Okolo Země prolétl „asteroid umělého původu“. Vyklubal se z něj artefakt z počátků kosmonautiky 

  • Okolo Země prolétl menší objekt
  • Podle vědců se jedná o stupeň Centaur
  • Ten v roce 1966 vynesl k Měsíci sondu Surveyor 2

V úterý 1. prosince nás ve vzdálenosti 50 tisíc kilometrů minul zajímavý objekt. Původně ho vědci považovali za asteroid, ale nakonec se z něj vyklubalo něco docela jiného.

Po svém objevu v září tohoto roku dostal objekt i standardní označení pro asteroidy – konkrétně 2020 SO. Číslo 2020 je samozřejmě rok, S je část roku (v tomto případě od 16. do 30. září), ve kterém byl objeven a O značí pořadí objektu objeveného v dané části roku.

Objekt 2020 SO objevila přehlídla Pan-STARRS, která se věnuje lovu blízkozemních asteroidů. Jakmile měli vědci k dispozic více pozorování, zjistili, že dráha tělesa je trochu podivná.

Na základě dalších pozorování mohli spočítat dráhu do budoucnosti ale také zpět do minulosti a zjistili, že v září 1966 byl objekt velmi blízko od Země. Šlo tedy o velmi těsný průlet nebo něco jiného? Ano, šlo o start.

Ukázalo se, že objektem je zřejmě urychlovací stupeň Centaur, který se používal u raket Atlas. Jeho pravnuk bude nyní využíván u chystané rakety Vulcan.

Pomohl dalekohled Infrared Telescope Facility

Dne 20. září 1966 vynesl tento konkrétní Centaur na dráhu k Měsíci sondu Surveyor 2. Svou práci odvedl dobře, ale sonda se později dostala do problémů. Den po startu měla proběhnout korekce dráhy. Místo tří řídících trysek zapracovaly jen dvě a sonda se dostala do neplánované rotace. Z problémů se už nevyhrabala a tři dny po startu narazila v obrovské rychlosti do povrchu Měsíce.

Centaur ale pokračoval dál ve své pouti vesmírem okolo Slunce, až v září letošního roku uvízl v hledáčku lovce asteroidů.

Na začátku šlo jen o teorii. Vědci vycházeli z dráhy objektu a jeho odhadované velikosti. Nakonec přišel hlavní důkaz. Infračervený dalekohled Infrared Telescope Facility se podíval na jeden ze známých Centaurů a poté se přemístil na 2020 SO v době, kdy prolétal okolo Země. Obě spektra jsou v podstatě stejná. 

Centaur prolétl okolo Země poměrně pomalu, a tak bude dočasně zachycen gravitací naší planety a stane se jejím měsícem. Poté se ale znovu vydá na dráhu kolem Slunce.

Diskuze (3) Další článek: Google vymyslel technologii superpřesného GPS. Už ji podporuje Pixel 5 a dorazí i na ostatní telefony

Témata článku: Vesmír, Technika, Kosmonautika, Země, Slunce, Měsíc, Raketa, Asteroidy, Centaur, Pro, ART, Asteroid, Centaurus, Dráha, Vědec, Vulcan, Objekt, Kos, Atlas, Sonda, Artefakt