Otáčení Země kolem osy po desetiletích zpomalování zrychluje, vědci hledají příčinu

Jedním ze základních historických kamenů pro měření času je otáčení naší planety kolem osy. Jedna otočka trvá přesně 23 hodin, 56 minut a 4,09 sekundy – tuto hodnotu astronomové označují jako siderický den. Nyní vědci publikovali zajímavý objev: Země rotuje o něco rychleji a dny jsou tak o trochu kratší.

Hned v úvodu je vhodné podotknout, že rychlejší rotace nijak zásadně neovlivňuje život na naší planetě. Důvody změny jsou poměrně dobře známé – na rychlost otáčení má vliv například gravitace Měsíce, eroze hor či (možná poněkud překvapivě) sněžení.

Přesné měření odhalilo nepravidelnosti

Před několika desítkami let začal vývoj atomových hodin umožňovat vědcům zaznamenávat plynutí času s řádově vyšší přesností. Bylo tak možné začít měřit délku dne s přesností až na milisekundy. To vedlo ke zjištění, že rotace naší planety je ve skutečnosti mnohem proměnlivější, než se předtím myslelo.

Nesoulad mezi rotací Země a časem, který měříme atomovými hodinami, bývá řešen přidáním „přestupné sekundy“. Jejím cílem je vyrovnat nepatrný rozdíl mezi délkou dne dle atomových hodin a průměrnou délkou dne dle slunečního času, daný právě nepravidelnou rotací Země.

Přestupná sekunda se zpravidla zařazuje o půlnoci světového času, a to buď 31. prosince nebo 30. června. V praxi to funguje tak, že po čase 23:59:59 následuje čas 23:59:60 a teprve poté 00:00:00. Podobně lze sekundu i ubrat – v takovém případě by po čase 23:59:58 následoval rovnou čas 00:00:00.

Vypustíme jednu sekundu?

Až dosud bylo nutné sekundy pouze přidávat, neboť rotace Země v uplynulých desetiletích trvale zpomalovala. Tento trend se nyní obrátil a planeta se začala točit rychleji. Vědci poukazují na 19. červenec 2020 jako na den, který je o 1,4602 milisekundy kratší než standard. Předchozí rekord v čase jedné otočky byl stanoven 5. července 2005, ale v průběhu roku 2020 byl překonán hned 28×.

Odborníci si začali klást otázku, zda k rychlejší rotaci nemohlo nějakým způsobem přispět globální oteplování, které způsobuje mizení sněhové pokrývky ve vysokých nadmořských výškách. Pro tuto hypotézu však v současnosti neexistují žádné prokazatelné důkazy.

Vědci předpokládají, že v letošním roce bude průměrný den kratší o 0,05 milisekundy, což v celkovém součtu může přinést rozdíl asi 19 milisekund. Pokud se tento trend udrží, bude nutné v zájmu udržení synchronizace hodin s „reálným časem“ v následujících letech použít „negativní přestupnou sekundu“.

Diskuze (38) Další článek: Vyzkoušeli jsme Asus ROG Flow X13: Nejmenší herní notebook, který může být i ten nejvýkonnější

Témata článku: Výzkum, Země, Hodinky, Globální oteplování, Otáčení, Vědec, Desetiletí, Rotace země, OSA, Sekunda, Rotace, Atomová hodina, Zpomalování