Kromě zápalu plic, vzniku krevních sraženin a dalších vážných zdravotních komplikací způsobených onemocněním covid-19 zjistilo několik studií i další znepokojivou souvislost. U některých lidí se po akutní infekci virem SARS-CoV-2 může rozvinout cukrovka.
Prokázaly to již v červnu loňského roku dvě studie podporované americkými Národními ústavy zdraví (NIH). Obě shodně potvrdily, že koronavirus se může zaměřit na buňky produkující inzulín a poškodit je. Poslední studie pak odhalily tuto souvislost i u dětí.
Cukrovka z covidu
Diabetes 1. typu vzniká, když beta buňky ve slinivce břišní nevylučují dostatek inzulínu, aby mohlo tělo po jídle optimálně metabolizovat potravu. V důsledku této inzulínové nedostatečnosti dochází ke zvýšení hladiny glukózy v krvi, což je charakteristickým znakem diabetu.
Dřívější laboratorní studie naznačily, že virus SARS-CoV-2 může infikovat lidské beta buňky. Ukázaly také, že se může replikovat v buňkách produkujících inzulín a šířit se do dalších buněk. Na práci se podílely dva nezávislé týmy financované NIH – jeden vedený Peterem Jacksonem ze Stanford University School of Medicine a druhý pod vedením Shuibinga Chena z Weill Cornell Medicine.
Obě studie potvrdily infekci beta buněk slinivky břišní ve vzorcích odebraných lidem, kteří zemřeli na covid-19. Další studie Jacksonova týmu naznačila, že koronavirus může přednostně infikovat beta buňky produkující inzulín. Známky koronaviru byly zaznamenány také v několika dalších typech buněk slinivky břišní.
Oba týmy uvedly důkazy, že infekce virem SARS-CoV-2 vede ke snížené produkci a uvolňování inzulínu z tkáně ostrůvků slinivky břišní. Jacksonův tým také zjistil, že infekce vede přímo k odumření některých z těchto důležitých beta buněk.
Virus „přeprogramuje“ buňky
Kromě ztráty beta buněk se zdá, že infekce také mění osud přeživších buněk. Chenův tým provedl analýzu, při které se důkladně podíval na změny v buňkách slinivky břišní po infekci. Výsledky ukázaly, že beta buňky procházejí procesem transdiferenciace, při kterém se „přeprogramují“.
Při tomto procesu začnou buňky produkovat méně inzulínu a více glukagonu – hormonu, který podporuje štěpení glykogenu v játrech na glukózu. Produkují také vyšší množství trávicího enzymu zvaného trypsin 1. Důležité je, že proces transdiferenciace lze zvrátit pomocí chemické látky zvané trans-ISRIB.
Z biologického hlediska to dává smysl. Beta buňky a další typy buněk slinivky břišní obsahují receptorový protein ACE2, enzymový protein TMPRSS2 a neuropilin 1 (NRP1), na nichž závisí schopnost vstupu viru SARS-CoV-2 do lidských buněk a jejich infekce.
Riziko i pro děti
Deník The Huffington Post přinesl informaci o zprávě Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která naznačuje, že také u osob mladších 18 let, které se zotavily z covidu-19, existuje zvýšené riziko vzniku diabetu 1. nebo 2. typu.
Toto zjištění „zdůrazňuje význam preventivních strategií proti onemocnění covid-19, včetně očkování, pro všechny způsobilé osoby v této věkové skupině, jako doplněk k prevenci a léčbě chronických onemocnění,“ uvádějí vědci.
Experti z CDC analyzovali dvě velké databáze amerických zdravotních pojišťoven a porovnávali údaje mezi dětmi, které v období od 1. března 2020 do začátku poloviny roku 2021 onemocněly covidem-19, s údaji dětí, které se virem nenakazily.
Oba soubory dat odhalily významný nárůst diagnóz cukrovky u nezletilých, kteří se nakazili, avšak v různé míře. Jeden soubor ukázal, že riziko cukrovky bylo o 166 % vyšší, zatímco podle druhého souboru riziko stouplo o 31 %.