Je srdeční smrt skutečně nezvrátitelná? Jak vůbec definovat smrt? Právě tyto otázky vyvolal výzkum skupiny vědců z Yaleovy Univerzity, kterým se podařilo něco dosud nevídaného – v těle hodinu mrtvého prasete oživili některé jeho orgánové buňky, takže začaly opět fungovat.
Výsledky studie, které jsou zatím předběžné a které byly tento týden publikovány v prestižním magazínu Nature, již stihly šokovat experty napříč oborem. Časopis cituje například neuroetičku z Dukeovy univerzity Nitu Farahany, jež experiment nazvala ohromujícím. Podle ní některé limity lidského těla, o kterých jsme si mysleli, že jsou nepřekonatelné, možná překonatelské budou.
Pomohl „koktejl“ krve a léků
Jádrem celého pokusu bylo připojení mrtvých těl prasat k systému nazvanému OrganEx. Těla tou dobou byla mrtvá hodinu. Systém jimi pumpoval speciální roztok, obsahující krev prasat a 13 různých látek včetně léků proti krevním sraženinám, čímž zpomaloval rozklad organismu a rychle obnovil částečnou funkci v některých orgánech, například srdci a v játrech.
V mozku prasat nicméně žádná aktivita pozorována nebyla, takže neexistují důkazy, že by tato obnova orgánů vedla k opětovnému nabytí vědomí u zvířat.
Právě na výzkum, který se věnoval mozku, ale současná studie navazovala. V roce 2019 se vědcům ze stejné univerzity podařilo několik hodin udržet při životě mozek prasat poté, co jej vyjmuli z jejich těla. Když se tehdy podařilo tohle, tým si byl jistý, že se mu podaří udržet při životě i orgány přímo v těle, vysvětloval pro Nature neurovědec a autor studie Nenad Sestan.
Použita byla i podobná technika, v roce 2019 tým mozek připojil k systému BrainEx, který nyní jen modifikoval a vytvořil z něj OrganEx. Zcela jednoduché to ale nebylo, jelikož původně se počítalo jen s mozkem, tedy jedním specifickým orgánem. Nová generace musela zvládnout širší škálu tkání a všechny problémy, které se k nim vážou, například imunitní.
Jak oživování probíhalo
Co se týče prasat, ta byla zcela „normální“. Vědci je vzali od místního farmáře, tři dny je pozorovali, zda jsou zdravá a pak se uspali. Následně byla napojena ventilátor a tým u nich vyvolal srdeční zástavu. Když už prasata neměla puls, byla odpojena od ventilátoru.
Po hodině vědci prasata opět k ventilátoru připojili a část prasat i k systému OrganEx. Druhá část prasat byla připojena k přístroji ECMO, zajišťující mimotělní podporu života. Ten se používá ve vážných případech, kdy lidem selhávají plíce a srdce.
U prasat, která byla napojena na OrganEx, skutečně došlo k rozproudění kyslíku v celém těle, na rozdíl od prasat napojených na ECMO. Měření ukázala i částečné obnovení elektrické aktivity a kontrakcí v srdci, ovšem o plnohodnotném obnovení funkce mluvit nelze.
Dále játra prasat napojených na OrganEx produkovala mnohem více bílkoviny jménem albumin než druhá skupina prasat a všechny klíčové orgány vykazovaly větší odpověď na glukózu. To podle autorů znamená, že léčba znovu nastartovala metabolismus zvířat.
Využití při transplantacích i resuscitacích
Jelikož jsou výsledky studie předběžné, pokus se bude muset nejdříve opakovat u ostatních zvířat a až poté se bude moci přistoupit k potenciálním klinickým testům u lidí, pokud to vůbec etické komise povolí.
Data z těchto experimentů by nicméně podle autorů mohla být pro lékařství stejně významná jako příchod ventilátorů či objev CPR, jelikož by to mohlo pomoci s uchováváním orgánů k transplantacím, kterých je tradičně nedostatek. V současnosti se k tomu používá již zmíněné ECMO, ale úspěšnost není vysoká. Vědci zmiňují i využití při resuscitacích.
Zdroj: Web Nature, studie