V souvislosti s pandemií onemocnění covid-19 se jedním ze symbolů stala ochrana dýchacích cest v podobě roušek a respirátorů. Ani po bezmála třech letech však neexistuje dostatek shromážděných vědeckých důkazů o jejich epidemiologické účinnosti při prevenci přenosu koronaviru SARS-CoV-2.
Američtí vědci Bedir Alihsan, Arrianna Mohammed, Yash Bisen, Janice Lester, Christian Nouryan a Joseph Cervia publikovali na webu medRxiv preprint systematického přehledu, jehož cílem bylo analyzovat účinnost ochrany dýchacích cest (bez ohledu na její typ) na prevenci přenosu viru ve zdravotnických zařízeních i mezi lidmi.
Systematický přehled
Na výsledky studie upozornil na Twitteru děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar s tím, že roušky, respektive respirátory jsou v prevenci onemocnění covid-19 vysoce účinné a mohou přinést až sedminásobné snížení rizika nákazy.
Tým odborníků připravil systematický přehled s cílem identifikovat relevantní studie. Rešerši literatury měl na starosti knihovník lékařské knihovny, který využil materiály z knihoven Cochrane, Embase, PubMed a Web of Science za období od dubna do srpna 2020. Následně byla pomocí služby Covidence.org provedena deduplikace citací.
Pro účely studie byly použity pouze články v anglickém jazyce, přičemž byly vyloučeny všechny konferenční sborníky. Zjištění byla popsána podle kritérií PRISMA (Preferred Reporting Items for Systematic Reviews and Meta-Analyses).
Vědci získali 1 732 článků, z nichž 61 splňovalo požadovaná kritéria. Následně bylo hodnoceno celkem třináct studií. Tým odhadl relativní riziko, četnosti a intervaly spolehlivosti, pokud to bylo nutné k výpočtu rozdílů mezi kohortami jak v celé studované skupině, tak i zvlášť pro komunitní a zdravotnické prostředí.
Ochrana dýchacích cest funguje
Celkem bylo analyzováno 1 539 subjektů ze 13 studií (čtyř komunitních a devíti zdravotnických). Z nich 243 osob prodělalo infekci SARS-CoV-2, z toho 97 nosilo a 146 nenosilo ochranu dýchacích cest. Pravděpodobnost nákazy covidem-19 byla u těch, kteří se chránili, jen 7 %, zatímco u lidí, jež ochranu dýchacích cest nenosili, celých 52 %.
Ve zdravotnickém prostředí byla pravděpodobnost nákazy v případě nošení roušky či respirátoru 9 %, zatímco u těch, kdož žádnou ochranu nepoužívali, 33 %. V případě lidí, pohybujících se v běžném prostředí, se virem SARS-CoV-2 nakazilo jen 6 % osob nosících ochranu a 83 % osob, které se nijak nechránily.
Výsledky ukázaly souvislost mezi používáním ochrany dýchacích cest a pozitivním testem na covid-19, protože více než 92 % subjektů, které ochranu používaly, nemělo pozitivní test na toto onemocnění. Korelace mezi pozitivitou a nošením ochranných prostředků se však značně lišila mezi zdravotnickým a komunitním prostředím.
Závěrem je nutné upozornit na skutečnost, že web medRxiv zveřejňuje předběžné vědecké zprávy, které nejsou recenzované, a proto by neměly být považovány za průkazné, neměly by být vodítkem pro klinickou praxi a ani by s nimi nemělo být nakládáno jako s ověřenými informacemi.