Voda není pouze základní složkou našeho těla, ale je také nenahraditelným „palivem“ pro jeho správné fungování. Nová systematická analýza 18 klinických studií nyní potvrzuje, že zvýšený příjem vody může mít konkrétní zdravotní přínosy, například při redukci hmotnosti, prevenci ledvinových kamenů či podpoře léčby některých onemocnění.
Hned tři studie prokázaly, že pití vody před jídlem výrazně zlepšuje výsledky hubnutí. Lidé, kteří vypili dvě sklenice vody (cca 500 mililitrů) před každým hlavním jídlem, zhubli až o 100 % víc než ti, kteří svůj pitný režim neměnili (některé studie uvádějí nižší hodnoty, např. 44 %). Efekt spočívá v navození pocitu sytosti a nahrazení kaloričtějších nápojů vodou. Toto jednoduché opatření tak může být dostupným nástrojem v boji proti obezitě.
Voda snižuje zdravotní rizika
Dalším zdravotním přínosem pravidelného příjmu vody je významné snížení rizika vzniku ledvinových kamenů. Výzkum ukázal, že lidé, kteří denně vypili dostatek vody na vyprodukování 2 litrů moči (tj. minimálně 2,5 litru vody), měli až o polovinu nižší pravděpodobnost recidivy těchto obtíží. Voda totiž pomáhá „naředit“ minerály v moči, čímž předchází tvorbě krystalů.
Jedna ze studií naznačila, že pití vody před jídlem může u pacientů s diabetem 2. typu pomoci snížit hladinu cukru v krvi. Efekt byl pozorován u pacientů s výrazně zvýšenými hladinami cukru (přes 200 mg/dl). Mechanismus pravděpodobně souvisí s rozředěním glukózy v krvi a menším příjmem potravy. Přestože výzkum v tomto směru zatím nepřináší univerzální doporučení, výsledky lze označit za povzbudivé.
Prosté zvýšení příjmu vody může být řešením pro ženy trpící opakovanými infekcemi močových cest. U těch, které vypily denně o 1,5 litru více než obvykle, klesl počet infekcí a také potřeba antibiotik. Významné je i prodloužení intervalů mezi jednotlivými infekcemi. Tento efekt byl prokázán zejména u žen s původně nízkým příjmem tekutin (méně než 1,5 l/den).
Kolik vody vypít? Neexistuje univerzální rada
Zvýšení denního příjmu vody pomohlo některým lidem snížit intenzitu a četnost bolestí hlavy. I když výsledky studií nejsou v tomto případě jednoznačné, jde o další důvod, proč dbát na dostatečnou hydrataci. Nejednoznačnost výsledků byla v tomto případě částečně způsobena nízkými počty účastníků. Je ale pravděpodobné, že dehydratace zhoršuje stavy, jako je migréna nebo napětí hlavy.
Pití většího množství vody může pomoci s hubnutím, ledvinovými kameny i bolestmi hlavy
Kolik vody denně je optimální? To se liší podle věku, hmotnosti, aktivity a zdravotního stavu. Odborníci varují před „univerzálními pravidly“, jako je osm sklenic vody denně, a radí spíše sledovat signály těla. Jednoduchým indikátorem dostatečné hydratace je například světlá barva moči.
Přestože výzkumy teprve začínají odkrývat všechny benefity vody, jedno je jisté: nízké náklady a absence negativních vedlejších účinků z ní dělají ideálního spojence v péči o zdraví. Ať už jde o prevenci kamenů, podporu metabolismu nebo hydrataci, voda zůstává nepostradatelnou složkou zdravého života.
Vědecké bádání
Ačkoli výsledky studií poukazují na řadu přínosů zvýšeného příjmu vody, je třeba brát v úvahu určitá omezení. Jedním z hlavních problémů je malý rozsah jednotlivých studií – většina z nich zahrnovala méně než 50 účastníků, což ztěžuje zobecnění výsledků na širší populaci. Navíc se studie často zaměřovaly na specifické skupiny, například osoby s určitými zdravotními problémy, což dále omezovalo jejich reprezentativnost.
Další slabinou je nedostatečná kontrola nad dodržováním předepsaného pitného režimu. Účastníci mohli vykazovat odchylky mezi doporučeným a skutečným příjmem vody, což mohlo ovlivnit výsledky. Rovněž chybí hlubší pochopení mechanismů, jak voda konkrétně ovlivňuje jednotlivé zdravotní problémy.
Výsledky vědeckého bádání byly publikovány 25. listopadu v odborném časopise JAMA Network Open. Toto periodikum se zaměřuje na publikaci vědeckých studií, systematických přehledů a metaanalýz napříč medicínskými obory a klade důraz na výzkumy s potenciálním dopadem na praxi. Díky přísnému recenznímu řízení je uznávaným zdrojem vědeckých informací, který přispívá k rozvoji medicíny na základě důkazů.
Zdroje: jamanetwork.com, studyfinds.org, iflscience.com, scienceblog.com.