obluda na nebi: největší letadlo na světě Stratolaunch má za sebou první let

jak a o kolik? Já teda fakt neumím říct ani odhadem, jestli je k životnímu prostředí šetrnější odpalovat rakety ze země nebo je vynést o těch 10 km výš. Postavit a provozovat takovou obludu je náročné, ale kolik paliva a kyslíku spálí každá taková raketa na těch prvních 10 km určitě také není zanedbatelné. Tak o kolik? Který našinec to umí spočítat?

Úplně stejným způsobem odpálení raket by se to dalo udělat např. ze vzducholodě, která se navíc dostane i 10x výše.

Jenže ta bzducholoď nemá potřebnou rychlost.

Přiznám se, že jsem článek zatím nečetl. Co jsem však viděl v TV, tak princip je takový, že tento kolos vyletí do výše 10 km, poletí rychlostí něco přes 300km/h a v podstatě shodí (uvolní) raketu, ta volným pádem se dostane do určité výše a zažehnou se motory.

prosim vas, pokud necemu vubec, ale fakt vubec nerozumite, nepiste o tom

Nebuďte tak měkkej. Nejenom vůbec, ale fakt vůbec. Ať píše jen o tom, čemu rozumí, protože jinak to tu bude plné nesmyslného balastu.

Už jste viděl vzducholoď ve 100km nad Zemí?
Co ji tam prosím vás udrží? Antigravitační pohon?

Hele a nedalo by se s takovou vzducholodí doletět až na Měsíc, potažmo na Mars?

Wunderbare Reisen zu Wasser und zu Lande, Feldzüge und lustige Abenteuer des Freiherrn von Münchhausen: wie er dieselben bei der Flasche im Zirkel seiner Freunde selbst zu erzählen pflegt.

V minulosti jsem zde u obdobného tématu na toto téma diskutoval a dával odkazy. Do jakých výšek si myslíš, že létají třeba jen meteorologické balóny, z čeho si myslíš, že se dělají hlubinné seskoky z vesmíru, atd? Osobně se domnívám, že například doprava nákladů do vesmíru i za využití letadel lehčích vzduchu, by byla velice snadná a levná. Mohlo by se to udělat i ve formě meziskladů v atmosféře. Bohužel, toto se zřejmě nikdy neuskuteční pro svou jednoduchost a levnost, jelikož to není vlastně žádná výzva a investoři by v tom nemohli utopit peníze.

Tak do toho! Uskutečněte to. Do Vesmíru se posílá hodně komerčních projektů, tam se řeší náklady, a vaše levné a jednoduché řešení natrhne konkurenci řiť. Budete mít tolik peněz, že si budete moci zaplatit celou armádu trollů na komentování článků.Jinak je dost velký rozdíll mezi meteorologickým balonem a vzducholodí. V nosnosti, konstrukci (překvapivě) i řiditelnost. Rekord ve výšce člověkem říditelného balonu je 41km. To je dost daleko od té vaší stovky.

Zatím tady trolíš Ty! Přiznávám, že ty rekordy balónem a vzducholodí se najednou špatně vyhledávají. Každopádně letadla lehčí vzduchu výrazně vedou nad těmi těžší vzduchu....Jinak tuto diskuzi bych již ukončil, jelikož je vidět, že patříš mezi lidi, kteří by ze stromu neslezli a neslezli, protože jsou na ten svůj strom zvyklí.

Skvělej odhad...
Ne, jen jsem odmalička chtěl být pilotem vzducholodi, a ten sen jsem dodnes neopustil. Jsou to krásné a elegantní stroje. Ale ke své funkci potřebují mít nižší hustotu než okolí, a té ve vakuu dosáhnou opravdu velmi těžko. Hranice Vesmíru se udává právě na těch 100km, ve kterých tvrdíte, že vzducholodě mohou létat a dokonce nosit zátěž. Úplné vakuum tam není (to nikde), ale přeci jen si neumím představit materiál a konstrukci toho balónu.Prostě vás napadla hovadina, a teď to tu zachraňujete. Nic vám nebrání váš nápad realizovat, budu první, kdo uzná, že se mýlil.

Stojím si za vším, co jsem napsal. Vzducholodě standardně mohou bez problému létat ve výšce 25-35 km nad povrchem Země prakticky s nulovými náklady. Velký to rozdíl proti téhle těžké krávě, která je ráda, že dá něco přes 5 km, navíc s obrovskou spotřebou paliva a dalšího. Pokusím se nějak ty rekordy dohledat. Napadlo mne také, zda náhodou někdo v minulosti špatně nepřeložil 100.000 feet a pak to od něho všichni nepřevzali. Jenže, tomu zase odporují ty články o skocích padákem z hrany vesmíru. No, nevím. Pokusím se na to podívat....Napadla mne též jedna myšlenka. Je zajímavé, jak funguje psychologie a paměť lidstva. Řekněme si to otevřeně. Vzducholodě nejsou žádní drobečkové a mít to nad hlavou, zvláště při vzpomínce na Hindenburg, nic moc představa. Avšak ve výšce několika desítek kilometrů už je to dle mne, trochu o něčem jiném.

Paul Allen do toho dal svoje prachy, at si utraci, za co chce. Vy se dejte treba na vzducholode.
To letadlo ma letat v 10km. Vy jste psal o desetinasobku.
Uplne vidim balon, co unese desitky tun do 100km. Ten bude velkej jak pulka atmosfery.Nejsem proti pokroku, naopak, at si kazdej dava svoje penize, do ceho chce. Ale vadi mi lidi, co jsou hrozne chytri, jak to vsechno odstatni delaji spatne a oni vi nejlepe, ale samk to nezkusi.
Prirom v tom vynaseni druzic tech penez je dost.

Tak nyní jsem trochu prohledával starší články a zjistil jsem, že jsem 'objevil Ameriku'. Pro zdejší kverulanty a lidi bez vize: http://vzduchol.sweb.cz/ascender.html...

Falconu Heavy trvá 1 minutu se dostat do výše 10km. Rychlost má v té výšce vzhledem k cílové rychlosti v podstatě zanedbatelnou, cca rychlost zvuku. Pomocné rakety spálí do té doby témě polovinu paliva, takže úspora by byla v tomto případě nezanedbatelná. Pro jiné rakety bude platit něco podobného.
Trajektorii letu najdete na youtube a ostatní údaje na wiki.

Z toho, že spálí polovinu paliva na prvních 10 km nevyplývá, že když bude startovat o 10 km výš, spálí o polovinu méně. Kdyby to bylo tak jednoduché, stačilo by vybudovat kosmodrom na Mt. Everestu.Vysoká spotřeba na prvních kilometrech spočívá v tom, že raketa má malou vertikální rychlost a malou horizontální rychlost, a Země jej přitahuje prakticky konstantním zrychlením 9,81 m.s⁻². Za každou minutu letu gravitace odečte od vertikální rychlosti 589 m.s⁻¹. Teprve, když se začne horizontální rychlost zvyšovat k první kosmické, tento gravitační odečet klesá.Aby se skutečně významně ušetřilo palivo, muselo by mít vypouštěcí letadlo významnou vodorovnou nebo svislou rychlost.

Ten váš "gravitační odečet" zajistí právě to prosté vynesení do výše. Zbytek zajistí zrychlení na rychlost cílovou rychlost.
Dle výpočtu vychází, že energie potřebná na zrychlení z nuly na rychlost zvuku a vynesení do výše 10km je přibližně ekvivalentní. Ovšem je nutné si uvědomit, že v atmosféře působí zásadní odpor vzduchu a že dochází k postupnému snižování hmotnosti rakety v průběhu letu. Když bych tyto dva faktory zcela zanedbal, tak by to znamenalo, že polovina paliva se spotřebuje na vynesení do výše 10km a polovina na zrychlení na rychlost zvuku. Reálně je ten poměr právě kvůli odporu vzduchu a snižující se hmotnosti úplně jinak.

Nezajistí. To, co nazývám gravitační odečet (= zrychlení 9,81 m/s² směrem dolů), a co se odborně nazývá odečet tíže od tahu motorů, je právě veličina, která nás u běžných raketových motorů připraví těsně po startu o více než 50% energie. A protože Stratolaunch letí vodorovně, stejný problém bude mít i ve výšce 10 km. Dokonce větší. Protože raketa nemůže spustit motory přímo na Stratolaunch, začne raketa nejdříve padat volným pádem směrem dolů, a po zážehu motorů musí toto zrychlení vykompenzovat.Potenciální energie získaná vynesením do výše 10 km a získáním rychlosti zvuku činí pouze malý zlomek (cca jednotky procent) potřebné energie na dosažení LEO.

Nechápu co řešíte. Energie rakety ve výši 10km a rychlosti 1M proti klidu na zemi se skládá z potenciální energie (výpočet m.g.h, tedy m x 9,81x 10000 = 98100 x m) a kinetické (výpočet 1/2 . m . v^2, tedy 1/2 x m x 330^2 = 54 450 x m). Z daného vyplývá, že cca 2/3 vydané energie motorů se spotřebuje na vystoupání do výše a pouhá třetina na zrychlení na rychlost zvuku.
Nedaří se mi najít, jaká bude plánovaná rychlost při vypouštění, ale i kdyby byla nulová, tak už stačí jen dodat energii na urychlení na cílovou rychlost. Co se raketa po vypuštění propadne zase samozřejmě přemění na rychlost, kterou využije. Říká se tomu zákon zachování energie.
Samozřejmě stále platí, že mnoho energie se spálí zbytečně na překonání odporu vzduchu a také na vynášení paliva, které je během stoupání do 10km spáleno.

Jinak možná jsem pochopil co myslíte tou vaší "energií" nebo "gravitačním odečtem". Zaměňujete pojmy síla (tedy tah) a energie. Asi máte na mysli to, že polovina tahu je třeba na samotný "vis" rakety a teprve zbytek může být využit na samotné zrychlování na cílovou rychlost.
U Falcon Heavy se startovací hmotností 1400t činí tak všech tří motorů při vzletu cca 34 MN, tedy na samotné zrychlování je využito jen síly 20 MN. Po dobu letu 1minuty je tak cca třetina výkonu spotřebována zcela zbytečně a bez užitku. Samozřejmě opět zanedbávám snižující se hmotnost, která tah využitý ke zrychlení zvyšuje (proto se výkon motorů postupně záměrně snižuje).

aaaa, já to napsal blbě ten "mrtvý" tah je samozřejmě využit k získání potenciální energie dle vzorce E = f . s, tedy E = m.g.h

Mrtvý tah je využit k _udržení_ potenciální energie, ne k jejímu získání. Pouze výkon nad hodnotou mrtvého tahu je použit na získání potenciální energie (a/nebo získání rychlost). Na to, aby raketa stála na místě, potřebují motory vyvinout právě hodnotu mrtvého tahu.Ano, potenciální energie na dosažení 10 km je zhruba 2× vyšší než na dosažení rychlosti zvuku. Jenže oboje je jen kolem 0,44 % (takto vypočtené ideální) energie nutné na dosažení oběžné dráhy.Reálně potřebnou energii ovšem musíte počítat i s mrtvým tahem. Ten je 9,81 N/kg hmotnosti. Tah rakety Falcon Heavy je 15 214 kN, což při startovní hmotnost 1 420 800 kg znamená tah 10,7 N/kg.Tedy mrtvý tah spotřebovává na počátku letu 91,6 % veškerého spotřebovaného paliva! Činný tah činí pouhých 0,89 N/kg (8,9 %). Při startu z 10 km tomu bude téměř úplně stejně. (Pro srovnání, u raketoplánu byl podíl činného tahu při startu kolem 24 %.)Takže předchozí idealizované výpočty dostávají trochu na frak.Odvolávám, co jsem předtím napsal o vzestupné rychlosti. Zdá se, že u současných raket, u nichž tah jen o málo přesahuje mrtvý tah, je naprosto zásadním momentem pro energetickou spotřebu k dosažení orbity co nejrychlejší dosažení oběžné rychlosti.Teprve při dosažení významné vodorovné rychlosti tento podíl klesá (začíná se projevovat odstředivá síla oběžného pohybu).Při vodorovné rychlosti 300 m/s (Stratolaunch) klesá potřebný mrtvý tah o 3,8% na 9,44 N/kg hmotnosti, a činný tah roste na 1,26 N/kg, tedy o 42%.Takže chyba lávky, když jsme počítali se ziskem potenciální a kinetické energie. Ta je pro Stratolaunch nepodstatná. Podstatná je udělená vodorovná rychlost. Čím vyšší je vodorovná rychlost udělená Stratolaunchem, tím nižší bude mrtvý tah. Proto má smysl startovat z letadla pohybujícího se ve směru rotace Země, ale nemá smysl startovat z Mount Everestu.Poznámka: Uvedené výpočty jsou pro vakuum. Myslím ale, že pro raketu nebudou od reality moc odlišné. Pro Stratolaunch ano. Významně využívá aerodynamiky, a proto je pro něj energie mrtvého tahu podstatně menší.

I "mrtvý tah" koná práci dle vzorce F . s, tato práce je spotřebována k získání potenciální energie. Výkon této síly je pak dle vzorce F . v. Rozdíl mezi skutečným a mrtvým tahem je spotřebován ke zrychlení a překonání odporu vzduchu a na nic jiného.Směr, jakým letí raketa ve výši 10KM je irelevantní. Kinetická energie tělesa je stejná bez ohledu na směr letu.Zopakujte si základní newtonovy zákony a především zákon zachování energie. Dokud nepochopíte tyto zákony, tak je veškerá diskuze zbytečná.

Ano, i mrtvý tah koná práci. A tou je udílení kinetické energie spalinám.„Rozdíl mezi skutečným a mrtvým tahem je spotřebován ke zrychlení a překonání odporu vzduchu a na nic jiného.“ Ještě na získání potenciální energie.Ano, směr je pro kinetickou energii irelevantní. Pro mrtvý tah (a trajektorii volného pádu) však hraje naprosto zásadní roli.Pak jsem se chtěl omluvit za nesprávné údaje v předchozím příspěvku. Použil jsem špatný vzorec odstředivé síly. Přepočítám to.

ty vaše termity, to je fakt děs, vraťte se radši do školy... howgh...

To vy si zopakujte zákon zachování hybnosti a energie! Určitě si tam přečtete, že platí jen pro uzavřené systémy. Takže: Celková energie a hybnost systému Země, raketa, spaliny zůstává konstantní. Ve vzduchoprázdnu se těžiště soustavy raketa+spaliny pohybuje vůči Zemi se zrychlením rovným vektorovému součtu gravitačního zrychlení Země a odstředivé síly pohybu, a stejně tak těžiště Země se pohybuje vůči raketě se zrychlením rovným vektorovému součtu gravitačního zrychlení rakety a spalin a odstředivé síly pohybu. Proto je trajektorie rakety při dosažení oběžné dráhy velmi relevantním údajem, ačkoliv konečný stav potenciální a kinetické energie rakety je vždy stejný (s výjimkou zbývajícího paliva.)A zde je slíbený přepočet odstředivé síly v závislosti na horizontální rychlosti, tentokrát podle správného vzorce:V tabulce jsem zohlednil nejen odstředivé zrychlení, ale i pokles gravitačního zrychlení ve výšce 10 km, který jsem před tím zanedbal.1. sloupec: Horizontální rychlost km/s
2. sloupec: výška v km
3. sloupec: gravitační zrychlení Země v m/s² (v nulové výšce, poslední řádek pak pro výšku 10 km)
4. odstředivá síla působící na raketu v m/s²
5. tíhové zrychlení v m/s²
6. dosažitelné vertikální zrychlení pro Falcon Heavy v m/s² (pro startovní hmotnost)
0,0 0 9,832 0,000 9,832 0,868 start z pólu
0,3 0 9,832 0,014 9,818 0,882
0,5 0 9,832 0,039 9,793 0,907 start z rovníku
0,8 10 9,801 0,100 9,701 0,999 start z Stratolaunch z 10km
0,8 20 9,771 0,100 9,670 1,030 start z Stratolaunch z 20km
4,0 40 9,710 2,509 7,201 3,499 Takže kdyby Stratolaunch dokázal vynést Falcon Heavy do výšky 20 km, a tam jej vypustit s počáteční rychlostí 300 m/s, tak raketa získá:
1. kinetickou energii (viz váš výpočet, cca 0,15 % celkové potřebné energie)
2. potenciální energii (viz váš výpočet, cca 0,3 % celkové potřebné energie)
3. vyšší užitečný tah na startu (o 16%)A ještě, abyste si to mohl v Excelu přepočítat pro jiné hodnoty (platí pro řádek 2)
3. sloupec: =6378^2/(6378+B2)^2*9,832
4. sloupec: =(A2*1000)^2/6378000
5. sloupec: =C2-D2
6. sloupec: =10,7-E2

oprava: odstředivé síly -> odstředivého zrychlení

Melete nesmysly a hledáte složitosti, tam kde nejsou. Rotaci země můžete fakticky zanedbat, protože na rovníku je 0,5km/s, ale první kosmická rychlost je 7,9km/s a ta je jediná důležitá. Musíte nákladu udělit právě tuto rychlost. Nosnost FH na LEO je 64t, ale startovací hmotnost musí být 1420t, z čehož tvoři drtivou část palivo a to jen kvůli tomu, aby urychlil těchto pouhých 64t na první kosmickou.
Jen na nastoupání do výše 10km a urychlení na 1 mach FH spálí palivo odhadem o čtvrtině celé svojí hmotnosti. Pokud by odpadla fáze prvních deseti kilometrů, tak samotné urychlení na 1 mach ve výši 10km je se spotřebou paliva na tuto stoupací fází minimální. V tom tkví celá úspora.
Na pohyb tělesa v gravitačním poli vám stačí pár newtonových rovnic. Zásadní problém ale je, že je to celé závislé z počátku na odporu vzduchu a hlavně na hmotnosti tělesa, které se po celou dobu vlivem spalování paliva zásadně mění (až na dvacetinu původní hmotnosti) a pokud tuto závislost neznáte, tak si nějakou excelovou tabulku můžete strčit někam.

a ještě detail, kromě toho že raketa nemusí nést tolik paliva, což je zrejmé, tak může být i konstrukčně lehčí, protože nemusí procházet takovou zátěží při průchodu hustou atmosférou.

Možná Newtonovy rovnice znáte, ale zcela jistě je neumíte používat. Používáte totiž rovnice pro vozítko na nakloněné ploše.

Abych vás navedl na chybu vašeho výpočtu: Newtonovy zákony ve své platí pouze v inerciálních soustavách. Gravitační pole Země není inerciální soustava.To vy sice víte, ovšem váš pokus odbýt vliv gravitace na spotřebu paliva započtením potenciální energie (E = mgh) je zcela nedostatečný. Tuto rovnici lze použít k výpočtu spotřebované energie pouze na idealizované kladce nebo na idealizované nakloněné rovině (s vyloučením ztrát třením; tedy v reálném světě ji k tomuto účelu nelze použít nikdy). Pro spotřebu energie pro manévry volných těles v gravitačním poli už selhává totálně.Potřebujete např. Měščerského rovnici. (Ciolkovského rovnice nestačí, protože ta neuvažuje gravitaci.) K výpočtu veškeré spotřebované energie během letu se vám pak Newtonovy pohybové rovnice zkomplikují na řadu integrálních rovnic. https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor...
(Poznámka: Odkazovaná práce používá zjednodušenou formu rovnic předpokládající homogenní gravitační pole. Takže pro reálný výpočet se vám ten integrál ještě trochu zkomplikuje.)Protože však nemám na tuto diskusi nekonečné množství času, a nikdo mne za to neplatí, nehodlám tyto integrální rovnice pro FH a FH + Stratolaunch řešit. Musí vám postačit prostý výpočet užitečného tahu ve výchozím bodu dráhy.A tímto bych diskusi ukončil.

Vzhledem k tomu, že se uvažuje pohyb od 0-10km nad povrchem Země, tak díky poloměru Země můžeme zcela zanedbat jakoukoliv křivost gravitačního pole, či změnu gravitačního zrychlení vzhledem ke vzdálenosti od těžiště Země. Prostě gravitační pole je v tomto rozsahu pro účely úlohy homogenní. Newtonovy zákony se dají v zásadě bezvýhradně použít. Složitost úlohy tvoří problematika odporu vzduchu, změny hmotnosti a řízené změny tahu motoru v závislosti na rychlosti rakety v atmosféře a jejího zrychlení, protože plavidlo má jisté limity, které je nutno dodržet. Zkrátka tah motoru se v čase řízeně mění. Meščerského a Ciolkovského rovnice mají svůj smysl, ale nemají nic společného s nadmořskou výškou, odporem vzduchu, změnou gravitace, či vlivem odstředivé síly, kterou je koneckonců možno zanedbat, protože se přičítá k tíhovému zrychlení a je po danou dobu letu konstantní.

To s možností předpokládat homogenní gravitační zrychlení při zemi a ve výšce 10 km jsem si také myslel, dokud jsem si to nespočítal. (Viz několik příspěvků výše.) Tíhové zrychlení na rovníku ve výšce 0 m je 9,793 m/s², ve výšce 10 km 9,762 m/s². Tento nepatrný rozdíl 3 promile však znamená, že třeba Falcon Heavy má ve výšce 10 km o 3 % vyšší užitečný tah, ve výšce 20 km již o 6 %.Ano, odpor vzduchu jsem ve svých výpočtech zanedbal, a jsou dalším plusem pro Stratolaunch. Jak velkým, si neodvážím odhadnout.Tak ještě jednou: Newtonovy rovnice řeší pohyb v inerciální soustavě. Neřeší pohyb v gravitačním poli! Pro účely Newtonových rovnic lze pohyb v homogenním gravitačním poli převést na pohyb v rovnoměrně zrychlující soustavě. Pohyb volného tělesa v gravitačním poli však NELZE REDUKOVAT na inerciální Newtonovy rovnice plus potenciální energii. Vámi předložené výpočty spotřebované energie se právě o toto snaží.

Reakce pod tímto příspěvkem se již nevětví

a ještě jedna drobnost, rychlost rotace země na rovníku je cca 0,5km/s (40 000/ (24*3600), první kosmická rychlost pak 7,9km/s. Rozdíl energií zcela marginální. Konkrétně je kinetická energie při první kosmické rychlost 300x vyšší než při rychlosti rotace země!

To vím. Ovšem, co je důležitější, rotace Země mění tíhové zrychlení na povrchu Země. Sice to jsou jen čtyři promile (ale i to již odpovídá zvednutí užitečného tahu rakety o jednotky procent), ale při rychlosti letadla dalších 0,5 km/s na rovníku ve směru rotace Země jsou to již 3,6%! To jsou při bídném tahu současných raket desítky procent užitečného tahu k dobru. (Mé výpočty nahoře jsou špatně, odstředivá síla roste kvadraticky. Přepočítám to.)Vy stále nechápete, že Vaše výpočty jsou idealizované, a platily by pouze pro raketu s nekonečným tahem nebo třeba pro kosmické lano. Pro reálnou raketu musíte do spotřebované energie započítat mrtvý tah, který raketě nedodá žádnou energii (tu dodá spalinám). (A pak, dle Ciolkovského rovnice úbytek hmotnosti vlivem snížení množství paliva, nebo dle složitějších rovnic, ale to je pro naši diskusi irelevantní.)

úspora 0,5km/s je v energetickém vyjádření 0,3% z kosmické rychlosti a to při porovnání s pólem. Při porovnání s Cape Canaveral to bude tak 0,3 promile (ano, startuje se směrem na východ)

Pokud budem počítat, že první stupeň falcon 9 má dohromady 240 000L paliva, a odděluje v zhruba 75 000m tak pokud budu brát, že pojede celou dobu na plno, a nebudem počítat palivo nutné k přistání, tak v 10km spálí cca 32 000, jenže už bude o nějakých 500 km/h rychlejší, než letadlo, a bude mít i správný směr.

Váš výpočet předpokládá konstantní rychlost, ale on zrychluje. Je nutno počítat s dobou zážehu a nikoliv výškou letu. Doba zážehu je 162s ale do výše 10km vystoupá po 64s letu. Viz https://youtu.be/wbSwFU6tY1c
Dále první stupeň má dobu zážehu o něco delší než boostery, nedaří se mi dohledat, tale bude to něco kolem 5min, takže ten také spotřebuje dost paliva.

všichni tři visí uprostřed na tom křídle, a závistivě koukají střídavě na kabiny vlevo a vpravo

what?

Jak jste přišel na potencální energii v 500km? Ta se počítá rozdílem vzdálenost od těžiště a ta je na rovníku fakticky stejná jako kdekoliv jinde. Leta že by země nebyla kulatá, ale připomínala by létající talíř

To je opravdu absurdní. Lodě jednoucí směrem k rovníku jedou vlastně "do kopce" a opačným směrem "z kopce"

S potenciální energií máte pravdu - terminus technicus, získáte jen rotační odpovídající těm 500km výškového rozdílu od osy rotace. A ta v tomto případě je důležitá. Aspoň pro určité typy oběžných drah. Jinak zcela kulatá také není, ale to bude pro tento případ asi zanedbatelné.

Rotační rychlost na úrovní Cape Canaveral (28°SŠ) je cca 0,44km/s a na rovníku je je 0,5km/s. Ten rozdíl je vzhledem k první kosmické 7,9km/s zcela zanedbatelný.
Koneckonců, na Bajkonuru je to 0,35km/s a nějaký zásadní handicap to fakt není. Nebo, že by snad kvůli tomu se nedostal SSSR na měsíc?