Zdá se, že lidé, kteří pijí kávu – ať už s cukrem, nebo bez něj – mají nižší riziko předčasného úmrtí. Čínští vědci zjistili, že lidé, kteří denně konzumovali přiměřené množství kávy, měli po dobu sedmi let nižší riziko úmrtí než ti, jež kávu nekonzumovali. Odborníci však takřka jedním dechem upozorňují, že toto zjištění nemusí být vůbec způsobeno samotným nápojem.

Studie, publikovaná v odborném časopise Annals of Internal Medicine, vychází z údajů od více než 171 000 účastníků britské BioBanky, která od svého založení v roce 2006 shromažďuje genetické informace, údaje o životním stylu a zdravotním stavu od více než půl milionu lidí, včetně podrobností o návycích z hlediska pití kávy.

Vědci sledovali účastníky po dobu sedmi let od roku 2009. Během tohoto období zemřelo 3 177 osob, u nichž byly údaje o příčině skonu čerpány z úmrtních listů. Po zohlednění faktorů, jako je věk, pohlaví, etnický původ, úroveň vzdělání, kuřácký status, množství fyzické aktivity, index tělesné hmotnosti a strava, zjistili, že ve srovnání s těmi, kteří nepili kávu, měli lidé konzumující neslazenou kávu nejnižší riziko úmrtí.

Největší snížení – o celých 29 % nižší riziko předčasného úmrtí – bylo zaznamenáno u těch, kteří vypili v průměru 2,5 až 4,5 šálku denně. Snížení rizika úmrtí bylo zaznamenáno také u kávy slazené cukrem, přinejmenším u těch, kteří vypijí 1,5 až 3,5 šálku denně. U osob, jež ke slazení používaly umělá sladidla, byl tento trend méně zřetelný. Výsledky byly podobné bez ohledu na to, zda účastníci konzumovali instantní, mletou nebo bezkofeinovou kávu.

Během studie však byli účastníci dotazováni na pití kávy a další návyky pouze jednou a vědci spoléhali výhradně na jejich vlastní výpovědi. Většina z těch, kteří sladili, uváděla, že si do nápoje přidávají pouze jednu lžičku cukru.

Studie s na první pohled bombastickým závěrem však nebudí ve vědeckých kruzích nadšení. Například profesor metabolické medicíny na Glasgowské univerzitě Naveed Sattar, který se na práci nepodílel, upozornil, že výsledky – ačkoli jsou zajímavé – rozhodně nejsou jednoznačné. „Pozorovací charakter této nové studie znamená, že závěry nejsou zdaleka definitivní,“ řekl.

„Je to proto, že konzumenti kávy jsou obecně bohatší a žijí zdravější život než ti, kteří kávu nepijí, a já nejsem přesvědčen o tom, zda lze tyto faktory v pozorovacích studiích překonat.“ Sattar dodal, že genetické důkazy nespojují kávu s žádnými významnými zdravotními přínosy. Z hlediska snížení rizika předčasného úmrtí doporučuje lidem pít neslazené nápoje, více se hýbat, zdravě jíst a spát.

Zástupkyně šéfredaktora časopisu Christina Wee v doprovodném článku souhlasila s tím, že zjištění nejsou jednoznačná. Dodala však, že se zdá, že pití kávy, ať už neslazené nebo s malým množstvím cukru, pravděpodobně není pro většinu lidí škodlivé. „Takže pijte – ale dokud se neobjeví další důkazy, bylo by rozumné vyhnout se přílišnému množství karamelového macchiata,“ napsala.

Z chemického hlediska je zásadní složkou kávy kofein, který je stimulantem centrálního nervového systému. Tato chemická látka blokuje působení adenosinu na neurotransmitery a brání pocitu ospalosti. To sice pomáhá cítit se aktivněji a energičtěji, ale kofein je návyková droga a vědci varují před jeho nadměrnou konzumací. Káva je sice návyková, ale ve větším množství nemusí být pro člověka škodlivá, což však neznamená, že by ji lidé měli konzumovat neomezeně.