Déle než rok budou muset vědci čekat na materiál, který přinese první americká sonda OSIRIS-REx pro sběr vzorků z asteroidu. Celý příběh však mohl mít bizarní konec – NASA odhalila, že při sběru vzorků z asteroidu Bennu v říjnu 2020 se odběrové rameno ponořilo více než půl metru do sypké vrstvy na povrchu.
Sonda se jen těsně vyhnula propadnutí tím, že zapnula své trysky a vzdálila se od povrchu. Profesor planetárních věd na Arizonské univerzitě Dante Lauretta prozradil, že „částice, tvořící vnější povrch Bennu, se chovají spíše jako tekutina než pevná látka“. Odborníci stojící za misí přirovnali tento jev ke skoku do bazénu s dutými plastovými kuličkami.
Ať se do asteroidu propadnu!
Když sonda OSIRIS-REx (zkratka pro Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security-Regolith Explorer) poprvé dorazila ke svému cíli, povrch Bennu vypadal spíše jako nerovný terén posetý balvany a oblázky různých velikostí. To vědce překvapilo – na základě předchozích pozorování očekávali hladký povrch připomínající pláž.
Povrch asteroidu se jevil jako hromada kamenů různých velikostí, které sotva drží pohromadě díky gravitačním a elektrostatickým vazbám. Zvláštní charakter povrchu také vysvětluje, proč se sonda propadala do povrchu asteroidu, i když zapnula své pohonné trysky. Je jisté, že kdyby hned po odběru prachu a horniny nezažehla trysky, zabořila by se do povrchu Bennu.
Při kvantifikaci odporu, který pocítily robotické paže během získávání vzorků z povrchu asteroidu, vědci z Arizonské univerzity uvedli, že se podobá tlaku, který člověk pociťuje „při mačkání pístu na konvici na kávu pro přípravu French press“ – byl tedy velmi malý. Těsně vyhraný souboj sondy OSIRIS-REx přinesl také několik zásadních ponaučení.
Ponaučení pro příště
Vědci nyní mají představu o tom, co mohou očekávat při budoucích misích k asteroidům, a mohou podle toho navrhnout kosmickou loď a sondu tak, aby se vyhnuli katastrofě. Dalším pozoruhodným poznatkem je, že asteroidy, jako je Bennu, představují pro Zemi jiný druh hrozby, protože by se v případě srážky pravděpodobně rozpadly snadněji než celistvé kusy horniny.
Nejnovější poznatky o povrchu asteroidu Bennu byly zveřejněny 7. července ve dvou článcích publikovaných v odborných časopisech Science a Science Advances. „Naše očekávání ohledně povrchu asteroidu byla zcela mylná,“ uvádí v nich, mimo jiné, Lauretta.
Sonda po sobě zanechala velký kráter široký 8 metrů. „Pokaždé, když jsme v laboratoři testovali postup odebírání vzorků, jsme sotva udělali rýhu,“ řekl Lauretta. Tým se proto rozhodl vyslat sondu zpět, aby pořídila další fotografie povrchu Bennu, „abychom zjistili, jak velký nepořádek jsme udělali,“ dodal.
„Myslím, že jsme stále na začátku chápání toho, co jsou tato tělesa zač, protože se chovají velmi neintuitivním způsobem,“ konstatoval vědec a ředitel výzkumu v Centre National de la Recherche Scientifique na francouzské observatoři Côte d'Azur v Nice Patrick Michel.
