V lednu tohoto roku jsme v článku informovali o slzovičce zhoubné (Naegleria fowleri). Tehdy jsme konstatovali, že „Česká republika sice nemá mnoho vodních ploch, které by splňovaly ideální podmínky pro růst této améby, přesto by teoreticky mohla být přítomná v teplých termálních pramenech, špatně udržovaných bazénech nebo průmyslových vodních nádržích, kde voda dosahuje vyšších teplot.“
V červnu zasáhla Slovensko zpráva, že jedenáctiletý chlapec zemřel na následky nákazy, kterou si pravděpodobně přivodil během plaveckého výcviku v termálním koupališti ve Štúrově. Lékaři v bratislavské nemocnici diagnostikovali primární amébovou meningoencefalitidu, což je extrémně vzácné, avšak téměř vždy smrtelné onemocnění, kterému chlapec po krátkém boji podlehl.
Zákeřná améba požírající mozek
Původcem tohoto onemocnění je nenápadný jednobuněčný organismus Naegleria fowleri, lidově přezdívaný „améba požírající mozek“ či „mozkožravá améba“. Obvykle se zcela neškodně živí bakteriemi v teplých sladkých vodách, jako jsou jezera, řeky či termální prameny. To, že se stane parazitem člověka, je pro něj v podstatě evoluční slepá ulička – prvok sám zahyne spolu se svým hostitelem.
Schéma znázorňující fáze životního cyklu Naegleria fowleri a prostředí v dané fázi
K nákaze dochází jen za velmi specifických podmínek – vniknutím kontaminované vody hluboko do nosní dutiny, typicky při skoku do vody či potápění. Polknutí vody nebezpečné není. Z nosní sliznice pak améba putuje podél čichového nervu přímo do mozku, kde začne napadat mozkovou tkáň a vyvolá prudký zánět – odborně primární amébovou meningoencefalitidu. Parazit přitom neničí tkáň mechanicky, ale rozpouští ji pomocí takzvaných lyzačních enzymů, což vede k hemoragické nekróze (odumírání tkáně spojené s krvácením).
Inkubační doba se pohybuje mezi jedním a 12 dny a příznaky mohou být zaměnitelné s meningitidou. Průběh nemoci bývá velice rychlý. Počáteční příznaky jako horečka a bolest hlavy se brzy mění v křeče, halucinace a kóma. Existují léky, které se používají, zejména antimykotikum amfotericin B a nověji antiparazitikum miltefosin, nicméně jejich účinek je omezený.
Navzdory maximálnímu úsilí lékařů se život chlapce nepodařilo zachránit, jak potvrdila i mluvčí nemocnice. Úmrtnost totiž přesahuje 97 % a většina nakažených umírá během několika málo dnů. V celosvětovém měřítku bylo za posledních šedesát let zaznamenáno zhruba 400 případů, z nichž přežilo pouze sedm až devět lidí. Přežití je možné pouze při extrémně rychlé diagnóze a léčbě.
Epidemie améby v Ústí nad Labem
Případ vyvolal na Slovensku mimořádná opatření: koupaliště bylo uzavřeno a hygienici začali s odběry vody a testováním na přítomnost améb. Výsledky zatím nejsou známy, ale provozovatelé i odborníci upozorňují, že riziko nákazy zůstává extrémně nízké. Améba není nakažlivá přenosem z člověka na člověka a většina lidí se s ní v přírodě setká, aniž by onemocněla.
Tato událost bohužel silně rezonuje i v naší historii. V letech 1962 až 1965 zažilo tehdejší Československo v Ústí nad Labem největší epidemii na světě, kdy zemřelo 16 mladých lidí. I tehdy byl na vině plavecký bazén, v němž améby přežívaly ve skrytém rezervoáru za špatně vybudovanou stěnou.
Ačkoli původce byl identifikován poměrně brzy, odhalení jeho skrytého útočiště nalézajícího se v konstrukci bazénu trvalo více než deset let. Podrobnosti můžete najít například ve článku Epidemie améby v Ústí nad Labem na Wikipedii.
Přes veškerou vážnost situace je nutné zdůraznit, že nákaza amébou Naegleria fowleri je opravdu extrémně vzácná. Ročně jsou celosvětově hlášeny jen desítky případů. Nejlepší prevencí je vyhnout se vniknutí vody do nosu v teplých, neupravených vodních plochách.