Nejdříve si představme naše průvodce. Na palubě Perseverance je řada kamer. Nás budou zajímat zejména ty, které jsme zvýraznili červenými obdélníky.  | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na Zemi už je i 360stupňový snímek. Pořídila ho kamera Mastcam-Z 21. února a je složený ze 142 jednotlivých fotografií.  | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na snímku je vidět okolí roveru a to včetně okraje kráteru Jezero. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Mark Watney by mohl vyprávět, jaké to je být na Marsu bez komunikace. Spojení Perseverance se Zemí je jištěno třemi anténami: (1) UHF anténa pro ultra vysokou frekvenci, (2) Anténa s vysokým ziskem v pásmu X a (3) Anténa s nízkým ziskem v pásmu X. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Anténa pro ultra vysokou frekvenci. Je to nejčastěji používaná anténa. Data z ní míří k sondám na oběžné dráze Marsu a z nich na Zemi. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Detail na anténu s vysokým ziskem v pásmu X. Používá se pro přímou komunikaci se Zemí. Dokáže se otáčet směrem k naší planetě. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Anténa s nízkým ziskem v pásmu X se neotáčí, takže umožňuje bezpečnou komunikaci s roverem za všech okolností. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na snímku jsou ale i další zajímavé věci: (1) Radioizotopový termoelektrický generátor dodává energii celému roveru. Na palubě má 4,8 kg plutonia. (2) Je kalibrační cíl pro kameru Mastcam-Z a (3) je jedna z částí přístroje MEDA. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na tomto snímku je vidět Radioizotopový termoelektrický generátor, který má délku 66 cm. Všimněte si ale horní části fotografie. Najdeme tam plaketu s čipem, na kterém jsou jména lidí ze Země. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Před startem se mohl registrovat zdarma kdokoliv. Mezi více než 10 miliony jmény najdeme i mnoho Čechů (tato fotografie byla pořízena ještě na Zemi). | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Zmínili jsme část přístroje MEDA, který se věnuje výzkumu klimatu a atmosféry a je na několika místech roveru. Na této části je kamera SkyCam (uprostřed) a dvě sady osmi fotodiod pro průzkum mraků či aerosolů v atmosféře. Nechybí ani senzory pro měření radiace. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Kalibrační terč vyrobený vědci v Dánsku slouží pro kalibraci kamery Mastcam-Z, která tento snímek pořídila, v měnících se světelných a prachových podmínkách. Nahoře je hlavní kalibrační cíl o průměru 9,8 cm, dole pak sekundární, u kterého se na základě zkušeností z Curiosity očekává, že bude méně zaprášený. Na druhou stranu je většinou ve stínu. Slouží proto jen jako doplněk primárního cíle. Jeho délka je 8 cm, šířka 1,6 cm. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na primárním cíli je řada ozdob, které samozřejmě nemají vědecký ale spíše popularizační význam.  | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU/Niels Bohr Institute

Najdeme na nich různé vzkazy v několika jazycích... | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU/Niels Bohr Institute

...i podobné kresby, které zachycují planety Sluneční soustavy v době startu, DNA, sinice, kapradinu, dinosaura, člověka a raketu. Zkrátka menší evoluce...  | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Další easter egg. Větší fotografie je z kamery Navcam, detail pak z Mastcam-Z. Jde o vyobrazení všech roverů, které na Marsu přistály. Zleva: Sojourner, MER (Spirit, Opportunity), Curiosity a samozřejmě Perseverance i s vrtulníkem
Ingenuity. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Titanový štítek na robotickém rameni chrání kabel před kamením a nečistotami. Kabel přenáší energii a data z počítače v těle roveru k akčním členům v paži a k nástrojům. Štítek má rozměry 8 x 43 cm. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

První snímky už prohledávají i geologové, kteří si všimli tohoto větrem ošlehaného kamene. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Další easter egg, který po přistání odhalili lidé na internetu. Na padáku o průměru 21 metrů najdeme v binárním kódu vzkaz. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Je na něm motto Laboratoří tryskového pohonu (JPL) Dare Mighty Things (Odvažte se k velkým věcem) a souřadnice laboratoří. Motto pochází z projevu Teddyho Roosevelta Strenuous Life. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na povrch byl rover vysazen z plošiny sky crane, kterou těsně před dosednutím zachytila kamera na roveru.  | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Jedna ze zadních kamer Hazcams pořídila snímek oblaka prachu po dopadu sky crane na povrch planety (RIP). Snímek vznikly zhruba minutu po přistání. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na tomto snímku vidíme vpravo přístroj PIXL, který se nachází na konci ještě složené robotické paže a bude zkoumat povrch prostřednictvím rentgenová záření. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Kola Perseverance na fotografii vypadají poměrně male, ale opak je pravdou. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Kola jsou trochu jiná než v případě Curiosity. Jsou větší (52,6 cm versus 50,8 cm). Opět jsou vyrobena z hliníku, ale v případě Perseverance je jejich plášť tlustší. Změny mají zabránit děravění pláště, které potkalo Curiosity. | Foto: NASA/JPL-Caltech/MSSS/ASU

Na kolech jsou výčnělky, které mají částečně ochránit hliníkový povrch pláště, ale především zabránit prokluzování a zajistit lepší trakci v písku nebo jemné půdě. Zatímco Perseverance má odkaz na JPL na padáku, Curiosity na kolech. Vpravo nahoře můžete vidět obdélníkové otvory. Jedná se o písmena JPL v Moresové abecedě. | Foto: NASA/JPL-Caltech

Perseverance nechme na povrchu a podívejme se na kráter Jezero z oběžné dráhy Marsu. Kamera HiRISE na palubě sondy MRO zachytila přistání roveru, ale nejen to...  | Foto: NASA/JPL/UArizona

Na fotografii po přistání je celá oblast. Vidíme rover, vpravo tepelný štít, vlevo od roveru pak padák a descent stage (sky crane). | Foto: NASA/JPL/UArizona

Detailní snímek na tepelný štít na povrchu a po oddělení od Perseverance. | Foto: NASA/JPL/UArizona

Padáky na povrchu a z pohledu Perseverance při přistávání. | Foto: NASA/JPL/UArizona

A nakonec sky crane | Foto: NASA/JPL/UArizona