Nová studie neziskového think tanku Influence Map ukázala, že od uzavření Pařížské dohody o klimatu v roce 2015 pouhých 57 výrobců ropy, plynu, uhlí a cementu je přímo spojeno s 80 % celosvětových emisí CO2 z fosilních zdrojů. Podrobnosti přináší deník The Guardian.
Podle databáze Carbon Majors, kterou sestavují světově uznávaní vědci, je tato mocná kohorta státem řízených korporací a nadnárodních akciových společností hlavním motorem klimatické krize. Přestože se vlády v Paříži zavázaly snížit emise skleníkových plynů, analýza ukazuje, že většina velkých producentů produkci fosilních paliv zvýšila.
A zlatou medaili si odnáší...
Databáze Carbon Majors vysledovala producenty 1 421 gigatun oxidu uhličitého za roky 1854 až 2022, což odpovídá 72 % celosvětových emisí. Vypustilo je celkem 122 průmyslových výrobců. Více než 70 % těchto historických emisí CO2 lze připsat pouhým 78 subjektům. Tyto údaje slouží ke kvantifikaci přímých provozních emisí spojených s výrobou a emisemi ze spalování fosilních paliv.
Zpráva ve sledovaném období identifikovala tři společnosti s největšími emisemi CO2: státní ropnou společnost Saudi Aramco, ruský státní energetický gigant Gazprom a indického producenta uhlí Coal India. Nejvýraznějším trendem je prudký nárůst emisí v asijském uhelném sektoru, který se týkal zejména státních a státem vlastněných firem.
Zpráva zdůrazňuje, že mnoho z těchto firem zvýšilo od roku 2015 svou produkci fosilních paliv. Navzdory snahám vlád o stanovení přísnějších emisních cílů a podporu obnovitelných zdrojů energie vedla pokračující výroba a spotřeba fosilních paliv k nárůstu emisí.
Emise nadále rostou
Také podle údajů Mezinárodní energetické agentury dosáhly celosvětové emise oxidu uhličitého spojené s energetikou v loňském roce rekordní výše když stouply o 410 milionů tun na 37,4 miliardy tun. Tento nárůst byl částečně způsoben zvýšeným využíváním fosilních paliv v zemích, kde sucho omezilo možnost výroby elektřiny ve vodních elektrárnách.
Výše uvedené údaje jsou v ostrém rozporu s důrazným varováním Mezinárodní agentury pro energii, že pokud má svět zůstat v bezpečných mezích globálního oteplování, nelze otevírat nová ropná a plynová pole. Klimatologové varují, že se globální teploty rychle přibližují k dolní hranici pařížského cíle, tj. 1,5 °C nad úrovní předindustriální éry, což může mít neblahé důsledky pro lidi i přírodu.
Podle programového manažera Influence Map Daana Van Ackera lze poznatky ze zprávy využít v různých souvislostech, včetně soudních řízení, v nichž se výrobci zodpovídají za škody způsobené klimatem, akademického výzkumu v oblasti kvantifikace příspěvků k emisím a rozhodování investorů.