Nová studie zjistila, že by Německo zavedením rychlostních limitů na svých dálnicích mohlo ušetřit téměř třikrát více emisí oxidu uhličitého, než se dosud předpokládalo. Tento argument dále zvyšuje tlak na německou vládu, aby tuto politicky citlivou otázku znovu zvážila, informuje agentura Reuters.
Údaje publikované Spolkovým úřadem pro životní prostředí (UBA) ukázaly, že omezení rychlosti na německých dálnicích na 120 kilometrů v hodině v úsecích, kde v současné době neplatí žádná rychlostní omezení, by mohlo snížit celkové emise oxidu uhličitého z osobních a lehkých užitkových vozidel přibližně o 6,7 milionů tun ročně.
Nižší rychlost, menší emise? Ne tak docela
Nejnovější výsledky jsou přitom poměrně velkým překvapením. Podle starší studie, využívající jinou metodiku, se předpokládané snížení emisí oxidu uhličitého pohybovalo jen okolo 2,6 milionů tun. Aktuální číslo je tedy více než 2,5× vyšší.
Studie také ukázala, že by plošné omezení rychlosti vedlo k přesunu dopravy z dálnic na silnice nižších tříd, což mohlo by způsobit větší dopravní zácpy a vyšší počet nehod ve městech a na okreskách, větší hluk a znečištění životního prostředí obyvatel žijících v okolí.
„Plynulost dopravy a bezpečnost silničního provozu jsou prokazatelně největší na dálnicích,“ řekl agentuře Reuters mluvčí ministerstva dopravy a dodal, že vláda se dohodla na účinných opatřeních k dosažení klimatických cílů, kde není zahrnuto obecné omezení rychlosti.
Nepravděpodobný argument
„Omezení rychlosti na 120 km/h na dálnicích by mohlo snížit emise skleníkových plynů z německé silniční dopravy o 4,2 % (6,7 milionu tun CO2 ročně). Při následném omezení rychlosti na 80 km/h na silnicích mimo zastavěné oblasti by bylo možné dosáhnout celkového snížení emisí o 5,1 % nebo až o 8 milionů tun CO2 ročně.“ uvádí Spolkový úřad pro životní prostředí.
Kromě vlivu menší spotřeby paliva v důsledku nižších průměrných rychlostí na dálnicích byly při nových výpočtech zohledněny také další faktory. Jedním z nich je například jiná volba trasy, kvůli které by řidiči jezdili po komunikacích s nižší povolenou rychlostí, což by znamenalo snížení spotřeby a tím i pokles emisí.
Poměrně nepravděpodobně však působí následující argument: „Vzhledem k delším cestovním dobám na dálnicích lze očekávat, že některé cesty automobilem budou přesunuty na klimaticky šetrnější způsoby dopravy, jako je železnice nebo dálková autobusová doprava, nebo se od nich upustí.“
