NASA musela dočasně přerušit výzkum prováděný roverem Opportunity. Oblast Perseverance Valley, kde se právě nachází, totiž zasáhla mohutná prachové bouře.
Bouře podle dostupných informací zuří na ploše cca 18 milionů čtverečních kilometrů a je mnohem silnější než ta, které musel Opportunity čelit v roce 2007. Předešlá prachová bouře měla v maximu úroveň opacity 5,5. Nyní je to 10,8.
Horší podmínky hlásí také pojízdná laboratoř Curiosity, která ale využívá jako zdroj energie radioizotopový termoelektrický generátor, takže mu prachová bouře nemusí vadit.
Problémy s energií
Mnohem menší Opportunity se musí spolehnout na solární panely. Kvůli nižšímu množství slunečního záření klesá výroba elektrické energie na minimum.
NASA už samozřejmě vypnula vědecké a další nepotřebné přístroje. Rover se ale i tak dostává do obtížné situace. Na palubě má topné těleso, které udržuje baterii při přijatelné teplotě, ale současně spotřebovává energii. Podle nedělní komunikace se teplota v současné době pohybuje okolo -29 °C.
Je zde i jedna pozitivní zpráva. Prachové bouře omezují extrémní kolísání teplot. Stejný prach, který blokuje sluneční světlo, také absorbuje teplo a zvyšuje okolní teplotu kolem roveru.
Opportunity by mohl v nejbližší době přejít do ještě tvrdšího úsporného režimu, při kterém by zůstal vypnutý a zapnul se jen občas pro nejnutnější komunikaci se Zemí. NASA si kvůli tomu vyžádala více času na DSN, což je síť radioteleskopů v USA, Španělsku a Austrálii, která zajišťuje komunikaci s kosmickými sondami.
Nezničitelný průzkumník
Opportunity přistál na Marsu v lednu 2004 a to téměř společně s identickým roverem Spirit, který skončil v roce 2010. Oba roboti měli na Marsu pracovat tři měsíce. Za tuto dobu primární mise by splnili všechny hlavní úkoly. Opportunity ale funguje do teď na rudé planetě už ujel 45,1 km.
Jedná se o poměrně malý rover o rozměrech 1,5 x 2,3 x 1,6 m vybavený šesti koly. Na palubě má několik kamer, spektrometrů nebo brusku pro obrušování zkoumaných kamenů.
Znáte z Marťana...
Na Marsu jsou obří prachové bouře, které jsou vidět i dalekohledy ze Země, poměrně běžné. Dochází k nim každý rok. Jednou za zhruba tři marsovské roky (5,5 let na Zemi) dojde ale k opravdu masivní bouři, kterou vědci označují jako globální prachovou bouři.
Prachová bouře si zahrála i ve filmu Marťan, kde nám odfoukla Marke Watneye a ulomila anténu, která ho zranila.
K podobnému scénáři by na Marsu dojít nemohlo. Vítr zde sice atakuje hranici 100 km/h, což není zrovna málo, ale atmosférický tlak na Marsu je mnohem nižší než na Zemi. Marsovská atmosféra má asi jen 1 % hustoty té pozemské.
Mars se blíží k Zemi
Mars je v současné době pozorovatelný brzy ráno (ideálně po 3. hodině) nad jižním obzorem (v galerii najdete mapku). Jeho vzdálenost od Země se v současné době zmenšuje.
Nejblíže bude Mars 27. července, kdy shodou okolností nastane také úplné zatmění Měsíce. V té době bude Mars jen 57,6 milionů km od nás. S klesající vzdáleností roste jeho úhlová velikost na obloze, i když stále bude jen jasnou „rudou hvězdou“. Mars nikdy nebude mít velikost Měsíce, jak tvrdí slavný a už dost starý hoax.
