Je to 50. let, co první lidé zamířili k Měsíci. Hned na úvod je dobré říci, že v případě Apolla 8 nešlo o pouhý průlet, jak se občas uvádí, ale o navedení na oběžnou dráhu. Průlet (neplánovaný) provedlo Apollo 13 a v budoucnu ho absolvuje kosmická loď od Elona Muska s turisty. | Foto: NASA

Apollo 8 nebyla první kosmická loď Apolla, která se vydala do vesmíru.  V říjnu 1968 proběhl první let lodě Apollo na oběžnou dráhu Země.  | Foto: NASA

Posádka Apolla 8. Zleva: James A. Lovell Jr., William A. Anders a Frank Borman. | Foto: NASA

Frank Borman (*1928) byl velitelem letu. Před Apollem 8 letěl do vesmíru v lodi Geminy 7, kde byl v posádce s Lovellem. Hlavním cílem letu bylo přiblížit se k lodi Gemini 6. Mise Apolla 8 byl pro Bormana posledním letem do vesmíru.  | Foto: NASA

James Lovell (*1928) byl pilotem velitelského modulu Apolla 8. Za sebou měl v té době už dva lety – se zmíněnou lodí Gemini 7 a také v lodi Gemini 12, kde byl v posádce s pozdějším druhým člověkem na Měsíci Buzzem Aldrinem. Po letu Apolla 8 se měl Lovell projít po Měsíci jako velitel Apolla 13, ale asi víte, jak to dopadlo. Ve filmu na motivy nejúspěšnějšího neúspěchu v historii NASA ho ztvárnil Tom Hanks. | Foto: NASA

James Lovell (vpravo) a William Anders. Lovell má české kořeny. Jeho matka, Blanka, byla dcerou Jana a Anny Maškových, kteří koncem 19. století emigrovali do USA z Dolní Lukavice u Plzně.  | Foto: NASA

William Anders (*1933) byl v misi Apolla 8 pilotem lunárního modulu, i když ve skutečnosti neměl co pilotovat. K Měsíci se vydala jen kosmická loď (velitelský modul se servisní sekcí) bez lunárního modulu. Pro Anderse to byl první a poslední let do vesmíru.  | Foto: NASA

Mise Apolla 8 byla poměrně dost propojená s letem Apolla 11. V záložní posádce Apolla 8 byli Armstrong a Aldrin. Naopak v záložní posádce Apolla 11 byli Lovell a Anders.   | Foto: NASA

Frank Borman po výcviku na centrifuze.  | Foto: NASA

Trénovat se musely také standardní i méně standardní přistání na vodě. Fotografie je z Mexického zálivu. | Foto: NASA

První stupeň rakety Saturn V pro misi Apolla 8 v montážní hale VAB. | Foto: NASA

Posádka Apolla 8 před montážní halou. Zleva Frank Borman, James Lovell, William Anders | Foto: NASA

Raketa Saturn V míří na startovací komplex LC-39A. Dnes ze stejného místa startují rakety od Muska.  | Foto: NASA

Snídaně posádky před startem | Foto: NASA

James Lovell při telefonním rozhovoru s americkým prezidentem Lyndonem Johnsonem.   | Foto: NASA

Posádka Apolla 8 odjíždí na start.  | Foto: NASA

Hlavní části lodi Apollo: Velitelský modul (CM), servisní modul (SM) a motor SPS. | Foto: NASA

Ve velitelském modulu byla posádka během letu k Měsíci. Byla to také jediná část, která se vrátila na Zemi.  | Foto: NASA

V servisním modulu byly palivové články nebo nádrže pro motor SPS. Právě ten sehrál klíčovou roli při navedení na oběžnou dráhu Měsíce a při jejím opuštění.  | Foto: NASA

Raketa Saturn V ještě za tmy 21. prosince 1968. | Foto: NASA

Řídicí středisko před startem Apolla 8. | Foto: NASA

Start 21. prosince 1968 ve 13:51 SEČ | Foto: NASA

Pro legendární raketu Saturn V to byl první let s posádkou. Kromě misí Apolla vynesla na oběžnou dráhu také orbitální stanici Skylab.  | Foto: NASA

Saturn V se vydává k Měsíci.  | Foto: NASA

Kosmická loď zamířila nejdříve na parkovací oběžnou dráhu okolo Země. | Foto: NASA

Po více než 2 hodinách a 48 minutách byl na 318 sekund zažehnut třetí stupeň rakety Saturn V a loď se vydala k Měsíci.  | Foto: NASA

Pohled na již oddělěný třetí stupeň (S-IVB) rakety Saturn V | Foto: NASA

Třetí stupně se samozřejmě vydaly také k Měsíci, ale neprovedly následné korekce dráhy. Později dopadly na povrch Měsíce nebo jsou na heliocentrické dráze okolo Slunce. To se týká také posledního stupně Apolla 8. | Foto: NASA

23. prosince ve 21:30 asi 55 hodin a 40 minut po startu se členové posádky Apolla 8 stali prvními lidmi, kteří vstoupili do gravitačního vlivu jiného kosmického tělesa. Apollo 8 bylo 62 377 km od Měsíce.  | Foto: NASA

„Uvidíme se na druhé straně.“ 24. prosince 1968 v 10:48 našeho času se Lovell rozloučil s Houstonem. Apollo zmizelo za odvrácenou stranou Měsíce. V 10:59:20 se zažehl motor lodi Apollo 8, který pracoval 4 minuty a 7 sekund. Apollo 8 vstoupilo na oběžnou dráhu Měsíce. | Foto: NASA

Lovell u navigační stanice.  | Foto: NASA

V 11:24:52 se posádka opět ozvala. Apollo 8 se pohybovalo po dráze ve výšce 311 a 112 km nad povrchem Měsíce. Později došlo k 11 sekundovému zážehu motoru, který upravil dráhu na téměř kruhovou ve výšce 112 až 114 km. Apollo 8 zůstalo na oběžné dráze Měsíce asi 20 hodin. | Foto: NASA

Posádka Apolla 8 jako první spatřila z blízka odvrácenou stranu Měsíce i východ Země nad povrchem Měsíce.  | Foto: NASA

Na Vánoce 25. prosince ve 3:34 našeho času pronesla posádka Apolla 8 legendární vánoční pozdrav pro lidi na Zemi.  | Foto: NASA

„Blížíme se k západu Slunce na Měsíci, a posádka Apolla 8 má připraveno poselství pro všechny lidi dole na Zemi," začal Anders. Posádka pak citivala Bibli (knihu Genesis). Na konci pozdravila lidi na Zemi. „A od posádky Apolla 8 ještě dobrou noc, mnoho štěstí, šťastné a Veselé Vánoce a Bůh vám žehnej, vám všem na dobré Zemi!" | Foto: NASA

Apollo 8 otestovalo let k Měsíci, navedení na oběžnou dráhu Měsíce a návrat zpět. Jedním z úkolů bylo také snímkování povrchu. Kromě toho proběhlo celkem šest televizních přenosů. | Foto: NASA

Povrch Měsíce, jak ho viděla posádka Apolla 8. Astronauti pořídili přes 600 černobílých a 720 barevných snímků | Foto: NASA

25. prosince v 7:10 našeho času provedla posádka kritický zážeh motoru, kterým Apollo 8 po 10 obletech opustilo oběžnou dráhu Měsíce. Motor kosmické lodi běžel 3 minuty a 24 sekund. | Foto: NASA

Apollo 8 vstoupilo do atmosféry 27. prosince v 16:37 našeho času.  | Foto: NASA

Takhle zachytila návrat Apolla 8 posádka letadla KC-135A | Foto: NASA

K přistání došlo 27. prosince v 16:51:42 našeho času. | Foto: NASA

Posádku vyzvedla loď U.S.S. Yorktown | Foto: NASA

Přivítání posádky na základně Ellington Air Force Base (29. prosince 1968) | Foto: NASA

Po misi Apolla 8 následoval v březnu 1969 let Apolla 9. Posádka otestovala na oběžné dráze Země lunární modul.  | Foto: NASA

Posádka Apolla 10 pak ve druhé polovině května 1969 provedla celý let kromě přistání na Měsíci.  | Foto: NASA

V červenci 1969 stanul první člověk na povrchu Měsíce. | Foto: NASA

Naposledy stál člověk na Měsíci v roce 1972. Za pár let chce Elon Musk poslat na oblet Měsíce japonského podnikatele, který vezme na cestu umělce z celého světa.  | Foto: SpaceX, Public Domain

Jusaku Maezawa na tiskové konferenci v sídle SpaceX | Foto: SpaceX