Objev vědců z Kolumbijské univerzity přináší revoluci do forenzního vyšetřování a může ovlivnit řadu odložených případů. Odborníci ze školy Ivy League použili umělou inteligenci, a zjistili, že otisky z různých prstů téže osoby nemusí být jedinečné, čímž zpochybnili dlouholetý předpoklad. Podrobnosti přináší web StudyFinds.
„Odborníci z Kolumbijské univerzity vytvořili novou umělou inteligenci, která boří v kriminalistice dlouho zažitý názor, že otisky z různých prstů téže osoby jsou jedinečné. Ukázalo se, že jsou podobné, jen jsme otisky prstů porovnávali špatně!“ uvádí tisková zpráva.
Otisky prstů jako zavedený standard
V kriminálních televizních seriálech i ve skutečném životě používají vyšetřovatelé otisky prstů jako zavedený a osvědčený standard pro spojení zločinců s trestným činem. Pokud však pachatel zanechá otisky různých prstů na dvou odlišných místech činu, je velmi obtížné tato místa spojit.
V čele výzkumu stál student posledního ročníku Fakulty inženýrství a aplikovaných věd Kolumbijské univerzity Gabe Guo, který nemá žádné předchozí zkušenosti s forenzními vědami. Spolu se svým týmem využil veřejnou databázi obsahující přibližně 60 000 otisků prstů, které vložili do systému založeného na umělé inteligenci.
Systém umělé inteligence byl natrénován tak, aby rozpoznal, zda dvojice otisků prstů, z nichž některé pocházely od stejných osob, ale z různých prstů, patří stejné osobě, či nikoli. Působivé je, že systém dosáhl u jednotlivých párů 77% přesnosti. Když bylo AI předloženo více párů, přesnost se ještě zvýšila, což by mohlo více než desetkrát zlepšit současnou efektivitu forenzní analýzy
Odborníci s výsledky nesouhlasili
První výsledky studie se setkaly se skeptickým postojem odborné veřejnosti. Jeden z předních forenzních časopisů práci odmítl s odkazem na všeobecně uznávanou víru v jedinečnost každého otisku prstu. Anonymní odborný recenzent a editor došli k závěru, že „je dobře známo, že každý otisk prstu je jedinečný“, a proto by nebylo možné odhalit podobnosti, i kdyby otisky pocházely od stejné osoby.
Členové týmu se však nenechali odradit a vylepšili svůj systém umělé inteligence o další data, což vedlo k dalšímu zlepšení výsledků. Vědom si skepse forenzní komunity, rozhodl se tým předložit svůj rukopis širšímu publiku. Článek byl opět odmítnut, ale profesor Hod Lipson se odvolal.
„Obvykle se s rozhodnutími redakce nepárám, ale toto zjištění bylo příliš důležité na to, abychom ho ignorovali,“ říká v univerzitním prohlášení Lipson. „Pokud tato informace vychýlí rovnováhu, pak si dovedu představit, že by měly být oživeny odložené případy, a dokonce že by mohli být zproštěni viny nevinní lidé.“
Přesnost systému sice zatím nestačí k oficiálnímu rozhodnutí o konkrétních případech, ale v nejednoznačných situacích může pomoci s upřednostněním stop. Po dalších tahanicích článek nakonec přijat k publikaci v časopise Science Advances.
Jak to ta umělá inteligence dělá?
Jednou z klíčových otázek bylo, jaké alternativní informace, které byly forenzními experty po desetiletí přehlíženy, umělá inteligence vlastně používá. AI nevyužívala obvyklé vzory stop papilárních linií používané při tradičním daktyloskopickém porovnávání otisků prstů. Místo toho se zaměřovala na úhly a zakřivení spirál a smyček ve středu otisku.
Odborníci uznávají, že toto je teprve začátek. Předpokládají, že s většími soubory dat se výkonnost systému ještě podstatně zlepší. Vědci z Kolumbijské univerzity také upozornili na potřebu rozsáhlejších souborů dat, aby bylo možné ověřit výkonnost umělé inteligence u různých pohlaví a ras. „Jen si představte, jak dobře bude fungovat, až bude vycvičená ne na tisících, ale na milionech otisků prstů,“ poznamenává Aniv Ray.
Tento objev je příkladem potenciálu umělé inteligence, která může způsobit revoluci v zavedených oborech. „Mnoho lidí si myslí, že umělá inteligence nemůže přinášet nové objevy – že pouze opakuje znalosti,“ konstatuje Lipson.
Umělá inteligence jako objevitel
„Právě tento výzkum je příkladem toho, jak i poměrně jednoduchá umělá inteligence, pokud dostane poměrně jednoduchý soubor dat, který má odborná komunita k dispozici už léta, může poskytnout poznatky, které odborníkům unikaly celá desetiletí.“ dodává Lipson.
„Ještě více vzrušující je skutečnost, že student bakalářského studia, který nemá žádné zkušenosti s kriminalistikou, může pomocí AI úspěšně zpochybnit široce rozšířený názor celého oboru. Brzy zažijeme explozi vědeckých objevů vedených umělou inteligencí pod dohledem neodborníků a odborná komunita, včetně té akademické, se na to musí připravit,“ uzavírá Lipson.
Výsledky bádání, na kterém spolupracovala laboratoř Creative Machines na Kolumbijské univerzitě a laboratoř Embedded Sensors and Computing na Univerzitě v Buffalu, byly publikovány 12. ledna v odborném časopise Science Advances.