Ve vzdálenosti asi 8,6 miliard světelných let se nachází extrémně masivní kuba galaxií Fénix. Najdete ji ve stejnojmenném souhvězdí jižní oblohy a je to jeden z největších objektů tohoto druhu ve známém vesmíru. Centrální galaxii obklopuje asi tisícovka dalších, které jsou navzájem gravitačně svázané.
Fénix fascinuje vědce z řady důvodů. Kromě své hmoty třeba i zářivostí v rentgenové oblasti spektra, v níž je ze všech kup galaxií nejzářivější. Podle své velikosti a odhadovaného stáří by měly patřit spíše do kategorie „rudé a mrtvé,“ ve kterých už dávno skončila tvorba nových hvězd.
Mrazák na hvězdotvorný plyn
Centrální část kupy je ale překvapivě jasná a i nadále se v ní rodí nové hvězdy s až šokující intenzitou. Podle nových odhadů jde asi o tisíc nových hvězd ročně. Pro vědce to byla doposud velká záhada.
Tým odborníků z MIT se tomu rozhodl přijít na kloub a namířil na jádro Fénixe Webbův dalekohled. Vědci pak mohli detailně zmapovat mračna kosmického plynu a zkoumat procesy, které se tam odehrávají.
A jak to dopadlo? V srdci kupy probíhá extrémní chlazení kosmického plynu, jehož teplota klesá z hodnot okolo půl milionu až milionu kelvinů na pouhých 10 kelvinů. Za jediný rok zde vznikne množství ultrachladného plynu, jehož hmota odpovídá asi 20 tisícům Sluncí.
Plyn s podobnými parametery je perfektním materiálem pro tvorbu nových hvězd a v centrální galaxii se odehrává oslňující hvězdotvorba. Vědci zatím neznají přesný mechanizmus, ale výzkum pokračuje. Časem se snad dozvíme víc.
Zdroj: MIT