Opatrné našlapování kolem stíhaček pro Ukrajinu. Aktivní jsou Francouzi, uvažuje se i o Gripenech

Po zajištění transferu moderních tanků západní výroby se Ukrajina opět zaměřuje na moderní stíhací letouny. Francie v posledních hodinách uvedla, že nevyloučila možnost poskytnout Kyjevu letadla z vlastních zásob.

Francouzský vládní úředník potvrdil, že kandidáty na poskytnutí stíhaček Ukrajině jsou také nejmenované východoevropské země a Dánsko. Mluvčí ukrajinského letectva uvedl, že ve hře je převod moderních víceúčelových stíhaček Rafale.

Thomas Gassilloud, předseda Výboru pro národní obranu a ozbrojené síly Národního shromáždění, dnes ve svém projevu uvedl, že francouzská vláda by mohla souhlasit s dodávkou stíhacích letounů, které Ukrajina tolik chce. „Pokud jde o dodávky stíhaček na Ukrajinu, musíme žádosti studovat případ od případu a nechat všechny dveře otevřené,“ řekl po jednání v Londýně s britskými protějšky, včetně britského ministra obrany Bena Wallace.

Gassilloud dodal, že francouzská vláda má ohledně takového transferu určité podmínky – mezi hlavními je, že stíhačky nepředstavují riziko eskalace války do té míry, že by přivedly Rusko do konfliktu s NATO. Francie by chtěla zajistit, aby případné darované letouny neohrožovaly francouzskou nebo evropskou bezpečnost, ačkoli čerpání ze zásob letounů, které již byly staženy z provozu, by se zdálo být jednoduchým způsobem, jak tento požadavek naplnit.

Podle britského Daily Telegraph si Francie uvědomuje náročnost výcviku pilotů ukrajinského letectva pro nový typ letounu, stejně jako potřeby pozemní podpory (k jednomu letounu deset techniků).

„Uvidíme v příštích týdnech, co se bude dít dál, protože věci se vyvíjejí rychle,“ řekl Gassilloud. „Dánové a východoevropské země o tom přemýšlejí.“ Dánsko je v procesu stahování své flotily F-16, takže by potenciálně mohlo poskytnout pohotový zdroj těchto stíhaček. Nejmenované východoevropské země by mohly uvažovat o darech F-16 (Polsko, Rumunsko), reálnějším scénářem je však přehodnocení dřívějších plánů na převod sovětských MiGů-29 z Polska, Bulharska nebo Slovenska.

Gripeny na Ukrajinu?

Stíhačky pro Ukrajinu jsou již dlouho považovány za jeden z dalších logických kroků, pokud jde o dodávky těžkých zbraní, a hlasy v tomto ohledu zesílily poté, co se některé západní země zavázaly dodat hlavní bojové tanky, včetně německého Leopardu 2 a amerického M1 Abrams. Na dlouhodobém prosazování stíhaček se již dříve podíleli jak ukrajinští představitelé, tak příslušníci ukrajinského letectva, které podpořili někteří američtí zákonodárci.

Většina návrhů se však doposud soustředila na stíhací letouny F-16 americké výroby, a to především z toho důvodu, že se předpokládalo, že bude snazší tyto letouny rychle a efektivně získat a uvést do provozu. Také jejich dlouhodobá údržba bude snazší než u jiných typů.

Britský think tank Royal United Services Institute (RUSI) uvedl, že pro Ukrajinu je nejlepší letoun JAS 39 Gripen švédské výroby, přičemž poukázal na jeho osvědčenou schopnost operovat z opuštěných letištních ploch s minimální údržbou a také na širokou škálu potenciální výzbroje podle standardů NATO. Kromě letounů F-16 a Gripen byly jako vhodné pro Ukrajinu navrhovány i další západní stíhačky čtvrté generace, včetně F/A-18 Hornet a F-15 Eagle. Stojí za zmínku, že většina těchto stíhaček by pro provoz na Ukrajině vyžadovala zásadní modernizaci základen, zejména s ohledem na spartánská letiště sovětského typu. Poslední oznámení francouzského ministerstva obrany však naznačuje, že by se na tento seznam měl přidat další typ.

Klepněte pro větší obrázek

Také mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat se ve svém projevu konkrétně zmínil o „návrhu Francie ohledně víceúčelových letounů Rafale,“ ale poznamenal, že „tuto záležitost musíme zpracovat“. Ignat rovněž uvedl, že jednání s Francií „probíhají již poměrně dlouhou dobu“, i když není jasné, zda měl na mysli konkrétně rozhovory o dodávkách stíhaček.

Zmínka o vysoce výkonných stíhačkách Rafale je překvapením, protože se jedná o nejmodernější francouzskou stíhačku, která je o půl generace napřed oproti typům, které byly dříve zmíněny jako kandidáti pro Ukrajinu. Nejnovější verze Rafale se mohou pochlubit radarem RBE2 s aktivní elektronicky skenovanou anténní soustavou (AESA), pokročilými systémy vlastní ochrany proti elektronickému boji a optoelektronickým systémem OSF-IT. Tyto stíhačky mohou nést širokou škálu výzbroje, včetně protiletadlových řízených střel dalekého dosahu Meteor, protilodních střel AM.39 Exocet a střel s plochou dráhou letu SCALP-EG.

Rafale nebo Mirage?

Zda Rafale představuje zbožné přání ukrajinské strany, nebo skutečnou francouzskou nabídku, zůstává nejasné. Těžko si však představit, že by Francie byla schopna v krátké době nějaké Rafaly postrádat, zejména když se již zavázala k jejich převodu do jiných zemí, např. Chorvatska. Zdá se, že zařazení ukrajinského personálu do výcvikového cyklu na tyto stroje by také představovalo značnou výzvu, zatímco údržba tak sofistikovaného letounu by byla pro ukrajinské letectvo pravděpodobně ještě mnohem obtížnější.

Klepněte pro větší obrázek

V projevu z počátku tohoto týdne francouzský představitel poznamenal, že předchozí zákazníci Rafale zjistili, že zavedení tohoto letounu spouští proces dlouhého vývoje, který trvá měsíce a měsíce. I proto se zdá, že pravděpodobnějším a daleko vhodnějším letounem by byl Mirage 2000C, typ, který francouzské vzdušné síly oficiálně vyřadily v červnu loňského roku. Mirage 2000C, primárně stíhací letoun protivzdušné obrany, vstoupil do služby ve Francii v roce 1983. Do loňského června zůstalo ve výzbroji 11 jednomístných Mirage 2000C a 7 dvoumístných cvičných bojových Mirage 2000B.

Navzdory systému řízení letu fly-by-wire, který zajišťuje vysokou úroveň obratnosti a výjimečnou ovladatelnost, má francouzský standard Mirage 2000C několik zásadních nedostatků, především chybí radarem naváděná střela pro střety na delší vzdálenost. Stará radarem naváděná střela Super 530D byla vyřazena již v roce 2012, takže primární výzbroj tvoří raketa vzduch-vzduch krátkého dosahu Magic II z 80. let a dva zabudované 30mm kanony.

Klepněte pro větší obrázek

Piloti ukrajinského letectva v minulosti velmi jasně žádali modernější radarem naváděné střely, zejména s aktivním radarovým naváděním, jako jsou pokročilé střely vzduch-vzduch středního doletu AIM-120 (AMRAAM), které by pomohly snížit rozdíl ve schopnostech proti ruskému letectvu. A protože není jasné, zda vůbec přichází v úvahu opětovná integrace střely Super 530D s ohledem na značné stáří této zbraně, která by navíc zdaleka nedosahovala výkonů, jež nabízí AMRAAM, je otázka předání letounů Mirage spíše hypotetická.

Je možné, že poskytnutí stíhačky s omezenějšími a na protivzdušnou obranu optimalizovanými schopnostmi by mohlo být politicky účelnější, protože by pravděpodobně znamenalo menší eskalaci. Na druhou stranu, Mirage 2000C byl modernizován tak, aby mohl provádět pozemní útoky s použitím půltunových laserem naváděných pum GBU-12 Paveway II, které by mohly být rovněž dodány, pokud by s tím Spojené státy souhlasily, což by zajistilo určitý stupeň víceúčelové schopnosti. Je možné, že by do Mirage 2000C mohly být integrovány i další zbraně.

Zdrojem letounů by mohly být zásoby z vyřazených strojů, které od zahraničních majitelů letounů Mirage 2000 získaly soukromé firmy, které francouzskému letectvu poskytují „adversary“ služby, tedy simulují vlastními letouny při cvičeních protivníka.

Dva francouzští dodavatelé tohoto typu údajně získali přebytečné Mirage 2000, ale není jasné, zda budou skutečně realizovány plány na jejich provozování v roli protivníka. Jedna z firem, ARES, údajně získala přebytečné Mirage 2000 od Kataru s cílem poskytnout 12 kusů pro výcvik protivníka francouzské armádě. Další francouzská firma, Procor, si s podobnými ambicemi zajistila několik z tuctu Mirage 2000, které dříve provozovala Brazílie, a další z francouzských zásob. V závislosti na plánech těchto dodavatelů by se některé z těchto letounů mohly potenciálně dostat na Ukrajinu, jakkoli je stav těchto letounů nejasný.

Zdroj bojeschopných Mirage 2000 by mohlo nabídnout i Řecko, protože jeho flotila letounů Mirage 2000EG/BG (ekvivalent francouzských Mirage 2000C/B) se stává nadbytečnou, jak řecké letectvo pokračuje v zavádění stíhacích letounů Rafale. Podle nejnovějšího výzkumu, který provedla společnost Flight International, má Řecko ve svém inventáři 16 jednomístných Mirage 2000EG a dvojici dvoumístných Mirage 2000BG.

Pařížská vějička?

Existuje také možnost, že francouzský krok je spíše záminkou než skutečně realistickým návrhem. Přiznání, že Paříž uvažuje o dodávkách stíhaček Kyjevu, by tak mohlo přimět ostatní spojence Ukrajiny k témuž, a vytvořit tak potenciální koalici zemí, které by mohly spolupracovat, aby toho dosáhly, nebo dotlačit jednu zemi k rozsáhlému závazku dodávek.

Klepněte pro větší obrázek

Něco podobného se stalo v případě západních tanků pro Ukrajinu, kdy Velká Británie i Francie nabídly části svých flotil špičkových tanků, než Německo nakonec ustoupilo a schválilo převod tanků Leopard 2 ze svých i jiných zásob. Není těžké si představit, že podobný program spolupráce, jaký nyní existuje v případě Leopardů 2, by mohl fungovat i v případě dodávek zejména letounů F-16 na Ukrajinu.

Ukrajinská důvěra v pořízení nových stíhaček se zdá být vysoká. Jurij Sak, poradce ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova, uvedl, že země nyní prioritně usiluje o západní stíhačky čtvrté generace, ale ne nutně o F-16. „Nechtěli nám dát systémy HIMARS, pak nám je dali. Nechtěli nám dát tanky, teď nám je dávají. Kromě jaderných zbraní už není nic, co bychom nedostali,“ řekl Sak.

Dá se říci, že snahy, poslat na Ukrajinu stíhačky, procházejí nyní značnou dynamikou. Méně jasné je v tuto chvíli to, jaký typ letounů by ukrajinské letectvo mohlo konečně dostat do rukou.

Diskuze (31) Další článek: Chromebooky se spřátelí s Microsoft Office a OneDrivem

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,