Otáčení Země kolem osy po desetiletích zpomalování zrychluje, vědci hledají příčinu

Ono to možná vypadá vtipně, ale když se nějaká hmota přesune "dolů", tak to samozřejmě urychlí rotaci. Do toho spadá i roztátý ledovec.

A kde je dole, na rotující kouli ve vesmíru s ne úplně konstantním působením gravitačních sil ?

Ach jo, proto jsem to dal do uvozovek, protože se mi to nechtělo rozepisovat a z hlediska rychlosti rotace je to snad jasné. Pokud ne, tak viz středoškolská fyzika.

Z pohledu rotace je to o vzdálenosti k ose rotace.
Což na pólech zase tak není, že. To by daleko větší vliv měl výskok antilopy na rovníku.

Však já nemluvím o pólech (ostatně na severním pólu to nemá vliv žádný, na jižním záporný), ale obecně o ledovcích.
Třeba v Grónsku někdy roztaje 500 km3 ledu a steče z výšky 2 km, ve směru k ose rotace to je asi 30%. Samozřejmě se to pak rozlije atd. atd., ale pointou mého příspěvku bylo, že tam nemusí být souvislost s GO žertovná, ale že tam nějaký vliv být může.
Když jsem si udělal velmi hrubý řádový odhad, tak to Grónsko na takovou milivteřinu (zasr. systém) zrychlení vystačit může. Ale rovnou říkám, že těch vlivů a dalších efektů tam je tolik, že si nemyslím, že by to šlo exaktně dokázat.

Samozřejmě máte pravdu ale nemusí to být jenom tím koneckonců rychlost dotace ovlivňuje i tryskové proudění například, taky musíme brát v potaz náš satelit který se neustále vzdaluje a tak už nepůsobí tolik na přibrždování naší rotace.

Přesně tak, s tím bezvýhradně souhlasím. Dokonce že těch vlivů bude ještě daleko více.

Jenze zase diky globalnimu oteplování roste hladina more...

A z čeho převážně ta hladina roste, co?

Prevazne ze dvou duvodu: tani pevninských ledovců a teplena roztaznost vody (nejsem si jistej, co je důležitější)

Tepelná roztažnost vody bude zanedbatelná. Větší tepelnou roztažnost má dno moře a pevnina, tedy ne že by se s teplotou měnil objem moře, ale bude se měnit jeho obal, a tím se může zvýšit hladina.
Troufám si ale odhadnout, že to bude úplně zanedbatelné. Oba dva vlivy.

Myslím, že Dušan Majer v přednášce o SpaceX 2020 (V sekci Sentinel 6A) zmínil, že ledovce mohou za 2/3 a roztažnost vody za 1/3. Ale uplně jistej si nejsem.

Takže na pólech, což je velmi blízko osy rotace, mi roztaje led, a zvedne hladinu mimo jiné na rovníku, kde je jednak mnohem více místa, a jednak je to daleko dále od osy rotace, takže to má na točivý moment mnohem větší vliv.
Já vím, že ta fyzika základní školy je obtížná, a že ne každý má doma točící židli a dvě činky, aby si to vyzkoušel, ale jestli chcete, toto vysoce sofistikované laboratorní vybavení vám zapůjčím.

A co váží víc: roztátý ledovec nebo přibylých 7mld lidí?

Na oplátku nám rostou Alpy a Himaláje.

A vsadte se, ze dojde do par let k prepolovani zeme )) Uz se na to tesim

Jaký pán ... 😉

Poloha hvezd s drobnou kompenzaci o posun planety za den na obezne draze kolem slunce, kdy i ty hvezdy se nepatrne pohnou oproti vcerejsku.

Nie je treba kompenzovat. Porovnava sa to voci velmi vzdialenym hliezdam a suhviezdiam. Tie su na oblohe prakticky staticke.

A jeste navic ono je to vic jak 360 protoze obezna draha kolem slunce a nas zajima zejmena to, kdy je slunce ve stejne pozici jako vcera ve stejnou dobu, coz je pro nas nasim vnimanim prave jeden den, tedy 24 hodin, jelikoz se planeta za den posunula o 1/365tinu na obezne draze kolem slunce, tak to bude o neco vic jak 360. Tohle kdybychom nezapocitali tak mame v zime ve 12 odpoledne tmu a v lete ve 12 odpoledne svetlo.

Takze trebas Amundsen a Fristensky to nezapocitavali

Tak lidi to původně počítali podle Slunce a neřešili, jestli se Země otočila jednou nebo o něco víc. A ještě předtím "byla" Země na místě a obíhalo ji Slunce..

Hvězdy se za den prakticky neposunou. Vzdálenost objektů se dá měřit tak, že se vyfotí, posune se kamera, vyfotí znovu a podle toho, jak moc se posune objekt vůči pozadí se dá určit jeho vzdálenost. U hvězd to je podobné, akorát že aby se dalo něco naměřit, tak se posouvá o průměr celé oběžné dráhy - vyfotí se obloha třeba na jaře a na podzim a stejně je tam limitovaná vzdálenost, do které se to dá použít. Takže posun v rámci jednoho dne se nejspíš řešit nemusí.

Kde jste vzal ty 4 minuty?
"Vědci předpokládají, že v letošním roce bude průměrný den kratší o 0,05 milisekvndy, což v celkovém součtu může přinést rozdíl asi 19 milisekvnd."
Jojo, hanlivý název pro ženský genitál je tu zakázaný, to se ví dlouho. Můžete používat nesprávně vteřinu.
(ani zkopírovat z článku jsem to nemohl...)

Cituji:"Jedna otočka trvá přesně 23 hodin, 56 minut a 4,09 seǨundy"UAAAAAA ona nejde do diskuse zkopírovat ani věta z článku kvůli té seǨUNDĚ!

Jenže ona ta jedna otočka fakt takhle trvá, to je délka dne.

Stejně je to zvláštní, že se v článku to slovo označující časovou jednotku objevuje tak často v plném znění. Jako by snad nestačil zkrácený zápis třeba 0,05 ms anebo 19 ms. Že by snad výše honoráře za článek nějak souvisela s počtem písmenek, tedy byla závislá od celkového počtu úhozů?

Zmotal jsi několik různých točení dohromady.
Země rotuje kolem své osy tak, že stejný bod je otočen ke Slunci za 24 hodin, což se skládá z rotace 360 stupňů kolem své osy a dále zhruba 1 stupeň jako kompenzace oběhu kolem Slunce. To tam dělá ty 4 minuty, ale skoro nikoho to netrápí, protože z hlediska běžného života na Zemi nás zajímá kde je Slunce a ne ostatní hvězdy. Naopak, právě proto, že tam ty 4 minuty jsou, tak se poledne neposouvá.Oběh kolem Slunce trvá o něco víc než 365 dní, proto máme přestupný den. Pokud by ten oběh byl zarovnán na celé dny jinak, tak máme přestupný den jinak často.

Dík stačilo napovědět. 24h/365 = 3,94 minuty. Už to sedí.. Tedy až na ten místní filtr...
Miloš Zeman: Ǩunda sem, Ǩunda tam..

Země žádná ložiska nemá.