V úterý 1. prosince nás ve vzdálenosti 50 tisíc kilometrů minul zajímavý objekt. Původně ho vědci považovali za asteroid, ale nakonec se z něj vyklubalo něco docela jiného.
Po svém objevu v září tohoto roku dostal objekt i standardní označení pro asteroidy – konkrétně 2020 SO. Číslo 2020 je samozřejmě rok, S je část roku (v tomto případě od 16. do 30. září), ve kterém byl objeven a O značí pořadí objektu objeveného v dané části roku.
Objekt 2020 SO objevila přehlídla Pan-STARRS, která se věnuje lovu blízkozemních asteroidů. Jakmile měli vědci k dispozic více pozorování, zjistili, že dráha tělesa je trochu podivná.
Na základě dalších pozorování mohli spočítat dráhu do budoucnosti ale také zpět do minulosti a zjistili, že v září 1966 byl objekt velmi blízko od Země. Šlo tedy o velmi těsný průlet nebo něco jiného? Ano, šlo o start.
Ukázalo se, že objektem je zřejmě urychlovací stupeň Centaur, který se používal u raket Atlas. Jeho pravnuk bude nyní využíván u chystané rakety Vulcan.
Pomohl dalekohled Infrared Telescope Facility
Dne 20. září 1966 vynesl tento konkrétní Centaur na dráhu k Měsíci sondu Surveyor 2. Svou práci odvedl dobře, ale sonda se později dostala do problémů. Den po startu měla proběhnout korekce dráhy. Místo tří řídících trysek zapracovaly jen dvě a sonda se dostala do neplánované rotace. Z problémů se už nevyhrabala a tři dny po startu narazila v obrovské rychlosti do povrchu Měsíce.
Centaur ale pokračoval dál ve své pouti vesmírem okolo Slunce, až v září letošního roku uvízl v hledáčku lovce asteroidů.
Na začátku šlo jen o teorii. Vědci vycházeli z dráhy objektu a jeho odhadované velikosti. Nakonec přišel hlavní důkaz. Infračervený dalekohled Infrared Telescope Facility se podíval na jeden ze známých Centaurů a poté se přemístil na 2020 SO v době, kdy prolétal okolo Země. Obě spektra jsou v podstatě stejná.
Centaur prolétl okolo Země poměrně pomalu, a tak bude dočasně zachycen gravitací naší planety a stane se jejím měsícem. Poté se ale znovu vydá na dráhu kolem Slunce.