Silné sopečné erupce neničí jen své bezprostřední okolí. Dopady těchto kataklyzmatických událostí mohou poznamenat celou planetu. Popel z mohutných erupci zastíní Zemi před slunečním zářením. Mění také chemismus atmosféry a tím i tvorbu oblačnosti. Foto:  The original uploader was Mav at English Wikipedia ,  CC-BY-SA-3.0

Silné sopečné erupce neničí jen své bezprostřední okolí. Dopady těchto kataklyzmatických událostí mohou poznamenat celou planetu. Popel z mohutných erupci zastíní Zemi před slunečním zářením. Mění také chemismus atmosféry a tím i tvorbu oblačnosti. | Foto: The original uploader was Mav at English Wikipedia, CC-BY-SA-3.0

V minulosti už podobné výbuchy velkých sopek vyvolaly „vulkanickou zimu“, která se projeví razantním poklesem průměrných globálních teplot a představuje pro vše živé na Zemi velmi tvrdou zkoušku. Foto:  Ken Lund ,  CC BY-SA 2.0

V minulosti už podobné výbuchy velkých sopek vyvolaly „vulkanickou zimu“, která se projeví razantním poklesem průměrných globálních teplot a představuje pro vše živé na Zemi velmi tvrdou zkoušku. | Foto: Ken Lund, CC BY-SA 2.0

Foto:  Brocken Inaglory ,  CC BY-SA 3.0

Foto: Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0

Místa, kde takové exploze hrozí, vědci bedlivě sledují.

Místa, kde takové exploze hrozí, vědci bedlivě sledují.

 Jeden z takových supervulkánů dřímá pod oblastí amerického Yellowstonu. Foto:  daveynin from United States ,  CC BY 2.0

Jeden z takových supervulkánů dřímá pod oblastí amerického Yellowstonu. | Foto: daveynin from United States, CC BY 2.0

Dnes o sobě dává dřímající Yellowstonská kaldera vědět víceméně nevinnými přírodními hříčkami slavného národního parku, jako jsou gejzíry, bahenní sopky či vývěry sirných par.

Dnes o sobě dává dřímající Yellowstonská kaldera vědět víceméně nevinnými přírodními hříčkami slavného národního parku, jako jsou gejzíry, bahenní sopky či vývěry sirných par.

V minulosti se ale tato sopka opakovaně proměňovala ze spícího obra v běsnící živel. Foto:  Brocken Inaglory ,  CC BY-SA 3.0

V minulosti se ale tato sopka opakovaně proměňovala ze spícího obra v běsnící živel. | Foto: Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0

Obří kaldera o rozměrech zhruba 55 × 72 km je výsledkem posledních tří masivních erupcí. Foto:  Michael Gäbler ,  CC BY 3.0

Obří kaldera o rozměrech zhruba 55 × 72 km je výsledkem posledních tří masivních erupcí. | Foto: Michael Gäbler, CC BY 3.0

Nejmladší se označuje jako Lava Creek a došlo k ní před 630 000 lety. Foto:   Brocken Inaglory ,  CC BY-SA 3.0

Nejmladší se označuje jako Lava Creek a došlo k ní před 630 000 lety. | Foto: Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0

Další erupce Mesa Falls  se odehrála před 1,3 miliony let. Foto: Pixabay

Další erupce Mesa Falls  se odehrála před 1,3 miliony let. | Foto: Pixabay

Od nejničivější exploze Huckleberry Ridge Tuff nás dělí asi 2,1 miliony let. Foto:  Clément Bardot ,  CC BY-SA 3.0

Od nejničivější exploze Huckleberry Ridge Tuff nás dělí asi 2,1 miliony let. | Foto: Clément Bardot, CC BY-SA 3.0

 To znamená, že supererupce přicházely zhruba jednou za 725 000 roků. Foto: Pixabay

To znamená, že supererupce přicházely zhruba jednou za 725 000 roků. | Foto: Pixabay

Nejen vědce zajímá, kolik času nám zbývá do příští erupce Yellowstonské kaldery. Foto: Pixabay

Nejen vědce zajímá, kolik času nám zbývá do příští erupce Yellowstonské kaldery. | Foto: Pixabay

 Ťuká nám další kataklyzmatická událost na dveře?  Mešká už za svým obvyklým jízdním řádem a bude proto silnější než ty minulé? Foto:   Brocken Inaglory ,  CC BY-SA 3.0

Ťuká nám další kataklyzmatická událost na dveře?  Mešká už za svým obvyklým jízdním řádem a bude proto silnější než ty minulé? | Foto: Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0

Mezinárodní tým geologů a vulkanologů nyní prozkoumal v širším okolí Yellowstonské kaldery  sopečné usazeniny rozkládající se na ploše mnoha desetitisíců kilometrů čtverečních a pečlivě je datoval pomocí nejmodernějších metod. Foto: Needpix

Mezinárodní tým geologů a vulkanologů nyní prozkoumal v širším okolí Yellowstonské kaldery  sopečné usazeniny rozkládající se na ploše mnoha desetitisíců kilometrů čtverečních a pečlivě je datoval pomocí nejmodernějších metod. | Foto: Needpix

Podařilo se jim tak odhalit stopy po dvou ještě starších erupcích. Foto: Pixabay

Podařilo se jim tak odhalit stopy po dvou ještě starších erupcích. | Foto: Pixabay

K jedné došlo před 8,7 miliony let a k druhé před 9,0 miliony let. Oznámili to  ve studii  publikované vědeckým časopisem Geology. Foto:  Yellowstone National Park ,  Public Domain Mark 1.0

K jedné došlo před 8,7 miliony let a k druhé před 9,0 miliony let. Oznámili to ve studii publikované vědeckým časopisem Geology. | Foto: Yellowstone National Park, Public Domain Mark 1.0

Mladší z dvojice erupci označovaná jako Grey´s Landing se stala novým rekordmanem mezi yellowstonskými explozemi. Foto:   Brocken Inaglory ,  CC BY-SA 3.0

Mladší z dvojice erupci označovaná jako Grey´s Landing se stala novým rekordmanem mezi yellowstonskými explozemi. | Foto: Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0

Sílu výbuchu Huckleberry Ridge Tuff předčila asi o třetinu. Erupce pokryla sopečným sklem území o ploše přes 20 000 kilometrů čtverečních. Foto: Needpix

Sílu výbuchu Huckleberry Ridge Tuff předčila asi o třetinu. Erupce pokryla sopečným sklem území o ploše přes 20 000 kilometrů čtverečních. | Foto: Needpix

Vše živé, co mělo smůlu a vyskytovalo se během erupce v této oblasti, se jednoduše „vypařilo“. Foto:   Brocken Inaglory ,  CC BY-SA 3.0

Vše živé, co mělo smůlu a vyskytovalo se během erupce v této oblasti, se jednoduše „vypařilo“. | Foto: Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0

Jemné částice vyvržené sopkou doslova zahltily atmosféru. Foto: Pixabay

Jemné částice vyvržené sopkou doslova zahltily atmosféru. | Foto: Pixabay

Sopečný prach padal z oblohy nad celou Severní Amerikou a postupně se rozprostřel v atmosféře nad celým světem. Foto: Publicdomainpictures

Sopečný prach padal z oblohy nad celou Severní Amerikou a postupně se rozprostřel v atmosféře nad celým světem. | Foto: Publicdomainpictures

Dvě nejnověji objevené superexploze se odehrály v období miocénu, které začalo před 23 miliony roků a skončilo před 5,3 miliony roků. Foto: Needpix

Dvě nejnověji objevené superexploze se odehrály v období miocénu, které začalo před 23 miliony roků a skončilo před 5,3 miliony roků. | Foto: Needpix

Vědci propočítali, že Yellowstonská kaldera tehdy ožívala erupcemi v průměru každých půl milionu roků. Foto: Goodfreephotos

Vědci propočítali, že Yellowstonská kaldera tehdy ožívala erupcemi v průměru každých půl milionu roků. | Foto: Goodfreephotos

Poslední tři erupce nastaly s periodou přes 700 000 roků. Foto: NPS

Poslední tři erupce nastaly s periodou přes 700 000 roků. | Foto: NPS

 Dnes by měla hrozit supererupce Yellowstonské kaldery jednou za 1,5 milionu let. Foto: Pxhere

Dnes by měla hrozit supererupce Yellowstonské kaldery jednou za 1,5 milionu let. | Foto: Pxhere

„Znamená to, že schopnost Yellowstonské kaldery vybuchovat v supererupcích klesla na třetinu, což je velmi významné oslabení,“ říká vedoucí výzkumného týmu Thomas Knott z University of Leicester. Foto: Pxhere

„Znamená to, že schopnost Yellowstonské kaldery vybuchovat v supererupcích klesla na třetinu, což je velmi významné oslabení,“ říká vedoucí výzkumného týmu Thomas Knott z University of Leicester. | Foto: Pxhere

„Poslední supererupce nastala před 630 000 roků, což znamená, že do té další nám ještě zbývá nějakých 900 000 roků,“ dodal Knott. Foto:  Jeff Gunn ,  CC BY 2.0

„Poslední supererupce nastala před 630 000 roků, což znamená, že do té další nám ještě zbývá nějakých 900 000 roků,“ dodal Knott. | Foto: Jeff Gunn, CC BY 2.0

Vědci v čele s Thomasem Knottem velmi důrazně upozorňují, že jde jen o hrubý odhad. Foto: Pixabay

Vědci v čele s Thomasem Knottem velmi důrazně upozorňují, že jde jen o hrubý odhad. | Foto: Pixabay

 Byla by chyba se na něj slepě spolehnout a přestat nejen se sledováním aktivity Yellowstonské kaldery, ale i také s výzkumem dalších dřímajících vulkanických obrů. Foto: Needpix

Byla by chyba se na něj slepě spolehnout a přestat nejen se sledováním aktivity Yellowstonské kaldery, ale i také s výzkumem dalších dřímajících vulkanických obrů. | Foto: Needpix

V minulosti už podobné výbuchy velkých sopek vyvolaly „vulkanickou zimu“, která se projeví razantním poklesem průměrných globálních teplot a představuje pro vše živé na Zemi velmi tvrdou zkoušku. Foto:  Ken Lund ,  CC BY-SA 2.0
Foto:  Brocken Inaglory ,  CC BY-SA 3.0
Místa, kde takové exploze hrozí, vědci bedlivě sledují.
 Jeden z takových supervulkánů dřímá pod oblastí amerického Yellowstonu. Foto:  daveynin from United States ,  CC BY 2.0
30
Fotogalerie

Od posledního výbuchu yellowstonského supervulkánu uběhlo 630 tisíc let. Je další pohroma za dveřmi?

  • Pod Yellowstonem dřímá obří sopka, jejíž exploze změní globální klima
  • V minulosti vybuchovala v průměru jednou za půl milionu roků
  • Od poslední erupce uteklo 630 000 let

Silné sopečné erupce neničí jen své bezprostřední okolí. Dopady těchto kataklyzmatických událostí mohou poznamenat celou planetu. Popel z mohutných erupci zastíní Zemi před slunečním zářením. Mění také chemismus atmosféry a tím i tvorbu oblačnosti.

V minulosti už podobné výbuchy velkých sopek vyvolaly „vulkanickou zimu“, která se projeví razantním poklesem průměrných globálních teplot a představuje pro vše živé na Zemi velmi tvrdou zkoušku. Místa, kde takové exploze hrozí, vědci bedlivě sledují. Jeden z takových supervulkánů dřímá pod oblastí amerického Yellowstonu.

Určitě si přečtěte

Články odjinud