Nejnovější zpráva Evropské služby pro monitorování atmosféry Copernicus (CAMS) přidělá další vrásky všem, kterým není lhostejný osud naší planety. Ozónová díra nad Antarktidou dosáhla letos dosud největších rozměrů za celou historii jejího monitorování.
Vznikající ozónová díra nad Antarktidou byla poprvé zachycena v sedmdesátých letech minulého století. Od té doby se objevuje každý rok v září a říjnu, po skončení zimy na jižní polokouli. V roce 1974 byla vyslovena hypotéza, že za narušením jedné z ochranných vrstev atmosféry stojí halogenované uhlovodíky (freony), používané například v chladničkách či nejrůznějších sprejích.
Co je ozónová díra?
Jelikož byl rok 2019 ve srovnání s letošním rokem teplejší, byla loňská ozónová díra podstatně menší. Při jejím vzniku hrají důležitou roli povětrnostní podmínky a specifické atmosférické jevy. Předpokládá se, že letošní ozónovou díru ovlivnil také polární vír (též polární vortex či polární cyklóna) s teplotou kolem -80 °C.
Podle odborníků se díra v ozónové vrstvě tvoří v mrazivém polárním víru kvůli molekulám chloru a bromu. Tyto látky se chemicky aktivují, když na ně dopadne sluneční světlo, takže když se po dlouhé zimě objeví Slunce, začne docházet k poškozování ozónové vrstvy.
Ozónová vrstva je pro život na naší planetě velmi důležitá – filtruje totiž 97 až 99 % dopadajícího nebezpečného ultrafialového záření typu B a C. To může způsobovat rakovinu kůže, snižovat imunitu a poškozovat zrak. Proto byla v roce 1987 uzavřena dohoda (známá jako Montrealský protokol) o snížení a ukončení výroby freonů, jež byly nahrazeny alternativami bez škodlivého efektu.
Letos je rekordní
Snížení koncentrací ozónu ve stratosféře a každoroční vznik ozónové díry jsou způsobeny složitými meteorologickými a chemickými procesy. Letošní vývoj ozónové díry můžete vidět v následující 3D animaci.
Dle ředitele CAMS Vincenta-Henriho Peucha se letošní ozónová díra podobá té z roku 2018. Její plocha je 23 milionů čtverečních kilometrů, což je 292násobek rozlohy České republiky či zhruba 1,3násobek rozlohy celého Ruska. To z ní činí jednu z největších a nejhlubších ozónových děr v nedávné historii.
Svou roli hraje letošní obzvlášť silný polární vír, jehož mrazivé teploty podporují chemické reakce. Navzdory špatným zprávám o letošním stavu je ale celkový obraz o něco růžovější – výzkum prováděný pod záštitou OSN ukazuje, že se ozónová díra pomalu, ale jistě zmenšuje.