Před týdnem, 21. června v 17:54, dosáhlo Slunce na své každoroční dráze nejsevernějšího bodu. Minulý pátek byl proto nejdelším dnem roku a začalo astronomické léto. Slunce u nás vydrželo nad obzorem dlouhých 16 hodin a 22 minut.
Východ a západ Slunce v roce 2025 s vyznačením letního slunovratu. Pozorovatel na pozici: 49,2323311° z.š. a 16.5829453° z.d. a 250 m n.m. Výrazně skoky způsobuje přechod mezi pásmovým a letním časem
Nyní se už den pomalu zkracuje, a tak se opět podíváme na graf z mého luxmetru na balkoně. S týdenním odstupem by se už totiž mohla změna promítnout i v jeho datech.
Není nejdelší den jako nejdelší den
Luxmetr je skvělý indikátor, jak se občas liší astronomie od subjektivní reality. Formálně nejdelší den v roce totiž může být pocitově klidně i docela krátký. Stačí, aby se k večeru objevila první letní bouřka, která překryje Slunce a drasticky sníží intenzitu světla, kterou skutečně vnímáme.
A protože intenzitu světla měří i luxmetr, do grafu se nám proměnlivá oblačnost vykreslila jako zubatý šum, který se liší od čisté matematické křivky vypočítaného východu a západu Slunce pro konkrétní zeměpisnou polohu a nadmořskou výšku.
Východ a západ Slunce v roce 2025 a svítání/soumrak, jak je zachytil můj luxmetr
A co způsobuje onen vzájemný posun obou křivek? Luxmetr neměří okamžik, kdy se Slunce vynoří nad horizont, ale kdy intenzita světla překoná nějakou pevně stanovenou úroveň. V opačném případě by totiž mohl detekovat i záři nočního pouličního osvětlení.
V našem experimentu proto časy z luxmetru odpovídají spíše občanskému až námořnímu soumraku. Slunce je v tu chvíli ještě (nebo už) pod obzorem, díky odrazu a rozptylu světla v atmosféře je ho ale všude ještě poměrně dost.
Jaký byl tedy subjektivně nejdelší den?
Pokud do grafu vynesu časový rozdíl začátku a konce bílé části dne, jak ji vidí luxmetr, samotný 21. červen se vlastně od zbytku týdne vůbec neliší a subjektivně nepoznáme rozdíl.
Hledáme nejdelší den podle luxmetru. Díky proměnlivosti počasí při východu a západu Slunce v dané lokalitě (Brno) se časy nakonec prakticky neliší v celé druhé polovině června
Luxmetr pochopitelně neměří nepřetržitě. Aktuální hodnotu snímá každé dvě minuty a ty se nám v grafu slily do vodorovné čáry přerušované jen rozdílnou oblačností v danem dni.
Okolo slunovratu se totiž den prodlužuje, nebo zkracuje už jen pouze o pár desítek sekund. Stačí, aby bylo během nejdelšího dne roku zataženo, a bude pocitově klidně o desítky minut kratší než ty ostatní v daném týdnu.