Současná vlna ptačí chřipky H5N1 nezasáhla pouze ptactvo a zvířata na farmách, ale bohužel také pronikla mezi lidi. V Kanadě se na začátku listopadu objevil v provincii Britská Kolumbie první případ od roku 2014, který oprávněně vzbudil značný mediální zájem. Předchozí případ byl v Kanadě zaznamenán v roce 2014, kdy se pacient nakazil během cesty do Číny
Počátkem listopadu byl do nemocnice v Britské Kolumbii přijat původně zcela zdravý dospívající pacient s těžkými symptomy ptačí chřipky, jako je zánět spojivek, kašel a horečka. Pacientův stav se navíc velice rychle zhoršoval.
Pacient nebyl v kontaktu s ohnisky
Tento virus, běžný mezi ptáky a jinými zvířaty, kromě výše zmíněného případu nikdy v Kanadě nezasáhl člověka. Důležitá otázka, kterou si odborníci kladou, je, jak se mohl mladý pacient nakazit, když nepřišel do kontaktu se žádnými ohnisky infekce.
Ptačí chřipka H5N1 je virové onemocnění, které se přirozeně vyskytuje u ptáků, ale s určitými mutacemi může přeskočit na jiné druhy, včetně savců a lidí. Nejvíce bývají postiženi farmáři a lidé pracující s dobytkem, ale přenos mezi lidmi zatím nebyl zaznamenán. Tento konkrétní případ však ukazuje, jak záludný virus dokáže být.
V USA byl virus potvrzen u různých hospodářských zvířat, včetně skotu a vepřů. Odborníci upozorňují na riziko dalšího přenosu mezi zvířaty, které může vést k novým mutacím a zvýšit šanci, že se virus adaptuje na přenos mezi lidmi.
Kanadský případ
Vedoucí zdravotnického úřadu v provincii Britská Kolumbie Bonnie Henry uvedla, že pečlivě sledují každého, kdo přišel s pacientem do kontaktu, ve snaze zjistit, zda se virus dále nešíří. V praxi se jedná o důsledné vytrasování a vyšetření několika desítek kontaktů pacienta, nicméně žádný z nich dosud nebyl vyhodnocen jako pozitivní
Ačkoli dosud nebylo potvrzeno, že by se H5N1 přenášel mezi lidmi, každá nákaza u člověka zvyšuje riziko vzniku mutace, která by takový přenos umožnila. Historie pandemických chřipkových virů ukazuje, že situace podobná té současné by mohla být spouštěčem další pandemie. Stačí si vzpomenout na epidemii H1N1 z roku 2009, kdy virus prasečí chřipky překonal mezidruhovou bariéru a způsobil celosvětovou zdravotní krizi.
Zatímco vědci pokračují v analýze vzorků viru, aby našli možné zdroje nákazy, vyzývají obyvatele ke zvýšené ostražitosti, zejména pokud přišli do kontaktu s mrtvými nebo nemocnými zvířaty. Světová zdravotnická organizace (WHO) však opakovaně zdůrazňuje, že riziko pandemie je nízké, nicméně doporučuje obezřetnost.
Virus H5N1
Virus H5N1 má u lidí, kteří se jím nakazí, odhadovanou míru smrtnosti okolo 50 %. Naštěstí však není běžné, aby se ptačí chřipka přenášela mezi lidmi (takový přenos dosud nebyl potvrzen) – většina nakažených lidí se infikovala při přímém kontaktu s nakaženými ptáky nebo jinými zvířaty.
Vzhledem k tomu, že viry jako H5N1 mohou rychle mutovat, odborníci nadále sledují jeho vývoj v populaci ptáků i mezi savci. Zásadní je možnost přenosu viru ze skotu, prasat a dalších zvířat, kde jsou experti znepokojeni potenciálem adaptace viru na mezidruhový přenos.
Pro zajištění bezpečnosti odborníci doporučují farmářům a lidem, kteří mohou být v kontaktu s potenciálně nakaženými zvířaty, aby dodržovali přísná hygienická opatření a využívali osobní ochranné prostředky, jako jsou rukavice a ochrana dýchacích cest.
V některých regionech probíhá testování vakcín proti H5N1, což dává naději na lepší připravenost na případnou budoucí pandemii. Ačkoli zatím není důvod k panice, je situace kolem H5N1 pečlivě monitorována. Zdravotnické organizace vyzývají k důkladnému sledování viru a k posílení preventivních opatření, aby byla minimalizována šance, že se z tohoto viru stane další hrozba pro lidskou populaci.
Zdroje: gizmodo.com, dailymail.co.uk, forbes.com.