OteSpace vyvíjí motor PEPEk a dvoustupňovou raketu. Suborbitality chtěla postavit balistickou raketu Anubis. Stratosys chce ovládnout nebe s pseudosatelitem Skyrider

OteSpace vyvíjí motor PEPEk a dvoustupňovou raketu. Suborbitality chtěla postavit balistickou raketu Anubis. Stratosys chce ovládnout nebe s pseudosatelitem Skyrider

Czech Sparrow má dva raketové stupně Booster a V-Rex

Czech Sparrow má dva raketové stupně Booster a V-Rex

Praktickou manévrovací schopnost motorů PEPEk-1 má ověřit dron RRDD

Praktickou manévrovací schopnost motorů PEPEk-1 má ověřit dron RRDD

Raketa vystoupá do výšky 85 km, kde z jejího nitra odstartuje druhý stupeň V-Rex

Raketa vystoupá do výšky 85 km, kde z jejího nitra odstartuje druhý stupeň V-Rex

Způsob přistání na platformě připomíná technologii SpaceX

Způsob přistání na platformě připomíná technologii SpaceX

Rakety Anubis se už asi nedočkáme

Rakety Anubis se už asi nedočkáme

Švédský  kosmodrom Esrange . Právě odtud měl startovat i Anubis 

Švédský kosmodrom Esrange. Právě odtud měl startovat i Anubis 

Stratosférická robotická platforma Skyrider

Stratosférická robotická platforma Skyrider

Stopy po tornádu několikrát mapovala snímkovací letadla

Stopy po tornádu několikrát mapovala snímkovací letadla

Czech Sparrow má dva raketové stupně Booster a V-Rex
Praktickou manévrovací schopnost motorů PEPEk-1 má ověřit dron RRDD
Raketa vystoupá do výšky 85 km, kde z jejího nitra odstartuje druhý stupeň V-Rex
Způsob přistání na platformě připomíná technologii SpaceX
9
Fotogalerie

Orbitální rakety a exotické družice vyvíjíme i v Česku. Do SpaceX máme daleko, ale Český vrabec má smělé cíle

  • OteSpace vyvíjí motor PEPEk a dvoustupňovou raketu
  • Suborbitality chtěla postavit balistickou raketu Anubis
  • Stratosys chce ovládnout nebe s pseudosatelitem Skyrider

Česko sice nemá žádný kosmodrom, to mu však nebrání v tom, aby se právem řadilo mezi země s bohatou historií dobývání vesmíru. Na počátku stál Vladimír Remek a dnes tu máme celý zástup startupů, které se soustředí zejména okolo pražského a brněnského inkubátoru Evropské kosmické agentury ESA BIC.

Pojďme si proto připomenout ty nejodvážnější, mnohé čtenáře totiž jistě překvapí zjištění, že i když v Česku nemáme Bajkonur a Kennedyho vesmírné středisko, i tak zde vyvíjíme hned několik raket a suborbitálních plavidel.

Orbitální raketa Czech Sparrow

Francie má své nosiče Ariane, Boeing s partnery staví Atlas a SpaceX proslavily rakety Falcon. Tuzemští inženýři a raketoví nadšenci ze společnosti OteSpace nechtějí zůstat pozadu a stanovili si hodně ambiciózní plán. Chtějí totiž postavit první českou, orbitální a dvanáct metr vysokou dvoustupňovou raketu Czech Sparrow.

86964b77-ec36-4666-af59-72c97120646d
Czech Sparrow má dva raketové stupně Booster a V-Rex

Na první pohled to zní bláznivě, OteSpace se však své srdcovce věnuje už několik dlouhých let a skutečně vyvíjí některé klíčové komponenty. Třeba raketový motor PEPEk (PEroxide Propulsion Element), jehož prvním prototypem PEPEk-1 a úspěšným zážehem se chlubí i ve videu na svých webových stránkách.

Test prototypu motoru PEPEk-1 z podzimu 2020:

Čtyřpepková platforma RRDD

PEPEk spaluje okysličovadlo a netoxické palivo s příměsí alkoholu a první verze je konstruovaná pro tah okolo 1 kN. Skutečným zátěžovým testem jeho schopností by pak měla být v budoucnosti kvadropepková platforma RRDD

edd9a562-4d74-4dad-a488-eaeb07920e64
Praktickou manévrovací schopnost motorů PEPEk-1 má ověřit dron RRDD

Cílem 300kg a 170 centimetrů vysokého drobečka vyzbrojeného čtyřmi motory PEPEk-1 s celkovým tahem 4,4 kN bude ověření jejich základních manévrovacích schopností a vůbec řízení letu pomocí drobných motorů.

PEPEk-30

Koordinace motorů je naprosto klíčová, podle současného návrhu Czech Sparrow by jich totiž měl mít první raketový stupeň téměř dvacet.

Ve střední části to bude 8 postranních motorů PEPEk-2 s tahem 2,5 kN a pro samotný start pak poslouží 9 hlavních motorů PEPEk-30 s navrženým tahem 33 kN. To už by mělo stačit pro vynesení až 250 kg nákladu na nejnižší oběžnou dráhu LEO. 

V 85 kilometrech dojde k oddělení

Proč tolik motorů? Czech Sparrow totiž počítá se znovupoužitelnou konstrukcí. To znamená, že raketa vystoupá do výšky 85 kilometrů až na samotnou hranici vesmíru, kde se otevře poklop a odstartuje vnitřní druhý stupeň V-Rex.

cf970fd6-78c7-466d-8e8d-f425426c3cde
Raketa vystoupá do výšky 85 km, kde z jejího nitra odstartuje druhý stupeň V-Rex

V-Rex pohání opět jeden motor PEPEk-30, jehož zážeh jej vynese do výšky 260 kilometrů nad zemským povrchem.

První stupeň přistane na mobilní platformě

V-Rex je tedy na nízké oběžné dráze, ale co první stupeň Booster? Ten se řízeně snese k zemskému povrchu, k čemuž mu pomohou jak hlavní motory PEPEk-30, tak ona čtveřice menších postranních motorů PEPEk-2. 

29c6472f-fc0e-4c01-a306-6acbad8026c6
Způsob přistání na platformě připomíná technologii SpaceX

Podle současných a věru smělých plánů nakonec celý dvanáctimetrový tubus přistane na mobilní platformě podobně jako nosiče od SpaceX. Autoři na webu slibují, že by měla celá tato legrace podle současných propočtů přijít nejvýše na 2,5 milionů eur bez DPH a pojištění.

Suborbitální raketa Anubis

Těžko říci, jestli jednou Český Vrabec skutečně vzlétne, anebo zůstane jen snem na papíře, inženýři (a účetní) totiž budou muset překonat ještě ohromné množství překážek, jejichž společným jmenovatelem jsou peníze. Obrovská hromada peněz.

Své o tom jistě vědí i experti, kteří byli součástí dalšího českého startupu Suborbitality. Měl jen o něco málo skromnější cíl: Postavit balistickou suborbitální raketu Anubis.

6a8d0c31-3b6c-4745-8b57-1a708ac730a7
Rakety Anubis se už asi nedočkáme

Namísto ostrého startu prvního prototypu jsme se ale nakonec dočkali jen prezentace na webu ESA BIC, tři roky mrtvého twitterového účtu, dokumentace v PDF a konečně i zástupu článků na zdejších zpravodajských webech.

V každém případě, jednostupňový raketový nosič měl dopravit 50-75 kg nákladu do suborbitálního prostoru a sliboval řádově levnější alternativu pro skutečný vesmír. Jak se však poslední roky snižuje kilogramová cena pro vynesení nákladu na LEO, podobné lety postupně přicházejí o svoji ekonomickou atraktivitu. 

Suborbitální raketa se pohybuje po balistické křivce, a i když dokáže vystoupat až do výšky okolo 1 500 km, nemá patřičnou energii pro udržení nákladu na oběžné dráze. Posléze proto opět klesne do atmosféry a pomocí padáku dopadne na zemský povrch.

a2b6015d-1a92-42e9-9cc8-f11729e0dd48
Švédský kosmodrom Esrange. Právě odtud měl startovat i Anubis 

Měřící zařízení na palubě nicméně může během letu provést hromadu jednorázových experimentů. Suborbitální raketa zároveň vynese do obrovských výšek mnohem více nákladu než třeba vodíkem plněný meteorologický balón. 

Pseudosatelit Skyrider

Czech Sparrow je sice odvážný, ale i osud projektu Anubis ukazuje, že to je projekt na hodně dlouhou trať. Možná se tedy do oblak mnohem dříve dostane další tuzemské plavidlo, které se přitom spokojí s mnohem nižší oběžnou dráhou.

Řeč je o koncepci HAPS (High Altitude Pseudo Satellite), kterou v poslední dekádě proslavil třeba projekt meshové sítě balónů Loon od Googlu, ačkoliv první experimenty sahají ještě mnohem hlouběji do poloviny 20. století.

28df7b40-a465-42bb-aba0-a29bc394cd83
Stratosférická robotická platforma Skyrider

Vývojem podobného plavidla se zabývá i český startup Startosys opět z inkubátoru ESA BIC, který by rád dostal do výšky okolo 20 km a nad hladinu běžné letecké dopravy robotickou vzducholoď Skyrider. Podle propagačních materiálů jednou unese 12 kg nákladu a na obloze se prý udrží týdny až měsíce, přičemž nabídne 5kW zdroj elektřiny.

O HAPS má zájem i český pentagon

To je dost šťávy na to, aby mohl Skyrider sloužit třeba dálkovému průzkumu zemského povrchu, o což mimochodem v projektu STRATOM (DOCX) usiluje i česká armáda, která v roce 2020 začala budovat své první družicové centrum SATCEN.

Plavidla HAPS jsou už z principu mnohem flexibilnější než družice, jejich letová hladina je totiž mnohem dostupnější. Nový HAPS dostanete na místo určení během několika hodin a poté zde může dlouhé týdny sloužit třeba jako telekomunikační hotspot mobilních sítí anebo jako letecká kamera.

Kdybychom jej tak měli nad jihem Moravy

Představte si třeba takový HAPS nad jihomoravskou krajinou, kterou loni zpustošilo tornádo a následky pak musela mapovat klasická snímkovací letadla.

Kdyby se dvacet kilometrů kdesi nad Hodonínem dnem i nocí vznášel Skyrider vyzbrojený armádou teleobjektivů a rádiovou širokopásmovou komunikací, tuzemští vědci i samospráva by měli k dispozici doslova pohádkové množství dat o následcích přírodní katastrofy. Zájem o HAPS ze strany českého pentagonu je tedy více než pochopitelný.

036ad260-3046-490c-bbc6-c7620ff28b44
Stopy po tornádu několikrát mapovala snímkovací letadla

České kosmické inkubátory v každém případě nabízejí prostor pro hromadu dalších tuzemských startupů a jsou dokladem toho, že mají zdejší inženýři a podnikavci ambice, které rozhodně nekončí kdesi v troposféře a nízko u země.

Určitě si přečtěte

Články odjinud