V noci ze soboty na neděli proletí okolo Země obří asteroid s označením 3200 Phaethon. Nejblíže se k Zemi dostane v neděli 17. prosince v 00:00 našeho času na vzdálenost 10,3 milionů kilometrů. Žádné nebezpečí nám od tohoto asteroidu, jehož velikost se odhaduje na 5 kilometrů, nehrozí.
Podle astronomických pozorování nám od tohoto asteroidu nehrozí žádné riziko ani po dobu dalších nejméně čtyř set let. Nejblíže bude v „dohledné době“ v roce 2093, kdy nás bude dělit méně než 3 miliony km.
Phaethon patří mezi asteroidy kategorie Apollo, což znamená, že protíná oběžnou dráhu Země a jeho oběžná doba je delší než jeden rok – nebo také, že jeho velká poloosa dráhy je větší než 1 AU (= vzdálenost Země od Slunce).
Mezi ohněm a ledem
Phaethon se pohybuje okolo Slunce po velmi protáhlé dráze, která je navíc skloněná vůči rovině, po níž obíhá Země.
Ke Slunci se dostává na vzdálenost mnohem menší než ostatní asteroidy – asi dvakrát blíže, než leží oběžná dráha Merkuru. V té době je jeho povrch rozpálen na 800 stupňů Celsia. Poté se na své dráze od Slunce vzdaluje a dostává se daleko za oběžnou dráhu Marsu – až do vzdálenosti 2,4 AU.
Dostupný už malým dalekohledem
Phaethon budou moci pozorovat i amatérští astronomové. Jeho jasnost bude 13. prosince jen okolo 10,7 mag, takže bude dostupný i malým hvězdářským dalekohledem.
Ve středu bude v souhvězdí Persea. Po obloze se pohybuje rychlostí 38 obloukových vteřin za minutu nebo-li 15 stupňů za den. Tuto vzdálenost na obloze si můžete představit velmi snadno. Když natáhnete ruku se zaťatou pěstí, bude vzdálenost mezi ukazováčkem a malíčkem asi 10 stupňů.
Přinese padající hvězdy
Phaethon byl objeven v roce 1983 a astronomové záhy zjistili, že právě on stojí za meteorickým rojem Geminidy. Většina meteorických rojů má původ v kometách. Vesmírné vlasatice za sebou trousí led a prach a jakmile tímto prachem projde Země, pozorujeme to jako meteorický roj v podobě až desítek meteorů za hodinu. Meteory vylétají zdánlivě z jednoho místa na obloze – podle něj se roj jmenuje. V případě Geminid se tento bod nachází v souhvězdí Blíženců (Gemini).
Asteroidy za sebou většinou nic netrousí. Jak tedy Geminidy vznikají? Původně se astronomové domnívali, že se z povrchu Phaethonu uvolňuje po průletu kolem Slunce led. Asteroid je ale podle měření příliš horký na to, aby led přežil.
Pokud byl kdysi Phaethon kometou, tak dnes už podle definic není. Rozhodně ne klasickou kometou ale spíše „kamennou kometou“. Jedná se o vzácný typ objektu, který neobsahuje led. Po průchodu kolem Slunce se z něj odlamují prachové částice a kamení.
Geminidy krásně zazáří na pozemské obloze, ale ve skutečnosti mají jen milimetr v průměru.
Maximum Geminid připadá na 13. prosince (respektive 14. prosince ráno). Právě v tento den bude Phaethon na pozemské obloze nejjasnější.
Zdroje: skyandtelescope.com, Stellarium