Omikron zničil naději na stádní imunitu. Riziko reinfekce covidem-19 je po jednom roce 95 % | Zdroj: Unsplash

Zdroj: Unsplash

Omikron zničil naději na stádní imunitu. Riziko reinfekce covidem-19 je po jednom roce 95 %

Tým vědců z Kataru přinesl zásadní zjištění o tom, jak se mění imunita po prodělání onemocnění covid-19. Zatímco dříve nás nemoc chránila před nákazou dlouhodobě, s příchodem varianty omikron se situace dramaticky změnila. Výsledky rozsáhlé studie ukazují, že ochrana před reinfekcí nyní přetrvává jen několik měsíců.

Když na konci roku 2021 dorazila varianta koronaviru SARS-CoV-2, označovaná jako omikron, mnoho lidí si myslelo, že se pandemie covidu-19 blíží ke konci. Omikron sice způsoboval mírnější průběh nemoci, ale zároveň přinesl jednu velkou změnu: ochrana před opětovnou nákazou, kterou poskytovala předchozí infekce, se rapidně zhoršila.

Ochrana po roce je jen 5 %

„Virus je tu s námi natrvalo a bude nás opakovaně infikovat, podobně jako běžné koronaviry způsobující nachlazení,“ vysvětluje hlavní autor studie Hiam Chemaitelly z Weill Cornell Medicine. Při infekci variantami jako alfa nebo delta chránila prodělaná infekce před opakovanou nákazou s účinností kolem 80 %, a to po dobu nejméně jednoho roku. S příchodem omikronu se ale všechno změnilo.

Účinnost předchozí infekce proti opětovné infekci Účinnost předchozí infekce proti opětovné infekci

První tři až šest měsíců po nákaze omikronem je ochrana stále vysoká – kolem 80 %. Jenže pak začne prudce klesat. Po devíti měsících na pouhé 27,5 % a po roce dokonce jen na 5 %. To znamená, že dříve mohl člověk počítat s tím, že ho prodělaná nemoc ochrání před další nákazou po relativně dlouhou dobu, ale dnes už to neplatí.

Jediným pozitivním zjištěním je, že zůstává zachována ochrana před těžkým průběhem nemoci. Bez ohledu na to, jakou variantou byl člověk nakažen, je riziko vážného průběhu při opakované nákaze minimální. Tato ochrana navíc přetrvává déle než rok.

Důvodem je neustálý vývoj viru

Vědci změnu vysvětlují tím, jak se postupně měnily evoluční tlaky na virus. V počátcích pandemie se SARS-CoV-2 vyvíjel především směrem k větší nakažlivosti. Když ale většina populace získala nějakou formu imunity – ať už po prodělání nemoci nebo očkování – začal se virus vyvíjet tak, aby dokázal tuto imunitu obcházet.

Omikron přinesl desítky mutací, zejména v tzv. spike proteinu, který virus používá k napadání buněk. Tyto změny mu umožňují lépe unikat protilátkám, které naše tělo vytvořilo po předchozí infekci nebo očkování. Jak říká Chemaitelly: „Virus se přizpůsobil a nyní se snaží uniknout naší obraně, což vede k opakovaným vlnám nákazy.“

Zajímavé je, že různé složky imunitního systému reagují odlišně. Protilátky, které brání vstupu viru do buněk a chrání před mírným průběhem nemoci, jsou vůči novým variantám méně účinné. Naproti tomu buněčná imunita zprostředkovaná T-lymfocyty, která chrání před těžkým průběhem, zůstává zachována.

 

Co je stádní imunita?

Stádní imunita (neboli kolektivní imunita) je stav, kdy je v populaci tolik lidí imunních vůči určité nemoci, že se virus nebo bakterie nemůže efektivně šířit. K tomu dochází buď přirozenou cestou – když velká část populace nemoc prodělá a získá vůči ní imunitu – nebo očkováním, které imunitu vytváří bez nutnosti prodělání onemocnění.

Pokud je imunizovaná dostatečně velká část populace, chrání to i ty, kteří imunitu nemají, například děti, seniory nebo lidi s oslabeným imunitním systémem. Pro různé nemoci je nutný jiný podíl imunní populace – například u spalniček, které jsou extrémně nakažlivé, je potřeba více než 90% imunita, zatímco u méně nakažlivých nemocí stačí méně.

 

Je k něčemu očkování? Ano, je!

Studie také zjistila, že ochrana před opětovnou nákazou byla podobná jak u očkovaných, tak u neočkovaných lidí. To ale v žádném případě neznamená, že je očkování zbytečné. Naopak – vakcíny stále hrají klíčovou roli v prevenci těžkého průběhu nemoci.

„Tyto výsledky jasně ukazují, proč jsou důležité pravidelné aktualizace vakcín,“ říká Chemaitelly. „Musíme počítat s tím, že nás čekají opakované vlny infekcí, podobně jako u chřipky.“ Pro srovnání – současné mRNA vakcíny proti covidu-19 poskytují zhruba 52% ochranu před nákazou čtyři týdny po očkování, která po dvaceti týdnech klesá na 20 %.

I když omikron změnil pravidla hry, stále máme účinné nástroje, jak se před covidem-19 chránit. Očkování, i když neposkytuje dokonalou ochranu před nákazou, výrazně snižuje riziko těžkého průběhu. A jak ukazuje studie, naše tělo si dokáže poradit i s novými variantami, pokud jde o prevenci vážných následků.

Výsledky vědeckého bádání

V rámci objektivity musíme poznamenat, že studie byla provedena v Kataru, kde je převážně mladá populace (průměrný věk účastníků byl 32 až 33 let) a převažují v ní muži. Výsledky proto nemusí přesně odpovídat situaci v zemích se starší populací, jako je třeba Česká republika.

Studie také pracovala jen s dokumentovanými případy nákazy, přičemž mnoho infekcí mohlo zůstat neodhalených, zejména po listopadu 2022, kdy se méně testovalo. Přesto jde o důležitá zjištění, která pomáhají lépe pochopit, jak se virus vyvíjí a jak by měla vypadat naše obrana proti němu.

Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 5. února v odborném časopise Nature. Jde o jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů na světě (impakt faktor 49), který je považován za špičkové periodikum v oblasti přírodních věd. Přísné recenzní řízení zajišťuje vysokou kvalitu publikovaných článků.

Zdroje: Nature, Ars Technica, University of Minnesota.

Určitě si přečtěte

Články odjinud