Odborníci NASA pozorovali obrovské mračno vytvořené srážkou planetesimál

  • Astronomové poprvé pozorovali gigantické mračno trosek a prachu jedné srážky planetesimál, které udělalo tranzit
  • Díky tomu mohli zjistit spoustu zajímavých věcí
  • Pomohl jim s tím infrateleskop Spitzer

Srážky zárodků planet, planetesimál, kdysi dávno utvářely Sluneční soustavu. Ty časy jsou už pryč. Můžeme ale pozorovat podobné situace v nedávno vzniklých planetárních systémech a sledovat, jak to vlastně probíhá.

Astronomové NASA pozorovali takové srážky již dříve, u mladých hvězd, kde právě vznikají nové exoplanety, s využitím dnes již odstaveného vesmírného infrateleskopu Spitzer. Tato pozorování ale neposkytla příliš mnoho detailů, například pokud jde o velikost objektů, které se srazily.

Astronomka Kate Su z americké University of Arizona a její kolegové na to šli trochu jinak. Před časem jako první pozorovali gigantické mračno trosek a prachu jedné takové srážky planetesimál, které udělalo tranzit, čili přešlo mezi pozemskými pozorovateli a kotoučem hvězdy v příslušném vznikajícím planetárním systému.

Z pozorování tranzitu mračna trosek lze vyčíst spoustu zajímavých věcí. Pokud známe velikost a jasnost hvězdy, je možné odvodit velikost mračna v době krátce po srážce, odhadnout velikost objektů, které se srazily, a také rychlost, s jakou se mračno v dotyčném planetárním systému rozptýlí.

Co ukázalo sledování soustavy HD 16619?

Tým, který vedla Su, pozoroval mladičkou soustavu HD 16619, jejíž hvězda vznikla asi před 10 miliony let. Sledovali ji od roku 2015 do roku 2019, přičemž nejprve více než 100krát použili infrateleskop Spitzer.

Asi v polovině roku 2018 se soustava HD 16619 zjasnila, což odpovídalo srážce a tvorbě mračna trosek. V té době badatelé pozorovali tranzit tohoto mračna a doplnili ho dalšími pozorováními pozemními teleskopy, díky čemuž určili velikost a tvar mračna.

Z výsledků vyplynulo, že dotyčné mračno bylo velice protáhlé. Tranzitu se ve skutečnosti účastnila jen malá část mračna. Celé mračno muselo (z našeho pohledu) pokrývat plochu o velikosti stovek kotoučů hvězdy HD 16619.

Podle všeho šlo o srážku těles o velikosti velkých planetek Sluneční soustavy, zhruba jako je Vesta (průměr cca 550 km). Mračno se pak prakticky rozplynulo během pár měsíců. Podle badatelů to bylo, jako kdybychom se strojem času doletěli do doby vzniku Sluneční soustavy.

Váš názor Další článek: Německo nedoporučuje ruský antivirus Kaspersky. Obavy ze špionáže se s ním táhnou roky

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , ,