Ochlazování Země odrážením slunečního světla zpět do vesmíru je nebezpečné, varují experti | Ilustrace: AI Midjourney

Ilustrace: AI Midjourney

Ochlazování Země odrážením slunečního světla zpět do vesmíru je nebezpečné, varují experti

Shromáždění OSN pro životní prostředí tento týden projednávalo rezoluci o úpravách slunečního záření, která se týká kontroverzních technologií, jež mají snížit ohřívací účinek skleníkových plynů tím, že odrážejí část slunečního světla zpět do vesmíru. Zastánci tvrdí, že tyto technologie omezí dopady probíhajících klimatických změn.

Vědci James Kerry, Aarti Gupta a Terry Hughes vyjadřují ve článku na webu The Conversation své přesvědčení, že tento typ „geoinženýrství“ představuje riziko další destabilizace již tak silně narušeného klimatického systému. Problém spatřují mimo jiné v tom, že plné dopady těchto řešení nebudou známy dříve než po jejich nasazení.

Návrh usnesení původně vyzýval ke svolání skupiny odborníků, která by prozkoumala přínosy a rizika úpravy slunečního záření. Ve čtvrtek 29. února byl však stažen poté, co se na tomto kontroverzním tématu nepodařilo dosáhnout shody.

Nebezpečné solární geoinženýrsví

Pozoruhodným posunem byla výzva některých zemí k uzavření „dohody o nepoužívání“ úprav slunečního záření. Kerry, Gupta a Hughes tento postoj důrazně podporují. „Změny klimatu způsobené člověkem coby experiment planetárního rozsahu stačí – nepotřebujeme další.“ uvádějí ve článku.

Odborníci konstatují, že se v některých kruzích solární geoinženýrství dostává do popředí coby reakce na klimatickou krizi. Vědecký výzkum však soustavně poukazuje na potenciální rizika, která tyto technologie představují, jako například:

  • nepředvídatelné účinky na klima a počasí
  • ztráta biologické rozmanitosti, zejména v případě náhlého zastavení používání technologie
  • ohrožení potravinové bezpečnosti, například snížením světla a zvýšením zasolení půdy
  • porušování lidských práv napříč generacemi - mimo jiné včetně přenášení obrovských rizik na generace, které přijdou po nás.

Když to spustíme, nepůjde to zastavit

V dubnu 2022 vypustil americký startup z Mexika do vzduchu dva meteorologické balony. Experiment byl proveden bez souhlasu mexických úřadů. Záměrem bylo ochladit atmosféru odkloněním slunečního světla. Výsledné snížení oteplování by se mohlo prodávat za účelem zisku jako „chladicí kredity“ těm, kteří chtějí kompenzovat znečištění ovzduší skleníkovými plyny.

Výrazné ochlazení klimatu by ve skutečnosti vyžadovalo vstříknutí milionů tun aerosolů do stratosféry pomocí flotily speciálních letadel. Takové opatření by změnilo globální větrné a srážkové poměry, což by vedlo k většímu suchu a cyklonům, zhoršilo kyselé deště a zpomalilo obnovu ozonové vrstvy.

Pokud by se tento plán uskutečnil, muselo by se vhánění stratosférického aerosolu provádět nepřetržitě po dobu nejméně jednoho století, aby se dosáhlo požadovaného ochlazovacího účinku. Předčasné zastavení by vedlo k bezprecedentnímu nárůstu globálních teplot, který by daleko předčil scénáře extrémních klimatických změn.

Zesvětlování mořských oblaků

Dalš geoinženýrská technologie, známá jako „zesvětlování mořských oblaků“ („marine cloud brightening“), se snaží zvýšit odrazivost nízko položených mraků rozprašováním mikroskopických kapiček mořské vody do vzduchu. Od roku 2017 probíhají zkoušky na Velkém bariérovém útesu.

Projekt je malého rozsahu a spočívá v čerpání mořské vody na loď a jejím rozprašování z trysek směrem k obloze. Podle vedoucího projektu by bylo třeba stroj na výrobu mlhy zvětšit desetinásobně, na přibližně 3 000 trysek, aby se blízké mraky rozjasnily o 30 %. Po letech zkoušek zatím tento projekt nepřinesl recenzované empirické důkazy o tom, že by rozjasňování mraků mohlo snížit teplotu mořské hladiny nebo ochránit korály.

Velký bariérový útes je velký jako Itálie. Rozšíření pokusů o rozjasnění mraků by vyžadovalo až tisíc strojů na lodích, které by v létě několik měsíců čerpaly a rozprašovaly obrovské množství mořské vody. I kdyby to fungovalo, operace je jen těžko „šetrná k životnímu prostředí“, jak tvrdí její zastánci.

Účinky této technologie zůstávají nejasné. V případě Velkého bariérového útesu by méně slunečního světla a nižší teploty mohly změnit pohyb a míchání vody a poškodit tak mořské živočichy. Mořské organismy mohou být také usmrceny čerpadly nebo negativně ovlivněny hlukem. A na pevnině může zjasnění mořských mraků vést ke změně srážkových poměrů a zvýšení salinity, což může poškodit zemědělství.

Skleněné koule rozjasňující led

V rámci projektu Arctic Ice Project se na rozsáhlé oblasti mořského ledu nanáší vrstva malých skleněných koulí, které mají rozjasnit jeho povrch a zastavit úbytek ledu. Zkoušky byly prováděny na zamrzlých jezerech v Severní Americe a vědci nedávno prokázali, že koule skutečně pohlcují část slunečního světla, které v některých podmínkách urychluje úbytek mořského ledu.

Dalším navrhovaným zásahem je postřikování oceánu mikrobublinami nebo mořskou pěnou s cílem, aby se jeho povrch stal odrazivějším. To by znamenalo aplikaci velkých koncentrací chemických látek, které by stabilizovaly bubliny nebo pěnu na mořské hladině, což by představovalo značné riziko pro mořský život, funkci ekosystémů a rybolov.

Vědci proti solárnímu geoinženýrství

Někteří vědci zabývající se solárním geoinženýrstvím hovoří o potřebě ukončení výzkumu, jakmile je navrhovaný zásah považován za technicky neproveditelný, příliš riskantní nebo společensky nepřijatelný. James Kerry, Aarti Gupta a Terry Hughes se domnívají, že tohoto bodu již bylo dosaženo.

Od roku 2022 podepsalo více než 500 vědců ze 61 zemí otevřený dopis, v němž vyzývají k uzavření mezinárodní dohody o nepoužívání solárního geoinženýrství. Kromě výše uvedených typů rizik v dopise uvádějí, že spekulativní technologie odvádějí pozornost od naléhavé potřeby snížit globální emise a že neexistuje žádný globální systém, který by spravedlivě a účinně reguloval jejich zavádění.

„Výzvy k experimentování s těmito technologiemi jsou zavádějící a odvádějí energii a zdroje od toho, co musíme udělat dnes: postupně se zbavit fosilních paliv a urychlit spravedlivý přechod na celém světě.“ upozorňují odborníci ve svém článku.

„Změna klimatu je největší výzvou, které lidstvo čelí, a globální reakce na ni jsou žalostně nedostatečné. Lidstvo se nesmí zabývat nebezpečnými rozptylujícími opatřeními, která nijak neřeší základní příčiny změny klimatu, jsou spojena s nevyčíslitelným rizikem a pravděpodobně budou dále oddalovat opatření v oblasti klimatu.“ uzavírají své varování.

Určitě si přečtěte

Články odjinud