Dne 4. října 2018 se na Zemi vrátila část posádky Mezinárodní kosmické stanice. Během odletu od stanice v lodi Sojuz MS-08 pořídili astronauti skutečně úžasné fotografie vesmírného komplexu. | Foto: NASA, Roscosmos

Na palubě Sojuzu byli Andrew Feustel, Ricky Arnold a Oleg Artěmjev. Snímky vznikly i při příležitosti dvacátého výročí zahájení stavby ISS vypuštěním prvního modulu Zarja. | Foto: NASA, Roscosmos

ISS se pohybuje ve výšce přes 400 km. Jeden oběh Země ji zabere přibližně 90 minut.  | Foto: NASA, Roscosmos

V sobotu 3. listopadu uplynulo 18 let od chvíle, kdy je ISS (a také oběžná dráha Země) trvale obydlena. Počet členů posádky se pohyboval standardně od 2 po 6 členů.  | Foto: NASA, Roscosmos

Detailní pohled na stanici od posádky Sojuzu MS-08, který si na dalších fotografiích alespoň částečně popíšeme. | Foto: NASA, Roscosmos

1: Zvezda je základem ruské části stanice, 2: Poisk slouží jako dokovací místo pro lodě Sojuz a Progress a také jako přechodová komora, 3: modul Zarja byl vůbec prvním modulem ISS ve vesmíru. Panely po pravé a levé straně fotografie nejsou solární panely, ale součást termoregulačního systému.  | Foto: NASA, Roscosmos

4: Unity je ve vesmíru od roku 1998 jako první americký modul. Slouží k propojení dalších modulů. 5: Modul Tranquility udržuje životní prostředí stanice, 6: Modul Leonardo, 7: nafukovací modul BEAM, 8: Quest slouží jako přechodová komora pro americké výstupy do kosmu. | Foto: NASA, Roscosmos

Modul Leonardo letěl k ISS několikrát na palubě raketoplánu. Mechanický manipulátor ho vždy vyzvedl z nákladového prostoru vesmírného korábu a připojil k ISS. Byly v něm zásoby, náhradní díly apod. Po vyložení byl vrácen zpět do nákladového prostoru raketoplánu a vrátil se na Zemi. Od roku 2011 je k ISS připojen trvale jako další modul. Využívá se pro skladovací účely.  | Foto: NASA

Nafukovací modul BEAM před startem do vesmíru. U ISS je testován od roku 2016 | Foto: NASA / Stephanie Schierholz

Přesun modulu BEAM. Na stanici ho dopravila kosmická loď Dragon od SpaceX v nehermetizovaném trunku (válcová část lodě). | Foto: NASA

Z modulu Quest se astronauti vydávají do kosmu. | Foto: NASA

9: Modul Harmony, který je připojený k modulu Destiny, z jehož osmi metrů ale vidíme jen část, zbytek zakrývý příhradový nosník, 10: japonská laboratoř Kibó se skládá z několika částí: a) přetlakový modul o délce 11 metrů je hlavní část japonské laboratoře, b) logistický modul c) plošina pro experimenty v otevřeném kosmu, 11: evropský laboratorní modul Columbus | Foto: NASA, Roscosmos

Japonská laboratoř Kibó. | Foto: NASA

Evropský modul Columbus je u ISS od roku 2008. | Foto: NASA

Také na této fotografii je pěkně vidět modul BEAM a také ruské moduly Zarja a Zvezda (dole na snímku). | Foto: NASA, Roscosmos

Lepší pohled na modul Zvezda, který je ve vesmíru od roku 2000. Jeho délka je 13 metrů a je základem ruské části stanice. | Foto: NASA, Roscosmos

Na začátku října byly k ISS připojeny tři kosmické lodě. Vpředu je nákladní loď Progress MS-09, která nám zakrývá pohled na Sojuz MS-09 (to je ten, ve kterém byla objevena díra). A ještě za ním je japonská nálladní loď HTV. V levé části snímku je vidět modul Cupola. | Foto: NASA, Roscosmos

Tady je japonská kosmická loď HTV. Sama se ke stanici nepřipojí. Pouze přiletí do blízkosti stanice a je zachycena mechanickým manipulátorem. | Foto: NASA

Zmíněný modul Cupola. Slouží k výhledu na stanici (třeba při ovládání mechanického manipulátoru). | Foto: NASA

Z modulu Cupola je také nádherný výhled na Zemi. | Foto: NASA

Zpět k fotografiím od posádky Sojuzu MS-08. Dominantou stanice je 110 metrů dlouhý příhradový nosník. Na oběžnou dráhu byl dopraven postupně během 11 letů raketoplánů v letech 2000 až 2009. | Foto: NASA, Roscosmos

Na nosníku jsou čtyři páry polí se solárními panely. Každé má délku 34 m a šířku 12 m. Jedno pole je schopné generovat téměř 32,8 kW stejnosměrného proudu.  | Foto: NASA

Detailní snímek na solární panely.  | Foto: NASA

Na dalším snímku ze Sojuzu MS-08 je vidět část příhradového nosníku. Kromě solárních panelů obsahuje také radiátory termoregulačního systému, přes které protéká 290 kg amoniaku. | Foto: NASA, Roscosmos

Po příhradovém nosníku se může pohybovat i plošina s mechanickým manipulátorem.  | Foto: NASA, Roscosmos

Podobné fotografie ISS z odlétající vesmírné lodě nejsou už dnes běžné. V minulosti jsme jich vídali více. Pořizovala je posádka raketoplánu při svém odletu, kdy vesmírný komplex oblétla. Jak ale vypadala ISS s připojeným raketoplánem? Podívejte se na dalších fotografiích!  | Foto: NASA, Roscosmos

Sérii skutečně unikátních fotografií ISS s připojeným raketoplánem pořídil z lodi Sojuz TMA-20 evropský astronaut Paolo Nespoli 23. května 2011. | Foto: NASA

Na palubě Sojuzu byla tehdy celá Expedice 27. Kromě Itala Nespoliho také Rus Dmitrij Jurjevič Kondraťjev a Američanka Cady Coleman.  | Foto: NASA

Připojeným raketoplánem byl Endeavour. Mise STS-134 byla posledním letem tohoto nejmladšího člena flotily raketoplánů. Endeavour byl postaven jako náhrada za raketoplán Challenger, který byl zničen při explozi krátce po startu v roce 1986. | Foto: NASA

STS-134 byl také předposlední let raketoplánu vůbec. V šestičlenné posádce byl tehdy také Andrew Feustel, který byl i na palubě Sojuzu MS-08, z jehož paluby jste viděli fotografie v úvodu galerie.  | Foto: NASA

Kromě šesti astronautů byl na palubě raketoplánu (a také Sojuzu MS-08) český krteček.  | Foto: NASA

Mezi hlavní úkoly mise STS-134 patřilo připojení spektrometru AMS-02 a venkovní nehermetizované plošiny EXPRESS Logistics Carriers 3. | Foto: NASA

Pro lepší představu: raketoplán měl na délku 37 metrů.  | Foto: NASA

Na opačném konci jako Endeavour (tedy zcela vpravo) je mimochodem připojena další kosmická loď – bezpilotní nákladní loď ATV, kterou vyrobila evropská kosmická agentura. | Foto: NASA

ATV vidíme vpravo dole také na tomto obrázku. Celkem proběhlo v letech 2008 až 2014 pět zásobovacích letů. V tomto případě byla u ISS zakotvena ATV-2 s názvem Johannes Kepler. Připojila se v únoru 2011 a odlétla v červenci téhož roku. | Foto: NASA

Tady je přílet ATV k ISS v únoru 2011. Některým lidem připomínala loď X-Wing z Hvězdných válek. | Foto: NASA

Sojuz TMA-20 odlétal v osmý letový den raketoplánu Endeavour. Astronauty z raketoplánu čekaly ještě dva ze čtyř výstupů do kosmu. | Foto: NASA

Takhle vypadal raketoplán Endeavour ze samotné ISS. Na snímku je i astronaut Michael Fincke během výstupu do kosmu. Najdete ho? Fotografii zvětšíte lupou vpravo nahoře.  | Foto: NASA

Tento snímek pořídila posádka Endeavouru během svého příletu ke stanici.  | Foto: NASA

A takhle naopak viděla raketoplán Endeavour posádka ISS. | Foto: NASA

Raketoplán udělal pod ISS otočku o 360 stupňů. Nebylo to pro umělecký dojem. S trochou nadsázky to byla otázka života a smrti. Posádka ISS pořizovala snímky tepelného štítu (keramických dlaždic). NASA potřebovala zjistit, zda nedošlo k jejich poškození během startu. Právě to byla příčina katastrofy raketoplánu Columbia v únoru 2003. | Foto: NASA

Také z České republiky můžete vidět přelety ISS. Jak je na obloze najít a v jakou dobu k nim dochází? Dozvíte se to v článku Vesmír online: 10 nástrojů pro sledování dění v kosmickém okolí | Foto: NASA/Bill Ingalls