Když John Rick v roce 2017 prohledával jednu z mnoha podzemních komoru monumentálního kamenného chrámu v peruánském Chavín de Huantár, narazil na dutou ptačí kost vyplněnou drtí rostlinného materiálu. Kostěná trubička nebyla větší než dnešní cigareta.
O rok později objevil archeolog působící na Stanford University v podzemí chrámu další dva tucty kostí s rostlinnou náplní. Pár jich poslal do laboratoře na analýzy a ty přinesly zajímavé výsledky.
Omamné látky během rituálů
Rick a jeho spolupracovníci je zveřejnili ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences a potvrdili podezření, že lidé tzv. chavínské kultury používali při náboženských rituálech omamné látky. Analýzy odhalily v nitru kostí směs drti z kořenů tabáku a semen stromu Anadenanthera colubrina známého v Peru jako vilca.
Dnes se vyrábí z drcených semen stromu šňupací prášek. Lusky se nejprve praží, aby se usnadnilo vyloupání bobů. Ty se následně rozdrtí v hmoždíři a vzniklý prášek se smíchá s vápnem. Hlavní aktivní složkou je bufotenin, kterého mohou semena obsahovat i přes 10 %. Využití halucinogenních účinků vilcy má v předkolumbovské Jižní Americe dlouhou historii.
Archeologický areál v peruánském Chavín de Huantár
V Tiwanaku kouřili prášek ze semen podobně jako tabák. Na lokalitě Quilcapampa v jižním Peru našli vědci důkazy, že lidé kultury Wari konzumovali semena vilcy v kombinaci s alkoholickým nápojem vyrobeným ze zkvašené kukuřice.
Za nejstarší důkaz o užívání semen stromu Anadenanthera colubrina jsou považovány dýmky zhotovené z kostí pumy a nalezené na lokalitě Inca Cueva v argentinské provincii Jujuy. V nitru dýmek odhalily chemické analýzy halucinogenní látky typické právě pro strom vilca. Radiokarbonový test určil, že dýmky pocházejí z doby kolem roku 2130 př. n. l..
Šňupači vilcy
Lidé chavínské kultury žili na území Peru dvě tisíciletí před mnohem populárnějšími Inky a ovládali v Andách rozsáhlá území. Jejich umění, architekturu a další hmotné památky nacházejí archeologové po celém dnešním Peru. V Chavín de Huántar žili lidé během 1. tisíciletí př. n. l. Zanechali tu po sobě chrámy s rozsáhlým systémem podzemních komor, jejichž kamenné stěny jsou vyzdobeny komplikovanými rytinami fantaskních hybridů zvířat s lidmi.
Jiné rytiny znázorňují proměnu člověka ve zvíře. O vazbách zdejších obyvatel na vzdálené oblasti svědčí výmluvně nálezy lastur mušlí nebo obsidiánu, jež se nikde v blízkém okolí nevyskytují a musely být importovány z daleka. Naopak předměty chavínského stylu byly objeveny i na vzdálených místech v Andách a na peruánském pobřeží.
„Chavínská kultura byla součástí první významné etapy v andské prehistorii, kdy lidé migrovali na velké vzdálenosti a přinášeli s sebou nejen zboží, ale také nové myšlenky,“ přibližuje chavínskou kulturu člen Rickova týmu Daniel Contreras působící na University of Florida.
Vědci už dlouho podezírali lidi chavínské kultury z užívání omamných látek. Svědčila o tom četná zobrazení rostlin s halucinogenními účinky, včetně lusků vilcy. Některé rytiny zřejmě zachycují i účinky drog. Jejich tvůrci se snažili znázornit kapalinu vytékající lidem z nosu. Podle některých odborníků je to hlen, který se uvolňuje ve zvýšené míře při šňupání omamných látek.
Hmatatelné důkazy o užívání halucinogenů však chyběly. Ty poprvé přináší až studie Rickova týmu. Jedná se o důkaz nejstaršího známého užívání psychoaktivních rostlin v peruánských Andách. Rostlinné zbytky nevykazovaly žádné známky hoření, což naznačuje, že trubičky byly nejspíše používány k šňupání drogy a nikoli k jejímu kouření. Rick a spol. v nové studii dokazují, že halucinogenní drogy sloužily jako jeden z nejúčinnějších nástrojů, které chavínští indiáni používali k upevnění nadvlády.
Halucinogenní trip pro vyvolené
Na rozdíl od společného masového užívání halucinogenů běžného v jiných starověkých kulturách byly rituály v Chavínu určeny úzkému okruhu pečlivě vybraných lidí z nově se formující společenské elity. Archeologové na to usuzují ze skutečnosti, že objevili kostěné trubičky s tabákem a vilcou v komorách, kam se vešlo jen pár lidí. Podle Ricka a Contrerase vládla při takových obřadech mystická atmosféra a ta dovolovala získat nad účastníky obřadu značnou kontrolu. Chavínští vůdci pravděpodobně určovali, kdo byl pozván, a také rituály s konzumací halucinogenů řídili.
Při šňupání vilcy se dostaví zhruba dvacetiminutová černobílá halucinace. Rituály však zjevně nespoléhaly jen na ni. V komorách se našly i trumpety vyrobené z ulit velkých plžů. Jejich zvuk mohla akustika podzemních prostor formovat tak, aby to účinky drog ještě zesílilo.
„Při užívání psychoaktivních látek zdaleka nešlo jen o navození psychedelických vizuálních vjemů,“ komentuje nález ulit Daniel Contreras.
Zážitky z rituálů mohly být děsivé. Lidé získali zážitky, které se vymykaly jejich chápání. A právě o to šlo. Vládci Chavínu rozhodovali o tom, kdo se obřadů zúčastní a kdo ne. Díky tomu pak mohli vybrané účastníky rituálu snáze přesvědčit o oprávněnosti svého výsadního postavení. Zřejmě se snažili navodit dojem, že stojí v čele společnosti díky propojení s nadpřirozenými silami.
„Nadpřirozený svět nemusí být nutně přátelský, ale je mocný. Tyto rituály navozovaly u lidí přesvědčivé, transformativní zážitky a vedly nejen k utvrzení ve víře, ale také k přesvědčení o oprávněnosti společenského uspořádání s vládnoucí elitou,“ objasňuje interpretaci nálezů Contreras.
Droga pomáhala přerodu společnosti
Nová studie tak vnáší jasno do záhad spojených s lokalitou Chavín de Huantár. Od prvních vykopávek zahájených před více než sto lety se zdejší kultura jeví jako přechodná forma mezi dřívějšími rovnostářskými společnostmi a pozdějšími říšemi, kterým vládly mocné elity. Ceremoniály využívající halucinogenní účinky drog byly klíčové pro formování nerovnostářské společnosti. Pod vlivem silných zážitků bylo snazší akceptovat jako přirozené, že někteří lidé získávají výsadní pozice, moc a majetek a druzí se dostávají do podřízeného postavení a zůstávají chudí.
„Jedním ze způsobů, jak nerovnost ve společnosti ospravedlnit a následně ji přijmout za přirozenou, byla ideologie vytvářená pomocí působivých ceremoniálních zážitků. S jejich pomocí bylo možné lidi přesvědčit, že takové uspořádání společnosti je správné,“ říká Contreras.
Podle Johna Ricka a jeho spolupracovníků byl Chavín de Huantár důležitým rituálním místem lidí náležejících k rodící se vládnoucí třídě.
„Hledali způsoby, jak si vybudovat autoritu,“ říká Rick. „Rituály v podzemí Chavín de Huantár sloužily jako iniciační obřady, které uváděly do vyššího postavení i lidi z oblastí, kam chtěli chavínští vládci rozšířit svůj vliv. Lidé, kteří rituálem prošli, získávali na prestiži i ve své rodné lokalitě. Zároveň obřad zajistil, že takto ustanovení noví vládci zůstanou vládcům Chavín de Huantár zavázáni.
„Během těchto rituálů docházelo k narušení myšlenek o správnosti rovnostářského uspořádání společnosti, a to hrálo ve prospěch vládců Chavín de Huantár,“ říká Rick a dodává, že je těžké rekonstruovat dávný rituál, ale dá se předpokládat, že zážitky z konzumace halucinogenních drog dodávaly argumentům vládců na síle a přesvědčivosti. Napomohlo to k upevnění výsadního postavení vznikající společenské elity.
„Při konzumaci halucinogenů v Chavín de Huantár nejde o lidi, kteří se vydávají na individuální duchovní cestu za nějakou vizí. Nejde ani o šamany, kteří užívají psychoaktivní látku, aby se dostali do kontaktu s nadpřirozeným světem,“ vysvětluje chavínské obřady Contreras. „Chavínské rituály s konzumací halucinogenů jsou spíše analogické ke konzumaci vína během křesťanského přijímání.“