Co kdybychom dokázali oživit dávno vyhynulé druhy? Přesně to si dala za cíl americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences Inc., která na tzv. „de-extinkci“ vybrala už skoro půl miliardy dolarů. Pokud by se jí to povedlo, byl by to naprosto mimořádný počin srovnatelný snad jen s přistáním amerických astronautů programu Apollo na Měsíci.
V hledáčku Colossal Biosciences je především mamut srstnatý (Mammuthus primigenius), dronte mauricijský (Raphus cucullatus), vakovlk tasmánský (Thylacinus cynocephalus), a také nosorožec Cottonův (Ceratotherium cottoni). Mamut vymřel před pár tisíci let, dronte čili blboun před pár sty lety, vakovlk před necelým stoletím a nosorožec Cottonův, dříve považovaný za poddruh nosorožce tuponosého, sice ještě nevyhynul, ale zbývá mu k tomu už jen krůček.
Společnost, za kterou stojí i významní genetici jako George Church z Harvardu, zakladatel syntetické biologie, na vzkříšení vymřelých druhů vybrala 435 milionů dolarů a zhruba už také ví, jak na to. Má totiž k dispozici genomy dotyčných druhů, protože tento svět opustily relativně nedávno. S chybějícími informacemi pak pomohou jejich blízce příbuzné druhy, jejichž buňky mohou v Colossal Bioscences také použít.
Jak se oživuje mamut a blboun
Vzkříšení vyhynulého druhu je v podstatě jednoduché. Prostudujete genomy kříseného druhu a jeho žijícího příbuzného. Vezmete kožní buňky žijícího druhu a přeprogramujete je na kmenové buňky. Použijete pokročilé genetické nástroje jako je editor CRISPR a s jejich pomocí přepíšete genom kmenových buněk tak, aby odpovídal křísenému druhu. U blízce příbuzných druhů je to mnohem méně práce, než by se zdálo.
Nakonec z přepsané kmenové buňky vytvoříte embryo a pomocí umělé dělohy z něj necháte vyrůst mládě. V podstatě je to jen otázkou peněz a času. Nové kolo financování přitom přineslo 200 milionů dolarů, což ukazuje, že se vše ubírá správným směrem.

Dronte mauricijský, tedy blboun nejapný, na malbě J. Hoefnagela (1573-1632)
Tým mamuta zpracoval přes 60 genomů mamuta srstnatého q více než 30 genomů všech zástupců dnes žijících slonů. Také vytvořil přes 10 buněčných linií kmenových buněk dnešních slonů a uspěl v řadě dílčích projektů.
Tým vakovlka už dokázal něco, co vědci dlouho považovali za nemožné. Sestavil prakticky kompletní genom vakovlka, čímž učinil nejvýznamnější krok k jeho vzkříšení. Zároveň prozkoumal genomy dnešních vačnatců čeledi kunovcovitých (Dasyuridae), kteří jsou vakovlkům nejbližší.
Tým blbouna momentálně zpracovává genomy ikonického vyhynulého ptáka, jeho nejbližšího žijícího příbuzného holuba nikobarského (Caloenas nicobarica) a dalších blízkých druhů ptáků. Rovněž pracuje na metodách pro editaci buněk a reprodukci u ptáků, které jsou v řadě případů odlišné od savců.
Pokroky Colossal Biosciences se týkají nejen projektů vzkříšení vyhynulých druhů, ale také přispívají k úsilí o záchranu druhů, které sice ještě žijí, ale vypadá to s nimi bledě. Za pár let by mělo být jasné, nakolik jsou aktivity Colossal Biosciences úspěšné.
Zdroj: VentureBeat