Pandemie covidu-19 zásadně proměnila nejen běžný život, ale i statistiky. Kromě úmrtí na toto infekční onemocnění se méně nápadně, ale o to závažněji proměnil způsob, jakým lidé umírají na jiné nemoci – zvláště na srdeční selhání. Studie z Massachusetts ukazuje, že od roku 2020 stoupla úmrtnost na srdeční onemocnění o 16 až 17 %, přičemž k největšímu nárůstu došlo mimo nemocnice, tedy doma. Tento trend zůstává patrný i v roce 2024.
Paradox v podobě poklesu hospitalizací kvůli akutním srdečním příhodám, ale nárůstu celkové mortality, ukazuje, že data vycházející z počtu hospitalizovaných nemusí být dostatečně vypovídající. Zatímco ve zdravotnických zařízeních bylo méně infarktů, skutečný počet srdečních příhod neklesl, jen se přesunul mimo dohled lékařů. Vědci vycházeli z úmrtních listů 127 746 lidí s průměrným věkem 77 let, přičemž 47,9 % tvořily ženy.
Mohou za to tři hlavní faktory
Nárůst lze připsat třem hlavním faktorům: obavy z nákazy v nemocnici, přetížené zdravotnictví a odklad péče. Jinými slovy – lidé se báli jít do nemocnice, nebo se tam jednoduše vůbec nedostali. V důsledku toho se místo včasné léčby infarktu ve zdravotnickém zařízení odehrál tragický konec v obýváku. Zdánlivý pokles hospitalizací tak ve skutečnosti odráží alarmující přeliv těchto událostí mimo dosah lékařské péče.
Kolik lidí měsíčně umíralo na srdeční onemocnění ve srovnání s tím, kolik by jich podle předchozích let mělo umírat.
Příčiny tohoto vývoje jsou složité a vzájemně se prolínají. Kromě přímých účinků infekce SARS-CoV-2, která zvyšuje riziko vzniku srdečních komplikací i týdny až měsíce po prodělání nemoci, hrály roli i změny v chování pacientů. Pandemie také narušila systém včasné pomoci při náhlé zástavě oběhu – od zpožděné aktivace záchranné služby po nižší ochotu laiků poskytovat resuscitaci.
Pozoruhodné je, že tradiční sezónní rytmy úmrtí (typicky vrcholící v zimních měsících) se po roce 2020 staly ostřejšími a rozkolísanějšími. Výkyvy byly prudší a dlouhodobější. To naznačuje, že pandemie narušila i přirozený biologický běh chorob. V době, kdy bychom čekali pokles zátěže, přetrvávala zvýšená úmrtnost. I v některých měsících roku 2024 zůstává úmrtnost nad očekávanou hodnotou.
Zaznamenali to po celém světě
Změny se netýkají jen USA. Například Velká Británie hlásila obdobný nárůst domácích úmrtí v důsledku selhání srdce, a i když chybí srovnatelně detailní data pro Českou republiku, základní statistiky naznačují, že trend může být podobný. U nás nemoci oběhové soustavy zůstávají hlavní příčinou smrti – v roce 2023 tvořily 39 % všech úmrtí. Chybějí však údaje o tom, kde přesně k těmto úmrtím dochází.
Odborníci se shodují, že řešení vyžaduje komplexní přístup. Nestačí jen obnovit předpandemické rutiny – je třeba posílit edukaci v poskytování první pomoci, rozšířit dostupnost automatizovaných externích defibrilátorů a využít digitální technologie pro vzdálený monitoring pacientů. Významná je i prevence: včasná diagnostika, důraz na zdravý životní styl a systematická podpora pacientů s long covidem, který zvyšuje riziko srdečních komplikací, jako je například myokarditida či arytmie.
Období covidu změnilo nejen náš vztah k infekcím, ale i k péči o srdce. Nestačí sledovat jen nemocniční statistiky – musíme rozumět tomu, co se děje doma. Bez změny přístupu k prevenci a sledování chronických kardiovaskulárních onemocnění hrozí, že skryté důsledky pandemie budou zabíjet ještě dlouho poté, co se na virus zapomene.