Řecký ostrov Santorini, známý svou ikonickou modrobílou architekturou a nádhernými západy slunce, čelí v posledních dnech nepříjemným problémům. Místo romantických procházek úzkými uličkami sledují obyvatelé i vědci aktivitu pod zemským povrchem.
Více než 300 zemětřesení (některé zdroje hovoří dokonce až o 550 otřesech v posledních dnech), z nichž nejsilnější dosáhlo magnitudy 5,3, donutilo tisíce lidí k evakuaci a vyvolalo otázky o bezpečnosti tohoto oblíbeného letoviska.
Santorini leží na takzvaném Kykladském vulkanickém oblouku – oblasti, kde se africká tektonická deska podsouvá pod eurasijskou. Pohyb desek vytváří extrémní napětí, které se čas od času uvolňuje právě ve formě zemětřesení.
Bude následovat silnější zemětřesení?
Zatímco v některých částech Egejského moře jsou otřesy vzácnější, v oblasti Santorini je seizmická aktivita častější. Ostrov totiž vznikl před více než 3600 lety jako důsledek jedné z největších sopečných erupcí v historii lidstva. I když současné otřesy patrně nejsou spojeny s vulkanickou aktivitou, jejich četnost a síla vyvolávají obavy.
Oblast postižená zemětřeseními
Obavy obyvatel jsou pochopitelné – mnoho z nich opustilo své domovy a uchýlilo se do bezpečí na řecké pevnině. „Vše je zavřené, nikdo teď nepracuje, celý ostrov se vyprázdnil,“ popsal situaci jeden z místních. Přesto odborníci zatím tvrdí, že se jedná o tektonickou aktivitu, která nemusí nutně vést k silnějšímu otřesu nebo sopečné erupci.
Primárním nebezpečím jsou v tuto chvíli sesuvy půdy, které mohou poškodit starší budovy postavené na strmých útesech. Největší obavy odborníků směřují k možnosti silnějšího zemětřesení nad magnitudu 6 a jeho vlivu na staré stavby, které nemají dostatečně odolnou konstrukci.
Přijde i výbuch sopky?
Vzhledem k tomu, že nelze předpovědět přesnou sílu a načasování zemětřesení, je klíčem k bezpečnosti prevence. Řecké úřady proto přijaly několik opatření: zavřely školy a veřejné budovy, obyvatelé byli vyzváni k opuštění oblastí náchylných k sesuvům půdy a hotelům bylo doporučeno vypustit bazény. Odborníci zdůrazňují, že nejlepší obranou jsou dobře postavené stavby, které dokážou odolat otřesům.
Otázkou zůstává, zda je tato seizmická aktivita spojena s vulkanickou činností. Poslední velká erupce zde proběhla v roce 1950, ale od té doby je vulkán relativně klidný. Vědci sledují aktivitu v kaldeře a zatím nevidí přímou souvislost mezi otřesy a sopečnou činností.
Nicméně vulkanická historie ostrova je natolik bohatá, že jakékoliv neobvyklé otřesy vzbuzují oprávněné obavy. Největší výbuch na Santorini (přibližně 1600 př. n. l.) byl jedním z nejničivějších v historii lidstva a mohl ovlivnit pád Mínojské civilizace.
Otřesený turistický ráj
Santorini ročně přivítá přes tři miliony turistů. Ačkoli nyní není sezóna, majitelé hotelů a restaurací se obávají, že pokud otřesy neustanou, může to ovlivnit nadcházející letní sezónu. Někteří turisté z ostrova už odešli, ale jiní se rozhodli zůstat a sledovat situaci. „Nikdy jsem nezažil takovou frekvenci otřesů, ale nehodlám utíkat. Když se něco stane, tak se to stane,“ popsal svůj postoj jeden z místních kapitánů turistických lodí.
Pokud se otřesy postupně zmírní, situace se vrátí do normálu. Na druhou stranu, pokud by došlo k silnějšímu zemětřesení, mohlo by způsobit větší škody na infrastruktuře ostrova. Nejčernější scénář by znamenal probuzení vulkánu, což by vyžadovalo evakuaci mnohem většího rozsahu.
Santorini je nádherným, ale geologicky nevyzpytatelným místem. Ostrov zažil mnoho dramatických geologických událostí, ale lidé se sem stále vracejí – přitahováni jeho jedinečnou krásou. Současná situace připomíná, že příroda si vždy najde svou cestu a lidé se jí musí přizpůsobit. Jak to dopadne tentokrát, ukážou následující týdny.
Zdroje: BBC, CNN, Reuters, Wikipedia