Ačkoli to s ohledem na utichnutí mediálního zájmu může vypadat tak, že koronavirus SARS-CoV-2, způsobující onemocnění covid-19, zmizel v propadlišti dějin, ve skutečnosti stále cirkuluje v populaci a dále mutuje. Aktuálně vzbuzuje zájem odborníků zejména varianta omikronu EG.5, označovaná také jako „Eris“. Podrobnosti přináší magazín New Scientist.
Světová zdravotnická organizace (WHO) označila tuto verzi koronaviru jako variantu hodnou zájmu („variant of interest“). Tento termín se obvykle používá k označení mutací viru, které vykazují určité změny ve vlastnostech, jež mohou potenciálně ovlivnit schopnost šíření, závažnost průběhu onemocnění nebo snížit účinnost vakcín.
Koronavirus ve verzi EG.5
EG.5 je potomkem variant označovaných souhrnně jako omikron. Je úzce příbuzná s další subvariantou omikronu XBB.1.9.2, ale má navíc mutaci spike proteinu. Přezdívku „Eris“ jí dal evoluční biolog T. Ryan Gregory z Guelphské univerzity v Kanadě. Tato subvarianta má také další odnož, označovanou jako EG.5.1, která obsahuje ještě jednu mutaci spike proteinu navíc.
Nutno říci, že EG.5 není pro vědce žádnou žhavou novinkou. První výskyt byl zaznamenán již 17. února, v polovině července ji pak WHO začala monitorovat a 9. srpna ji – po rostoucím počtu zaznamenaných případů nákazy – označila za variantu hodnou zájmu a doporučila zdravotnickým orgánům, aby pečlivě monitorovaly její přenos.
V celosvětovém měřítku dochází k prudkému nárůstu hlášení počtu nákaz variantou EG.5. V týdnu od 17. do 23. července bylo 17,4 % všech sekvenovaných případů infekcí SARS-CoV-2 identifikováno jako EG.5, zatímco v předchozím měsíci to bylo pouze 7,6 %. K 7. srpnu nahlásilo případy EG.5 do Globální iniciativy pro sdílení údajů o chřipce 51 zemí, včetně Číny, USA, Austrálie a Japonska.
„EG.5 postupně přebírá dominantní postavení v mnoha zemích,“ říká Brian Willett z University of Glasgow ve Velké Británii s tím, že tak nahrazuje svou blízce příbuznou subvariantu XBB.1.16. Podle odhadů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je ve Spojených státech varianta EG.5 zodpovědná za přibližně 17 % případů onemocnění covid-19, což z ní činí nejrychleji rostoucí a nejčastější verzi SARS-CoV-2 v zemi.
Nová varianta není nebezpečnější
Logicky vyvstává otázka, zda EG.5 způsobuje závažnější onemocnění než předchozí varianty. WHO vyhodnotila zdravotní riziko, které představuje, jako nízké a podobné jako u jiných subvariant omikronu. „Nezaznamenáváme žádnou změnu v závažnosti onemocnění ve srovnání s jinými subvariantami omikronu,“ uvedla Maria Van Kerkhove na tiskovém brífinku 9. srpna.
Podle Willetta poskytuje mutace ve spike proteinu oproti dříve dominantním variantám výhodu při přenosu. Podotýká, že tato mutace ovlivňuje způsob, jakým protilátky neutralizují virus, což mu může umožnit vyhnout se imunitě získané předchozí infekcí SARS-CoV-2 nebo očkováním.
Stejně jako u ostatních variant SARS-CoV-2 způsobuje i EG.5 nejčastěji horečku, kašel, únavu a ztrátu chuti nebo čichu. Onemocnění mohou doprovázet i další symptomy, jako je bolest v krku, bolest hlavy, bolesti těla, průjem, vyrážka a podráždění očí. Příznaky netrvají déle než u jiných variant nebo subvariant a v mírných případech obvykle odeznívají během jednoho až dvou týdnů.
K ochraně před infekcí covidem-19 je klíčové dodržovat osvědčená preventivní opatření, která snižují riziko šíření viru. Jedním z nejúčinnějších způsobů prevence je pravidelné a důkladné mytí rukou teplou vodou a mýdlem po dobu nejméně 20 sekund. Důležité je také vyhýbat se dotýkání obličeje neumytýma rukama.