Peruánský speciál: Ayahuasca je z vědeckého hlediska zajímavá, do Česka ale nepatří

Manželé Kordysovi byli loni odsouzeni k osmi letům vězení kvůli organizování „ceremonií“ s ayahuascou, na nichž během uplynulých let vydělali více než deset milionů korun. Nakonec se dočkali prezidentské milosti a tento zajímavý případ rozpoutal rozsáhlou diskusi o nebezpečnosti zmíněného nápoje, resp. rostliny.

Někteří experti rozsudek označovali za absurdní a tvrdili, že užívání ayahuascy by v Česku mělo být co možná nejdříve legalizováno. Psychedelické látky podle nich mohou být zdraví prospěšné a navíc si na nich v podstatě nelze vypěstovat závislost. Jiní komentátoři naopak ayahuascu neváhali označit za nejnebezpečnější látku svého druhu, která je u nás momentálně dostupná.

 V peruánské Amazonii se pohybuji už přes dva roky. Jedním z lidí, kteří se zde se mnou dělí o své znalosti o pralese, je i strýc mé místní partnerky – šaman Medardo.

Jak to tedy s ayahuascou vlastně je? Jedním z důvodů, proč tuto otázku není jednoduché zodpovědět, je i zmatek v pojmosloví. Slovem „ayahuasca“ se totiž běžně označuje jak nápoj, tak liána Banisteriopsis caapi z čeledi Malpighiaceae rostoucí v amazonském pralese.

Hovořit tak o bezpečnosti či nebezpečnosti ayahuascy bez bližší konkretizace nedává smysl, zvláště když existuje řada různých typů onoho nápoje, které se vzájemně liší složením.

V Medardově rodině se poznatky o přírodní medicíně předávají z generace na generaci a on sám se studiu léčivých rostlin věnuje již přes třicet let. Na jeho pozvání jsem se vydal do městečka Tamshiyacu, abych se v praxi seznámil se základním postupem přípravy ayahuascy.

Hlavní ingrediencí je vždy liána Banisteriopsis caapi. K ní se ovšem můžou přidávat další rostliny, které celkový účinek zvětšují – např. Psychotria carthaginensis, Psychotria viridis, Justicia pectoralis či Tetrapteriis methystica. Některé z těchto kombinací přitom rozhodně nelze označit za bezpečné. Typicky směs s lilkovitými rostlinami rodů Datura a Brugmansia. A aby toho nebylo málo, „ayahuascu“ lze teoreticky i kouřit, ale to již odbočujeme.

Během cesty na místo, kde má Medard svůj albergue pro zájemce o ceremonie s ayahuascou, je možné pozorovat krásná přírodní zákoutí. Na mobilní signál či Wi-Fi zde můžete zapomenout.

Výsledné „koktejly“ vyvolávají různě silné halucinace a mj. rovněž ovlivňují obličejové svaly, které produkují vibrace. V tomto kontextu šamani často hovoří o „vnitřním zvuku“ vycházejícím ven ve formě písně.

Banisteriopsis caapi

Liána má podobu dřevnatých stonků, které se pnou po různých stromech. Její listy mohou být až 18 cm dlouhé a 8 cm široké. Obsahuje beta-karboliny, tedy organické sloučeniny patřící mezi dusíkaté heterocykly: konkrétně harmin, harmalin a tetrahydroharmin. Ty usnadňují silnému halucinogenu dimethyltryptaminu (DMT) vstup do oběhového systému, protože bez nich by byl v lidském těle degradován monoaminooxidázou A (MAO-A).

Tohle je objekt našeho zájmu: strom s liánou Banisteriopsis caapi. Čím je liána starší, tím je tlustší – a tím má silnější účinky.

Zdrojem DMT je výše zmíněná Psychotria viridis nebo třeba Diplopterys cabrerana. Je nicméně třeba si uvědomit, že harmalin na jedné straně dokáže prodloužit účinek DMT až na několik hodin, avšak nikde není napsáno, že tyto hodiny budou příjemné.

Existuje nemálo případů, kdy konzument ayahuascy tento čas doslova protrpěl (např. kvůli těžkým výčitkám svědomí), nebo se stal agresivním atd. Proto by měl obřad vždy řídit skutečně zkušený šaman, neboť jen takový dokáže dotyčnému pomoci ve všech potenciálně nebezpečných situacích, které mohou nastat.

V mnohých oblastech jsou v důsledku nadměrného sběru k nalezení již jen mladé liány. Ta „naše“ je stará několik let. K jejímu drcení používáme výhradně dřevěné nástroje.

Samostatnou zmínku si zaslouží rovněž skutečnost, že harmalin má určité psychotropní vlastnosti sám o sobě. Teoreticky je tedy možné připravit ayahuascu i bez DMT, což údajně dělali (a později používali coby argument při své obhajobě) právě i výše zmínění manželé Kordysovi.

O evropských i jiných „šamanech“

Většina lidí, kteří konzumaci ayahuascy nabízejí v evropských podmínkách, má společnou jednu věc: ve svých „životopisech“ uvádí, že se učili v Peru u věhlasných mistrů-šamanů, kteří jim předali své poznání o přípravě nápoje, vedení ceremonií apod. Nebo z Peru, Ekvádoru... přímo pocházejí. V následujících odstavcích jsem se pokusil ve stručnosti shrnout, proč rozhodně nedoporučuji podobným informacím slepě důvěřovat.

Falešní šamani se nevyznají ani ve vlastním procesu přípravy, ani v dávkování či účincích ayahuascy. To může mít fatální důsledky.

Pokud jako cizinec přiletíte do Peru, hledání skutečně dobrého šamana lze přirovnat k hledání jehly v kupce sena. V pralese je totiž dnes „šamanem“ každý druhý, zejména pokud vidí cizince platící v dolarech.

Věhlasný šaman je „věhlasný“ obvykle právě v důsledku toho, že pracuje s turisty a můžete si ho dohledat na internetu. To ale samo o sobě nic moc neříká o jeho znalostech a zkušenostech. Smutnou realitou je, že i v tomto případě se nabídka přizpůsobuje poptávce – v důsledku čehož již jen velmi málo lidí dělá rituály s ayahuascou tak, jak se dělaly dříve (a pro podobné účely).

I kdybyste narazili na skutečně dobrého šamana, rozhodně to ještě neznamená, že bude mít důvod předávat vám své celoživotní znalosti. Mají-li tím důvodem být peníze, pak se bavíme o něčem podobném, jako „zrychleném“ získání titulu doktora práv na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Lze totiž více než jen předpokládat, že v Peru dost dobře nemůžete zůstat a učit se po dobu mnoha let.

Místo, kde budeme ayahuascu vařit. Přesný postup publikovat nebudu. Stejně tak jsem se rozhodl nepopisovat (ani nefotit) průběh konzumace.

Znovu zdůrazňuji, že podceňovat výběr šamana, s nímž obřad absolvujete, se v žádném případě nevyplácí. Je dobré mít na paměti, že někteří konzumenti ayahuascy zemřeli, jiní pod jejím vlivem napadli se zbraní své přátele, zatímco další později začali trpět různými psychickými onemocněními a nakonec spáchali sebevraždu.

Výjimečné není ani sexuální zneužívání žen, které k „šamanovi“ cítí důvěru a navíc jsou v daný moment pod vlivem halucinogenů.

Oddělit zrno od plev může být komplikované i pro samotné Peruánce, natož pak pro obyvatele tak vzdálených zemí jako je ta naše. To, že nějaký rádobyšaman je ochoten přijmout pozvání a přicestovat do Česka, sice řadě jedinců může imponovat, ale samo o sobě to má nulovou vypovídací hodnotu. Skutečnost, že někdo od narození žije v Peru, ještě vůbec neznamená, že pochází z komunity, která ayahuascu tradičně využívá.

Příprava ayahuascy a příprava na ceremonii

Úvodem je třeba říct, že v praxi se pochopitelně setkáte s různými přístupy k přípravě ayahuascy. Záleží na tom, kde přesně se právě nacházíte, s jakým šamanem apod. Přesto existují určité věci, na nichž se řada dobře informovaných lidí shodne.

Jednou z těch nejpodstatnějších je, že ayahuasca se vaří velice pomalu, ideálně v dřevěném hrnci, resp. hrncích. Pokud k tomu přidáme čas potřebný na sběr, zpracování apod., dostaneme se na cca 2 až 3 dny přípravy. Teprve potom lze přistoupit ke konzumaci.

Prozradím ale, že i my jsme použili Psychotria viridis, zde v Peru známou také pod názvem chacruna.

Další důležitým poznatkem je, že pití ayahuascy by měla předcházet dieta zahrnující speciální stravu a ideálně i sexuální abstinenci. Tato dieta přitom může klidně trvat i několik týdnů, kteroužto dobu lze využít např. k učení se šamanským písním zvaným Icaros.

Sečteno a podtrženo, v žádném případě nejde o záležitost na několik hodin – a právě v tom spočívá kámen úrazu. Většina turistů nemá tolik času, a kde je poptávka, objevuje se i nabídka. A tak „šamani“ ve jménu snadného výdělku vše urychlují: ignorují dietu, nevaří ayahuascu tak dlouho jak by měli atd.

Využití ayahuascy k léčbě

Toto téma samostatně zpracoval Jaroslav Petr a naleznete ho v dalších částech článku. Osobně bych k němu chtěl podotknout pouze to, že podle některých šamanů ayahuasca k léčebným účelům vůbec určena není. Může dobře posloužit ke stanovení diagnózy a nalezení nejvhodnějšího léku (jiné rostliny), ne však k vlastní léčbě. Názory jiných šamanů jsou ale odlišné.

Ayahuasca na samotném začátku vaření. Hrnce potřebujete alespoň dva, protože se průběžně vyměňují. A musíte být trpěliví.

Farmakologické vlastnosti složek ayahuascy stojí za bližší studium. Mám-li však napsat svůj názor na ayahuascu v České republice, je jednoznačný: mimo oblast seriózního vědeckého výzkumu tam nemá co dělat. Nechci nyní rozhodně tvrdit, že se v Česku nevyskytuje nikdo, kdo by s ní skutečně neuměl zacházet – už jen protože všechny lidi, kteří dělají podobné věci jako Kordysovi, pochopitelně ani neznám.

Mohu-li však číst, že se v Česku běžně odehrávají akce, na něž se v pátek večer sjedou lidé bez jakékoliv předchozí přípravy, aby konzumovali ayahuascu pochybného původu i složení z PET láhve (!), pak mi nezbývá než konstatovat, že s opravdovými ceremoniemi z amazonské džungle toto nemá nic společného. A vzhledem k možným rizikům bych se osobně přimlouval za to, aby organizátoři dostávali ještě tvrdší tresty než dosud.

Jak moc škodí ayahuasca? (Jaroslav Petr)

Podobně jako jiné halucinogenní látky syntetického i přírodního původu byla i ayahuasca testována hlavně pro léčbu psychických poruch, jako jsou deprese, úzkostné stavy nebo závislosti na návykových látkách.

Mnohé z těchto studií uvádí pozitivní účinky léčby. Jen málo studií se však zaměřilo na nežádoucí vedlejší účinky ayahuascy a pokud už k tomu došlo, účastnilo se těchto studií jen málo sledovaných osob a často se studie zabývaly výhradně lidmi jihoamerického původu.

Nová studie

Tento nedostatek se snaží napravit studie publikovaná ve vědeckém časopise PLOS Global Public Health. Tým vedený Danielem Perkinsem z University of Melbourne v ní získal pomocí online dotazníku data o vedlejších účincích ayahuascy od mnohem větší a geograficky rozmanitější populace.

Studie probíhala v letech 2017-19 a zúčastnilo se jí přes deset tisíc respondentů z více než padesáti zemí. Nejvíce byli zastoupeni Brazilci (47 % respondentů), významný podíl měli i Evropané se 24 % a Severní Amerika s 15 %.

Amazonie je nepopsatelně nádherná, ale dokáže být i stejně tak krutá. Každá chyba tu lehce může být tou poslední, kterou v životě uděláte.

Nejčastějšími nežádoucími vedlejšími účinky byla:

• nevolnost a zvracení: 62 % respondentů
• 17 % uvedlo bolest hlavy
• 13 % si stěžovalo na bolest břicha
• 2 % respondentů potřebovala kvůli nežádoucím vedlejším účinkům lékařskou péči

Běžné byly i nežádoucí vedlejší účinky na psychický stav:

• 42 % přiznalo, že po požití ayahuascy trpěli nočními můrami, poruchami soustředění
• 38 % uvedlo změněné vnímání

Vedlejší účinky postihující tělesné funkce se nejčastěji vyskytují u starších lidí a u lidí, kteří konzumují ayahuascu dlouhodobě. Častější se projevovaly i u uživatelů se zhoršeným zdravotním stavem, u lidí, kteří v minulosti bojovali se závislostí na alkoholu. Horší průběh měly stavy po požití ayahuascy i u těch, kdo ji pili bez dohledu zkušeného ayahuasquera.

Nežádoucí vedlejší účinky na psychický stav byly nejčastější u lidí, kteří měli psychické problémy už před ayahuascovým ceremoniálem. Silněji se projevovaly i u těch, kdo zkoušeli ayahuascu poprvé.

Pro jihoamerické indiány nebyly důležité pouze halucinogenní účinky ayahuascy. Mohli považovat za významné také psychické efekty, které dnešní medicína hodnotí jako negativní vedlejší účinky. Noční můry nebo narušené soustředění mohli vnímat jako kontakt s jinými světy, duchy předků nebo nadpřirozenými mocnostmi. Dokonce i fyzickou nevolnost, zvracení a průjmy mohli indiáni chápat pozitivně, protože to pro ně znamenalo očištění organismu.

Škodí nebo prospívá?

I když řada studií malého rozsahu skončila konstatováním, že ayahuasca má pozitivní vliv, o účincích, které nelze z hlediska současné medicíny označit jinak než jako negativní, není u této halucinogenní drogy pochyb. Ze studie Perkinsova týmu vyplývá, že nežádoucí vedlejší účinky lze omezit vhodným režimem při konzumaci. To je zajištěno při obřadech, na které dohlíží zkušený ayahuasquero nebo při klinických testech ayahuascy pod dohledem lékařů.

Perkins je přesto přesvědčen, že pro léčbu úzkostných stavů a depresí jsou k dispozici účinné léky, jejichž užívání provází podstatně menší riziko nežádoucích vedlejších účinků, než jaká jsou spojena s konzumací ayahuascy. Tyto léky jsou výsledkem mnohaletého výzkumu a byly velmi důkladně otestovány. Ayahuasca zatím srovnatelně důkladnými testy neprošla.

V pralese naleznete obrovské množství rostlin s léčivými účinky. Poznáte tuhle konkrétní, která se vyznačuje velkými listy? Pokud ano, napište nám její jméno do komentářů!

V současné době je k dispozici stále více dat o tom, že psychedelika jako je LSD nebo psilocybin, mají pro léčbu mnoha problémů slibný potenciál a je možné je považovat za relativně bezpečné. A jak je na tom v tomto ohledu ayahuasca?

„Nelze vyloučit, že v budoucnu prokážou klinické testy pozitivní léčebné efekty také u ayahuascy a že se pro tento halucinogen najde uplatnění při léčbě. V některých případech bude možná dávat lepší výsledky než aktuálně schválené léky. Ale zatím v této situaci zdaleka nejsme,“ říká Daniel Perkins.