Mobile Launcher-1  Foto: NASA

Mobile Launcher-1  | Foto: NASA

Schéma Mobile Launcher-1 Foto: NASA

Schéma Mobile Launcher-1 | Foto: NASA

Mobile Launcher-1 a Mobile Launcher-2 Foto: NASA

Mobile Launcher-1 a Mobile Launcher-2 | Foto: NASA

Připravovaná raketa SLS  Foto: NASA

Připravovaná raketa SLS  | Foto: NASA

Kosmická loď Orion Foto: NASA

Kosmická loď Orion | Foto: NASA

Na už vyvezla ML-1 na startovací komplex 39B k testům. Foto: NASA

Na už vyvezla ML-1 na startovací komplex 39B k testům. | Foto: NASA

Věž bude raketě poskytovat veškeré zázemí – napájení, komunikaci apod. Foto: NASA

Věž bude raketě poskytovat veškeré zázemí – napájení, komunikaci apod. | Foto: NASA

ML-1 byla původně stavěna pro rakety Ares, které měly dopravit člověka na Měsíc. Program Constellation prezidenta George Bushe byl ale po nástupu nové administrativy zrušen.  Foto: NASA

ML-1 byla původně stavěna pro rakety Ares, které měly dopravit člověka na Měsíc. Program Constellation prezidenta George Bushe byl ale po nástupu nové administrativy zrušen.  | Foto: NASA

Součástí věže je také rameno, kterým bude posádka nastupovat do lodi Orion. Nachází se ve výšce 84 metrů. Foto: NASA

Součástí věže je také rameno, kterým bude posádka nastupovat do lodi Orion. Nachází se ve výšce 84 metrů. | Foto: NASA

Takhle bude vypadat při startu (animace) Foto: NASA

Takhle bude vypadat při startu (animace) | Foto: NASA

Mobilní odpalovací plošina a věž nedaleko startovacího komplexu 39B Foto: NASA

Mobilní odpalovací plošina a věž nedaleko startovacího komplexu 39B | Foto: NASA

Mobilní odpalovací plošina na startovacím komplexu 39B Foto: NASA

Mobilní odpalovací plošina na startovacím komplexu 39B | Foto: NASA

Celý kolos a to včetně rakety SLS bude z montážní haly VAB na startovací komplex dopravovat transportér Crawler. Foto: NASA

Celý kolos a to včetně rakety SLS bude z montážní haly VAB na startovací komplex dopravovat transportér Crawler. | Foto: NASA

SLS bude startovat ze startovacího komplexu LC-39B. Dříve z tohoto místa startovaly rakety Saturn V k Měsíci. Později využíval startovací komplex americký raketoplán. Sousední komplex 39A dnes využívá SpaceX. Do vesmíru odtud odstartovala třeba raketa Falcon Heavy s vozem Tesla.  Foto: NASA

SLS bude startovat ze startovacího komplexu LC-39B. Dříve z tohoto místa startovaly rakety Saturn V k Měsíci. Později využíval startovací komplex americký raketoplán. Sousední komplex 39A dnes využívá SpaceX. Do vesmíru odtud odstartovala třeba raketa Falcon Heavy s vozem Tesla.  | Foto: NASA

Historie pásového přepravníku se začala psát už v polovině 60. let, kdy ho NASA dostala pro přepravu raket Saturn V. Od roku 1979 do roku 2011 sloužil dopravník pro přepravu raketoplánu. NASA měla k dispozici dva nazvané Hanz a Franz. Foto: NASA

Historie pásového přepravníku se začala psát už v polovině 60. let, kdy ho NASA dostala pro přepravu raket Saturn V. Od roku 1979 do roku 2011 sloužil dopravník pro přepravu raketoplánu. NASA měla k dispozici dva nazvané Hanz a Franz. | Foto: NASA

 Pohon tvoří 16 trakčních motorů, poháněných čtyřmi generátory. Dva dieselové motory, které pohánějí tyto generátory, mají výkon 2 750 koní. Sptotřeba činí 350 litrů na kilometr. Foto: NASA


Pohon tvoří 16 trakčních motorů, poháněných čtyřmi generátory. Dva dieselové motory, které pohánějí tyto generátory, mají výkon 2 750 koní. Sptotřeba činí 350 litrů na kilometr. | Foto: NASA

Rozměry přepravníku jsou 35 x 40 metrů a jeho hmotnost 2720 tun. Přepravník se pohybuje po speciální cestě z drceného říčního kamene. Foto: NASA

Rozměry přepravníku jsou 35 x 40 metrů a jeho hmotnost 2720 tun. Přepravník se pohybuje po speciální cestě z drceného říčního kamene. | Foto: NASA

Každý z pásů se skládá z 57 dílů o hmotnosti 900 kg.  Foto: NASA

Každý z pásů se skládá z 57 dílů o hmotnosti 900 kg.  | Foto: NASA

 Rychlost s nákladem je asi 1,6 km/h. Přeprava raketoplánu z haly VAB, kde se raketoplán kompletoval, na startovací komplex trvala obvykle okolo 5 hodin.   Foto: NASA


Rychlost s nákladem je asi 1,6 km/h. Přeprava raketoplánu z haly VAB, kde se raketoplán kompletoval, na startovací komplex trvala obvykle okolo 5 hodin.
  | Foto: NASA

Jakmile pásový přeprarník dopraví celý kolos na startovní rampu, vyloží ho a vrátí se zpět k montážní hale.  Foto: NASA

Jakmile pásový přeprarník dopraví celý kolos na startovní rampu, vyloží ho a vrátí se zpět k montážní hale.  | Foto: NASA

Pohled na Kennedyho vesmírné středisko a startovací komplex 39. Vlevo dole je montážní hala VAB. Komplec LC-39B je vpravo nahoře, dole je LC-39A. Velmi dobře patrná je i cesta, po které se pohybuje pásový přepravník –  odkaz ma mapu . Foto: Google Maps

Pohled na Kennedyho vesmírné středisko a startovací komplex 39. Vlevo dole je montážní hala VAB. Komplec LC-39B je vpravo nahoře, dole je LC-39A. Velmi dobře patrná je i cesta, po které se pohybuje pásový přepravník – odkaz ma mapu. | Foto: Google Maps

Schéma Mobile Launcher-1 Foto: NASA
Mobile Launcher-1 a Mobile Launcher-2 Foto: NASA
Připravovaná raketa SLS  Foto: NASA
Kosmická loď Orion Foto: NASA
21
Fotogalerie

Odpalovací věž pro superraketu SLS je 13krát dražší, než se očekávalo. Navíc se nakláněla

  • Audit NASA kritizuje vývoj a stavbu odpalovací věže pro raketu SLS (Space Launch System), která má dopravit člověka na Měsíc
  • Při vývoji se udělala spousta chyb, které projekt prodražily
  • Náklady na věž se vyšplhaly k téměř 1 miliardě dolarů

NASA pracuje na nové vesmírné struktuře, která má do pěti let dopravit člověka na Měsíc. Páteří projektu jsou kosmická loď Orion a raketa SLS (Space Launch System), která vychází z některých částí amerického raketoplánu (například motory RS-25). Připravit se musí samozřejmě také infrastruktura na Zemi. 

SLS se bude podobně jako Saturn V montovat v hale VAB. Odtud pak raketu na startovací komplex dopraví pásový přepravník. Kromě rakety poveze i odpalovací věž Mobile Launcher-1 (ML-1) o výšce 108 metrů, která poskytne energii a komunikaci pro loď Orion, přístup k lodi, palivo pro raketu apod.

Před časem se zjistilo, že se obří věž naklání. Podle NASA to bylo v normě a udělaly se už úpravy. 

Přestavba věže po zrušeném projektu

Věž byla původně připravována pro raketu Ares 1 programu Constellation, který ale Obamova administrativa v roce 2010 zrušila. Podle aktuální zprávy Generálního kontrolora NASA vyšla stavba a úprava věže na celkových nejméně 927 milionů dolarů, což zahrnuje i 234 milionů dolarů na vývoj původní věže pro Ares 1

Problém je, že podle původního odhadu měla úprava věže stát jen 54 milionů dolarů. Ještě v roce 2014 se očekávalo, že přestavba věže vyjde na necelých 385 milionů dolarů. 

Ve hře přitom byly původně tři možnosti: přestavět věž pro Ares 1 (54 milionů dolarů), po raketoplánu (93 milionů), nebo postavit věž novou (122 milionů). Důvodem prodražení a také zpoždění byla špatná koordinace mezi několika dodavateli při projektování a stavbě věže.

Všechno bylo vynikající, i když nebylo

Největší problém pak představovala smlouva se společností Vencore, která poskytla návrhy pozemních podpůrných zařízení. Smlouva vstoupila v platnost v roce 2011. NASA vybrala Vencore, která již v Kennedyho vesmírném centru vykonala řadu prací, protože poskytovala maximální flexibilitu a dostupnost.

Realita se však s očekáváními rozešla. Podle zprávy trpěla Vencore vysokou fluktuací zaměstnanců a spoléhala se na malý počet odborníků na danou věc, což přispělo k chybám při designu a pomalé reakci při opravách chyb.

Zaměstnanci agentury uvedli, že občas věděli, že návrhy subsystémů nejsou úplné, ale příliš se to neřešilo, aby mohla stavba věže pokračovat. 

„Přijetím těchto nedokončených návrhů nakonec NASA zaznamenala významná zpoždění a nákladné přepracování projektu Mobile Launcher-1, což následně způsobilo další zpoždění a překročení nákladů,“ uvádí zpráva.

NASA navíc nepoužila smluvní mechanismy k potrestání Vencore za jeho špatný výkon. Podle generálního kontrolora zaměstnanci v Kennedyho vesmírném středisku, kteří hodnotili výkon společnosti Vencore, uvedli, že ačkoli práce na designu překročila rozpočet i plánovaný harmonogram, tak se domnívali, že dodavatel dosáhl s ohledem na překážky, kterým musel čelit, dobrých výsledků.

Hodnocení, která dávali, tak byla „vynikající, velmi dobrý, dobrý“ a to přesto, že projekt ML-1 překročil rozpočet i časový rámec. V roce 2017 nakonec NASA smlouvu s Vencore vypověděla.

Podobný vývoj nabral i vývoj samotné rakety SLS a smlouvy s Boeingem. Někteří kritici už proto říkají, že celý projekt má spíše podobu hladové zdi pro vytváření pracovních míst, než aby šlo o skutečné silné základy budoucího amerického pilotovaného programu.

Věž bude využita jen ke čtyřem startům

ML-1 má přitom sloužit jen pro maximálně čtyři starty rakety SLS. Konkrétně půjde o první tři lety SLS v rámci programu Artemis, který má člověka vrátit na Měsíc a možná ještě o start se sondou k Jupiterově měsíci Europa. 

Brzy má začít stavba Mobile Launcher-2 (ML-2). Druhá věž bude ještě o 13 metrů vyšší a bude sloužit pro verzi 1B rakety SLS, která bude mít nový a silnější druhý stupeň.

Návrh a výstavbu ML-2 má tentokrát zajistit jediný dodavatel – firma Bechtel National, Inc. Celkové náklady budou 486 milionů dolarů a věž má být hotová do března 2023. Uvidíme, zda se tyto finanční a časové rámce podaří tentokrát dodržet.

Určitě si přečtěte

Články odjinud