Známá planeta 55 Cancri e, která byla pojmenovaná Janssen, je superzemě, které se přezdívá „Hell on Earth“. Oranžového trpaslíka 55 Cancri A, který se jmenuje Copernicus, oběhne za necelých 18 hodin.
Není divu, že tam teploty dosahují až 2 436 °C. Podle nové analýzy oběžné dráhy a oběžných drah ostatních planet systému Copernicus se ale ještě ke všemu zdá, že tento nešťastný svět je nejen pekelný, ale také prokletý.
Astronomka Lily Zhao z amerického institutu Flatiron Institute a její kolegové totiž zjistili, že planeta Janssen pravděpodobně vznikla mnohem dále od mateřské hvězdy. Z nějakého důvodu se pomalu pohybuje směrem ke hvězdě, žhaví se na extrémní teploty, roztává a podle všeho směřuje k zániku.
V planetárním systému Copernicus, který máme za humny, asi ve vzdálenosti 41 světelných let, jsme objevili celkem pět planet. Hvězdě je nejblíže právě Janssen, pak následují planety Galileo, Brahe, Harriot a Lipperhey, všechno zřejmě plynní obři.
Planeta Janssen má poloměr asi jako 1,85 Země a hmotnost cca 8 Zemí. Je tedy o něco hustější než Země a ve větší vzdálenosti od hvězdy by to byla vcelku normální superzemě.
Když probíhají gravitační půtky
Badatelé zjistili, že v systému Copernicus se děje cosi, co je pro planety „nepříjemné“. Planeta Janssen obíhá hvězdu zhruba kolem jejího rovníku, stejně jako Galileo.
Další tři exoplanety ale obíhají po jinak uspořádaných oběžných dráhách. Dřívější výzkum přitom ukázal, že planetární systém této hvězdy zřejmě narušil její menší hvězdný společník, červený trpaslík 55 Cancri B.
Zhao a její kolegové věří, že právě vzájemné gravitační půtky mezi oběma hvězdami mohly planetu Janssen nasměrovat na fatální oběžnou dráhu, na které se tato superzemě neodvratně přibližuje do žhavé náruče své hvězdy. Podle vědců je možné, že podobný osud má i druhá planeta v pořadí, tedy Galileo, jejíž oběžná doba je momentálně 14,7 dne.
K potvrzení tohoto předpokladu ale budou nutné další detailní pozorování a analýzy systému Copernicus. Pokud se ale jejich podezření ukáže jako správné, znamená to, že v případě systému Copernicus jsme svědky pohlcování planet v přímém přenosu.