Množství mořského ledu v oblasti Arktidy se v důsledku vysokých teplot zmenšuje tempem 12,2 % za desetiletí. Nejnovější vědecky podložené scénáře naznačují, že by oblast okolo severního pólu mohla přijít o led výrazně dřív, než předpovídaly dosavadní modely. Podrobnosti přináší magazín Gizmodo.
Hned v úvodu je nutné zdůraznit jeden důležitý fakt: to, co odborníci označují jako Arktidu bez ledu, neznamená, že by zde nebyl vůbec žádný led. Vědci považují polární oblast za bezledovou, pokud je v oceánu méně než jeden milion čtverečních kilometrů ledu. V průměru led pokrývá 15,5 milionu km² Severního ledového oceánu.
Studie publikovaná 5. března v odborném časopise Nature Reviews Earth & Environment varuje, že trend ubývání ledu bude s dalším oteplováním pokračovat, což nakonec povede k situaci, kdy Arktida – alespoň na nějakou dobu – zůstane bez plovoucího ledu. Poprvé by se to dle modelů mělo stát někdy v průběhu léta v rozmezí let 2020 až 2030.
A bude to jen horší
Vědci následně čekají další zhoršování situace. V polovině století by mohlo období bez ledu trvat celý měsíc – jako nejpravděpodobnější se jeví září. Do konce století by pak dny bez ledu mohly přetrvat i několik měsíců, včetně některých zimních měsíců.
Změna podmínek v arktických oblastech by přitom nebyla zásadní jen pro místní flóru a faunu – například lední medvědy a tuleně. Zmenšení ledové plochy v polárních oblastech může v konečném důsledku ovlivnit doslova celou planetu, a to hned z několika důvodů.
Led totiž odráží teplo, takže zmenšení jeho plochy může ovlivnit globální klima a přinést extrémnější zimy, ale také intenzivnější vlny veder. Kromě toho tání ledu v arktické oblasti zvýší hladiny moří, což ohrozí pobřežní města a menší ostrovy, které se mohou ocitnout částečně nebo úplně pod vodou.
Arktida bez ledu
Ztráta území, eroze břehů, zasolení pitné vody a ztráta biotopů jsou jen některé z mnoha důsledků, které mohou mít devastující vliv na životní prostředí, ekonomiku a společnost. Tento proces také zrychluje, jelikož zvýšená teplota oceánů dále zvyšuje rychlost odtávání ledu a vytváří cyklus, který je stále obtížnější zpomalit nebo zvrátit.
Arktida bez ledu je prakticky podle všech emisních scénářů nevyhnutelným faktem. Na to, jak často budou bezledové podmínky nastávat a jak dlouho budou trvat, však bude mít největší vliv budoucí úroveň emisí. Studie poukazuje na potenciální reverzibilitu situace – pokud dojde ke snížení globálních teplot, mohl by se mořský led v Arktidě relativně rychle obnovit – možná i za méně než deset let.
„Opravdu nechceme, aby byli lidé překvapeni, že jsme najednou v tomto bodě, o kterém jsme si mysleli, že nastane až za 20 let,“ říká profesorka věd o atmosféře a oceánech a hlavní autorka studie Alexandra Jahn. „Když vidíme tu zásadní proměnu celého prostředí... je to opravdu smutné a velmi osobní.“