Vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) po vyšetření více než tisíce pacientů, kteří prodělali onemocnění covid-19, zjistili, že přibližně u 30 % z nich se vyvinou postakutní následky covidu-19 (PASC) neboli „dlouhý covid“ (v angličtině označovaný také jako „Long COVID“). Výsledky studie byly zveřejněny v odborném časopise Journal of General Internal Medicine.
Zatímco se svět snaží vrátit k normálnímu stavu po vlnách infekcí vyvolaných koronavirem SARS-CoV-2, na obzoru vyvstávají otázky týkající se „dlouhého covidu“ a jeho příčin. Světová zdravotnická organizace ve svém loňském hodnocení odhadla, že se s tímto stavem potýká až 20 % nakažených osob. Proč jsou postiženi jen někteří jedinci, zatímco většina se uzdraví, je stále předmětem výzkumu.
Dlouhý covid
S postakutními následky covidu-19 je spojováno více než 200 příznaků. K těm nejčastějším patří dlouhodobá únava, dušnost, kognitivní dysfunkce, bolesti svalů, deprese, bolest na hrudi a přetrvávající kašel. Dosud provedený výzkum neprokázal žádnou souvislost s věkem postižených osob nebo závažností prodělané infekce. Zatímco vakcíny byly úspěšné v prevenci těžkého průběhu nemoci, jejich vliv na „dlouhý covid“ se stále zkoumá
Vědci z UCLA zkoumali 1 038 osob, které byly infikovány covidem-19 a byly zaregistrovány v ambulantním programu mezi dubnem 2020 a únorem 2021. Zatímco někteří museli být kvůli těžšímu průběhu nemoci hospitalizováni, část byla léčena ambulantně.
Vědci diagnostikovali „dlouhý covid“ u 309 jedinců (tj. 29,8 %), kteří 60 až 90 dní po prodělání infekce nebo po propuštění z nemocnice hlásili přetrvávající příznaky. Zatímco u hospitalizovaných jedinců byly nejčastěji hlášenými symptomy únava a dušnost, u ambulantní pacientů studie jako nejčastější uvádí ztrátu čichu.
Záhadné souvislosti
Na základě analýzy malého vzorku vědci zjistili, že vyšší pravděpodobnost dlouhodobých následků mají především hospitalizovaní pacienti, cukrovkáři a lidé s vyšším indexem tělesné hmotnosti. Překvapením bylo, že etnický původ, věk a socioekonomický status, tedy tři faktory spojované se závažností průběhu nemoci a vyšším rizikem úmrtí, s postakutními následky nijak nesouvisejí.
„U tří z deseti přeživších pacientů s covidem-19 se v našem souboru objevila podskupina příznaků spojených s PASC. Zatímco etnický původ, vyšší věk a sociální znevýhodnění jsou spojovány s horším průběhem nemoci a vyšším rizikem úmrtí, naše studie nezjistila žádnou souvislost mezi těmito faktory a postakutními následky covidu-19,“ uvádí závěr studie.
Vědci uznávají, že hlášení symptomů ze strany pacientů bývá velmi subjektivní a za hlavní nedostatek studie považují omezené informace o jejich předchozím zdravotním stavu. Kromě toho poznamenali, že k podrobnější analýze budou potřebovat lepší nástroje pro přesnější diagnostiku.
