Opice s polidštěnými mozky vyvolaly silnou kritiku

  • Čínští vědci vpravili makakům do dědičné informace jeden z lidských genů formujících utváření mozku
  • Opice mohou posloužit jako model pro výzkum vážných lidských onemocnění
  • Světová vědecká veřejnost ale nešetří na adresu tohoto experimentu ostrou kritikou

Co dělá člověka člověkem? Na tuhle otázku věda odpověď stále ještě hledá. Mnoho nám nenapovědělo přečtení kompletního lidského genomu, ba ani jeho srovnání s kompletně přečteným genomem šimpanzů nebo neandrtálců. V čem tkví jedinečnost lidského mozku? Proč ze všech živočichů právě jen člověk vytvořil civilizaci? Proč ani ten nejchytřejší šimpanz nenapíše sonet, nesloží fugu nebo nevynalezne žárovku?

Čínští vědci hledají odpovědi na tyto otázky pomocí cílených zásahů do dědičné informace opic. Výsledky jejich experimentů by mohly napomoci k hledání příčin a k vývoji léčby závažných onemocnění mozku, jako je třeba Alzheimerova choroba. Zdaleka ne všechny jejich počiny se ale setkávají s kladným přijetím ze strany laické i odborné veřejnosti.

Už před časem vzbudila velkou pozornost studie, v které Číňané cíleně narušili makakům gen, který je klíčem pro správnou funkci vnitřních biologických hodin. Opice narozené po tomto zásahu mají narušené biorytmy a trpí poruchami spánku.

Tím ale výčet jejich problémů nekončí. U makaků se projevují poruchy chování, které jsou obdobou duševních depresí člověka. Jiné projevy nápadně připomínají schizofrenii. Číňané si opice s narušeným genem vnitřních biologických hodin dokonce namnožili klonováním.

Světová vědecká veřejnost má daleko k jásotu. Podle mnoha vědců jsou podobné zásahy do dědičné informace primátů spojeny s příliš velkým utrpením zvířat.

Chytřejší makaci

Ještě kontroverznější počin ohlásil zcela nedávno jiný čínský tým na stránkách vědeckého časopisu National Science Review. Vědci ze Zoologického institutu v Kchun-mingu pod vedením Bing Su vnesli do dědičné informace makaků lidskou variantu genu MCPH1, který kóduje bílkovinu zvanou mikrocefalin.

Poškození tohoto genu vede u člověka k vrozené poruše vývoje mozku označované jako mikrocefalie. Typický je pro ni silně zredukovaný objem mozku postižených lidí. Ti jsou mentálně retardovaní a mají problémy i s pohybem a řečí. Podle některých genetických studií jsme lidskou variantu genu MCPH1 získali křížením s neandertálci, kteří měli mozkovny ještě objemnější než dnešní Homo sapiens.

Jednotliví makaci mají v dědičné informaci dvě až devět kopií lidského genu MCPH1. Vědci ze Suova týmu pozorovali u těchto opic podstatně pomalejší vyzrávání mozku a to včetně vyzrávání neuronů a tvorby spojů mezi neurony. To je rys typický právě pro lidský mozek, který vyzrává podstatně delší dobu a díky tomu dosahuje výrazně vyšší výkonnosti než mozky zvířat.

O tom, že i makakům přinesl pomalejší vývoj mozku významné posílení tzv. kognitivních funkcí, svědčí fakt, že opice s lidským genem MCPH1 měly výrazně lepší paměť a také rychlejší rekce než je u makaků běžné.

Odsouzení vědeckým světem

Světová odborná veřejnost je čínským experimentem silně znepokojena. Přenos lidských genů ovlivňujících funkce mozku do dědičné informace opic nebo lidoopů patří obecně k zásahům považovaným z etického hlediska za nepřijatelné. Stírají hranici mezi člověkem a zvířetem do té míry, že hrozí vznik tvora, který bude vykazovat některé typicky lidské formy chování.

„Vstupujeme na Planetu opic,“ říká v reakci na čínský experiment americká bioetička Jacqueline Gloverová z University of Colorado v rozhovoru pro časopis MIT Techological Review. „Polidštěním opice poškozujeme. Kde budou žít a co budou dělat? Nevytvářejme stvoření, která nemohou smysluplně žít!“

Bing Su na tuto kritiku namítá, že od makaků nás dělí 25 milionů let samostatné evoluce a desítky milionů změn v dědičné informaci. Podle něj nemůže jeden gen proměnit opici v tvora, který by získal výraznější lidské vlastnosti. Su se netají potřebou v podobných experimentech pokračovat. Plánuje proto pokusy, v kterých bude makakům vnášet do dědičné informace lidský gen SRGAP2C, který se v naší evoluční linii objevil zřejmě před dvěma miliony roků.

Zřejmě ne náhodou se právě v této době, měnili zvířecí australopitéci v první lidi Homo habilis. Mnozí genetici proto považují právě gen SRGAP2C za klíč, kterým si naši předci odemkli evoluční cestu k vysoké inteligenci. Otevře ji čínský experiment také pokusným makakům?

Pramen: National Science Review

Diskuze (27) Další článek: IDC i Gartner hlásí propady prodejů počítačů a notebooků. Jedničkou je stále Lenovo

Témata článku: Zdraví, Výzkum, Zvířata, Čína, Genetika, Experiment, Mozek, Lidé, Evoluce, Silná kritika, Opice, Štír, Univerzita of Colorado, Gen, Odsouzení, Stvoření, Homo Sapiens, Čínský vědec, Makak, Hledání příčin, Dědičná informace, Lidský gen



Seagate začne prodávat 20TB pevné disky i běžným smrtelníkům
Karel Javůrek
ÚložištěPevné diskySeagate
Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let

** Lidstvo se připravuje na kolonizaci Měsíce ** Jednou ze základních surovin, bez nichž se na naší přirozené družici neobejdeme, je nepochybně kyslík ** Kde ho vzít?

Stanislav Mihulka
KolonizaceMěsícO2
Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

Lék proti depresi za stokorunu snižuje riziko těžkého průběhu i úmrtí na onemocnění covid-19

** Klinická studie zkoumala vliv antidepresiva fluvoxamin na covid-19 ** Počet úmrtí souvisejících s covidem-19 klesl zhruba o 90 % ** Potřeba intenzivní lékařské péče se snížila zhruba o 65 %

Karel Kilián
COVID-19LékyDepreseMedicína
Apple si patentoval šílený iPhone. Je celý ze skla a má vysouvací komponenty

Apple si patentoval šílený iPhone. Je celý ze skla a má vysouvací komponenty

** Apple pustil fantazii na špacír a vymyslel celoskleněný mobil ** Na vizualizacích vypadá zajímavě, v praxi by byl asi hodně nepraktický ** Jde jen o další z konceptů, blízkou výrobu nečekejte

Martin Miksa
PrototypPatentiPhone
Recenze hry Disco Elysium - Final Cut. Detektivka, která by vydala na knižní sérii

Recenze hry Disco Elysium - Final Cut. Detektivka, která by vydala na knižní sérii

Tato detektivka je už sice starší záležitostí, ale na konzole dorazila v krabicové verzi teprve nedávno. Při té příležitosti jsme si řekli, že by nebylo od věci se k ní vrátit a podívat se na to, jaké změny přinesla její Final Cut verze.

Martin Nahodil
Disco ElysiumPS5RecenzeAdventury