Antibiotika jsou v moderní medicíně nepostradatelná, ale jejich používání v raném dětství může mít i stinné stránky. Nejnovější rozsáhlá studie sledovala více než milion dětí (data čerpala z britských zdravotnických databází) a zjistila, že opakované podávání antibiotik v prvních dvou letech života zvyšuje v pozdějším dětství riziko vzniku astmatu (o 24 %), potravinových alergií (o 33 %) a senné rýmy (o 6 %).
Čím víc antibiotických cyklů děti dostaly, tím vyšší bylo riziko. Efekt byl nejsilnější u dětí, které absolvovaly pět a více antibiotických kúr – u nich se riziko astmatu zvýšilo až o polovinu oproti dětem, které antibiotika téměř neužívaly (konkrétně u dětí s 5 a více kúrami bylo riziko astmatu 1,52krát vyšší než u těch s 1 až 2 kúrami). Studie tak potvrzuje trend, který už dříve naznačily jiné výzkumy.
Vědci použili tzv. sourozeneckou analýzu, tedy porovnávali děti ze stejných rodin, čímž minimalizovali vliv genetiky a prostředí. Výsledky zůstaly prakticky stejné, což posiluje důvěryhodnost zjištění. Navíc byla použita i negativní kontrola (zlomenina předloktí), kde žádná souvislost s antibiotiky nebyla zjištěna, což svědčí o tom, že výsledky nejsou jen náhodným jevem.
Příčina se nalézá ve střevech
Hlavním podezřelým v tomto příběhu je střevní mikrobiom – společenství bakterií v našich střevech. První dva roky života jsou pro jeho vývoj klíčové, neboť dětské tělo si zejména v prvních letech teprve buduje obranné mechanismy.
Opakované užívání antibiotik v prvních dvou letech života může zvyšovat riziko astmatu a alergií
Antibiotika, zejména ta širokospektrá, mohou narušit rovnováhu těchto bakterií, což ovlivňuje správné „nastavení“ imunitního systému. Výsledkem může být vyšší náchylnost k alergickým reakcím, protože mikrobiom pomáhá imunitě rozlišovat mezi neškodnými a nebezpečnými podněty. Imunitní odpověď pak může být nepřiměřená i vůči běžným podnětům, což podle vědců z Rutgers University může v pozdějším věku zvýšit náchylnost k alergickým onemocněním.
Dobrou zprávou je, že vědci nezjistili zvýšené riziko u většiny autoimunitních či neurovývojových poruch, jako je celiakie, cukrovka prvního typu, juvenilní idiopatická artritida, psoriáza, ADHD, autismus a úzkostné poruchy.
Záhadná souvislost s intelektuální disabilitou
Výjimkou byla pouze intelektuální disabilita (stav výrazně snížené mentální výkonnosti), kde riziko bylo významně vyšší u dětí s pěti a více kúrami antibiotik, nicméně toto zjištění vyžaduje další výzkum. Každopádně to může naznačovat možnost souvislosti změn mikrobiomu nejen s imunitou, ale i s kognitivním vývojem.
Je však důležité zdůraznit, že studie ukazuje pouze silnou asociaci, nikoli přímou příčinu a následek. Nelze tedy jednoznačně říci, že každé dítě, které dostane antibiotika, bude mít v pozdějším věku astma. Významnou roli hraje i genetika, prostředí a další faktory, které mohly vést k tomu, že dítě antibiotika potřebovalo. Například opakované infekce mohou být samy o sobě známkou vyššího rizika alergií.
Takže jaký je praktický závěr? Antibiotika mají své místo, ale v raném dětství je potřeba s nimi zacházet s velkou rozvahou. Lékaři by je měli předepisovat jen tehdy, když jsou opravdu nutná, a rodiče by se neměli bát ptát, zda je léčba skutečně nezbytná. Opatrnost chrání nejen před zbytečnými alergiemi, ale také před globální hrozbou antibiotické rezistence.