Podle prognóz Organizace spojených národů se populace lidí na Zemi 15. listopadu přehoupla přes osm miliard. Prognóza tento vzestup připisuje prodloužení lidského života díky zlepšené dostupnosti lékařské péče, lepší výživě, dokonalejší osobní hygieně a pokroku v medicíně.
Zatímco v některých zemích růst populace stagnuje či dochází k jejímu poklesu, v jiných zemích přetrvává vysoká porodnost a ta je pak dalším významným faktorem pro růst celosvětové populace.
Množství lidí na Zemi a to, jak tahle masa mění svět, si často ani neuvědomujeme. Pokud bychom shromáždili veškerou biomasu savců – od myší, přes netopýry a antilopy až po velryby – tak by ji ze 64 % tvořila hospodářská zvířata – tedy skot, prasata, ovce, kozy, buvoli. Ze 32 % by byla tvořena lidmi (neboť i my patříme mezi savce - Mammalia). A jen 4 % by zbyla na ty myši, netopýry, antilopy a velryby, tedy veškeré volně žijící savce.
„Osm miliard lidí. To je pro lidstvo významný milník,“ říká výkonná ředitelka Populačního fondu OSN Natalia Kanemová. „Přesto si uvědomuji, že tento okamžik nemusí všichni radostně vítat. Někteří lidé vyjadřují obavy, že náš svět je přelidněný. Jsem zde, abych jasně řekla, že pouhé množství lidských životů není důvodem k strachu.“ Kanemová tak varuje před „populačním alarmismem“.
Nelze popřít, že nárůst světové populace zvyšuje tlak na zdroje Země. Za větší problém ale řada odborníků považuje nadměrnou spotřebu v bohatých zemích. Na tom jistě něco je. Kdyby všichni na světě žili tak, jak žijí Američané, nestačilo by k uspokojení jejich poptávky ani pět planet, jako je Země. Pokud by všichni žili na stejné úrovni jako obyvatelé Indie, pak je zátěž zeměkoule sedminou stávajícího stavu.
"Dopady na planetu se mnohem víc odvíjejí od našeho chováním než od našeho počtu," říká Jennifer Sciubbová z Wilson Center. "Zdůrazňování celkového počtu lidí usnadňuje lidem z bohatších zemí přesunout vinu na rozvojové země, kde je populační růst nejvyšší.“
Populační růst nelze ignorovat
Řada odborníků se ale kloní k názoru, že celosvětový nárůst populace nelze ignorovat. Celosvětová populace roste tempem, které přesahuje 70 milionů ročně, přičemž 80 % padá na vrub nejchudších zemí, které mají nejméně kapacit pro obživu, vzdělání a zaměstnání těchto lidí. Růst populace tam přispívá k chudobě a devastaci životního prostředí. Pokud by se podařilo tento nárůst zpomalit, ekonomické a ekologické přínosy by byly skutečně významné.
Ve světě žije celkem 700 milionů lidí v extrémní chudobě, přičemž nejvyšší koncentrace extrémní chudoby je v Africe. Na tomto kontinentu se nachází 23 z 28 nejchudších zemí světa. Ne náhodou má Afrika nejvyšší porodnost a nejrychlejší růst populace na světě.
Navíc trpí také nestabilitou klimatu, nedostatkem vody či záplavami. Řada lidí nemá dostatek potravin. Inflace a rostoucí náklady na pohonné hmoty jim život ještě více ztěžují. Některé analýzy dokazují, že se situace v subsaharské Africe stane neudržitelnou ještě před rokem 2050. Jako jeden z hlavních rizikových faktorů označují tyto analýzy rychlý populační růst.
Podle zprávy OSN zveřejněné začátkem tohoto roku je téměř polovina všech těhotenství na naší planetě nechtěná. Cesta k nižší porodnosti vede přes vzdělání, plánované rodičovství a využívání antikoncepce. Lidé v chudých zemích s rychle rostoucí populací ale k těmto prostředkům na omezení populačního růstu nemají dostatečný přístup.
Výhledy do roku 2100
Ještě v roce 1950 čítala celosvětová populace pouze 2,5 miliardy lidí. Od té doby vzrostl počet obyvatel naší planety o více než 300 %. Podle OSN se ale růst lidské populace zpomaluje. Ze sedmi na osm miliard narostl počet obyvatel Země za dvanáct let. Další miliarda přibyde za patnáct let. Ve většině zemí světa už se nerodí tolik dětí, aby to stačilo k přirozené obnově počtu obyvatel a jejímu udržování na stabilní úrovni.
Přesto počet obyvatel Země vzroste do roku 2030 na 8,5 miliardy, na 9,7 miliardy do roku 2050 a na 10,4 miliardy do roku 2100. Tento nárůst se bude koncentrovat do relativně malého počtu zemí. Více než polovina předpokládaného nárůstu populace do roku 2050 připadne na pouhou osmičku zemí: Demokratickou republiku Kongo, Egypt, Etiopii, Indii, Nigérii, Pákistán, Filipíny a Tanzanii.
Pokud tedy jde o populační explozi, nejedná se o globální fenomén ale o víceméně lokální jevy. To nám však řešení tohoto problému usnadní jen velmi málo.
V některých zemích a regionech jsou údaje o velikosti tamějších populací nepřesné, nejisté nebo zcela chybějí. Datum 15. listopadu 2022 a cifru osmi miliard obyvatel Země je proto třeba brát s rezervou. Je ro spíše symbolický milník. Ale je to také celkem dobrá příležitost k zamyšlení nad stavem a budoucností světa, v němž žijeme my a v němž budou žít generace, které přijdou po nás.
Titulní ilustrační foto: HicksW, CC BY-SA 4.0
