Prosím, řekněte, podložte, o co je ta miska větší. Vezměte nějakou váhu a zvažte ji. Že to nejde? Tak co je to za argument?
Já vím, že z ceny benzínu u čerpačky dám více než polovinu státu. Taky že samotní těžaři musejí zdroje kupovat od států za cenu, zadarmo ji nemají. K tomu spoustu peněz sami vynakládají nedobrovolně do vašeho boje za zelenou, a ještě navíc je jejich povinností jako firem generovat udržitelný zisk, tedy i po tom, co podle vás všechno to těžení skončí - to také nestojí málo peněz.
K tomu jednoduše vidím každý den, že nejvíce jsou slyšet ti, co mají čas a sílu křičet. Ty, kteří tvrdě makají, aby uživili pod tíhou státu sebe a své blízké, ty neuslyšíte, protože na to nemají čas.
Pokud se budeme bavit o rodinách a klanech jako je třeba Rockefeller, ti už svá bohatství samozřejmě mají, a protože to není banda blbců, bohatnou nadále i právě na ekošílenství.Je mi úplně jedno, kdo má jak tučné konto nebo kolik má tryskáčů, to nehraje roli. Sleduji to, jak se kdo vyjadřuje, jak se umí chovat, jak je v životě spokojený. Protože aby bylo možné exaktně rozhodovat, je potřeba stanovit si cíle. Zvolit si jednoznačnou metriku, jak se budou hodnotit, a od toho se následně odpíchnout. Ještě jsem to od žádného "normálního" ekologisty neslyšel, všichni jen brečí, že zvířátka umírají a sluníčko svítí.
Je to o tom přežít za každou cenu?
Nebo zachovat "humanitu" i za cenu úmrtí?
Životní úroveň za cenu úmrtí?
Lásku a socialismus i za cenu ještě větších zvěrstev?Kde je ten váš cíl, o který bojujete? V čem spatřujete štěstí? Protože vždycky někdo umře. Vždycky bude někdo trpět. Vždycky svět bude nespravedlivý. A sousedova kráva bude víc dojit a jeho trávník bude zelenější. A je jedno, jestli to nazýváte vědou, náboženstvím, bojem za lepší svět nebo za záchranu planety, vždycky z toho bude cítit závist.