Oko, do duše okno: Velikost zornice prozrazuje úroveň inteligence

  • Kdo má širší zornice očí, má i výkonnější mozek
  • Projeví se to při řešení nových problémů nebo při intenzivním soustředění
  • Příčinou je zvýšená produkce norepinefrinu v mozkovém kmeni

Říká se: „Oko, do duše okno“. Tým vedený Jasonem Tsukaharou z Georgia Institute of Technology dokazuje, že rčení má reálnější kořeny, než si experti připouštěli. Velikost zornice podle nich prozrazuje inteligenci člověka.

Zornice se roztahuj a opět smršťuje nejen v reakci na světlo. Reaguje také na změny psychického stavu člověka, např. na vzrušení, únavu nebo na nárůst pozornosti.  Proto se někdy při výsleších měří zornice.  Změna velikosti může prozradit vzrušení provázející lživou výpověď. V závislosti na podmínkách může lidská zornice měřit v průměru od dvou do osmi milimetrů.

Tsukahara a spol. zjistili, že lidé s většími zornicemi jsou obdařeni vyšší inteligencí. Sami přiznávají, že je výsledky jejich výzkumu zveřejněné ve vědeckém časopise Cognitive Psychology zaskočily. Jak ale uvádějí, rozdíl ve velikosti zornice mezi vyšetřovanými dobrovolníku z nejvyšších a nejnižších příček „inteligenčního žebříčku“ byl tak velký, že ho nešlo přehlédnout.

Tsukahara a spol. objevili tento fenomén víceméně náhodou, protože šířku zornice používali při měření úsilí, jaké lidé vynakládají při psychologických testech. Přitom se ukázalo, že klidová velikost zornice oka vystaveného standardním světelným podmínkám silně koreluje s inteligencí.

„Zpočátku jsme si nebyli jistí, jestli je to pravda a co to vlastně znamená,“ přiznává Jason Tsukahara.

Širší zornice - vyšší dušení výkon

Pro ověření prapodivného fenoménu získali vědci více než pět stovek dobrovolníků. Pomocí speciální kamery, která s vysokým rozlišením sleduje pohyb oka, jim měřili velikost zornice během čtyřminutového sezení před rozsvíceným monitorem počítače.

Následně byli všichni dobrovolníci podrobeni baterii psychologických testů, v kterých vědci prověřili například schopnost řešit nové problémy, zapamatovat si právě nabyté informace nebo schopnost hlubokého soustředění v rušivém prostředí.

Při tomto testu měli například dobrovolníci číst písmena, která se objevovala na chvilku v jednom rohu monitoru. Úkol jim ztěžovalo intenzivní blikání v druhém rohu monitoru. Stačilo jen na okamžik mrknout po zdroji blikání a dobrovolník písmeno propásl. Přitom pokušení sledovat objekt blikající v periferním zorném poli je pro člověka takřka neodolatelné.

Lidé s většími zornicemi podávali významně lepší výkony při řešení nových problémů a při úlohách testujících soustředění. Menší výhodu vykazovali při zapamatování nově nabytých informací. Přitom se ukázalo, že starší lidé mají zornice menší.

Pokud ale vědci tento trend zohlednili, zůstal významný vztah mezi velikostí zornice a úrovní kognitivních schopností zachovaný. Výsledek experimentu tedy nebyl dán tím, že by starší dobrovolníci měli užší zornice a byli hloupější. Naopak, jak mezi mladými dobrovolníky, tak i mezi seniory platilo, že ti s většími zornicemi jsou chytřejší.

Víc epinefrinu a lepší práce mozku

Jaká je souvislost mezi inteligencí a klidovou velikostí zornice? Tsukahara a spol. jsou přesvědčeni, že se vše odvíjí od řízení pohybu zornice mozkovým centrem locus coeruleus nacházejícím se v horní části mozkového kmene. Toto centrum je propojeno s mnoha dalšími částmi mozku.

Locus coeruleus produkuje velká množství norepinefrinu, který plní celou řadu funkcí v těle i mozku. Kromě jiného sehrává významnou roli v celkové organizaci mozku a je důležitý pro spolupráci jeho různých částí. Právě tahle koordinace je klíčem k úspěchu při řešení složitých problémů.

Pokud je činnost locus coeruleus narušená, na činnosti mozku se to projeví. Nedostatky ve funkcích tohoto centra jsou patrné například při Alzheimerově chorobě nebo při poruchách pozornosti a hyperaktivitě. Na udržení koordinace vynakládá mozek většinu své energie, a to dokonce i v situacích, které na nás nekladou větší nároky, např. když sedíme a civíme na zářící monitor počítače.

Tsukahara a jeho spolupracovníci se domnívají, že lidé s intenzivněji pracujícím locus coeruleus mají lépe koordinované funkce mozku a zároveň u nich pod vlivem norepinefrinu dochází k roztažení zornice. Větší zornice je tedy jen jakýmsi vedlejším efektem nebo vnějším projevem důkladnější práce celého mozku.

Titulní foto: Petr Novák, Wikipedie, CC BY-SA 2.5

Diskuze (24) Další článek: Nové funkce nebudou pro všechny. macOS Monterey končí s podporou těchto Maců

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , ,