COVID a speciálně ty první mutace jsou pořádná "darda" a brutálně poškozují mozek. Tohle bylo každému jasné už hned ze začátku a proto rozumní lidé dělali všechno možné, aby se nákaze vyhnuli.Samozřejmě říct veřejnosti a speciálně "dělnictvu" celou pravdu, že jim to totálně vyrachtá mozkovny, ale zároveň se proti tomu nemohou nijak chránit a ani není žádoucí, aby to dělali, protože ti, kdo mají prachy a tohle ví, potřebují jejich práci a jejich služby - to opravdu nešlo. Proto se nějak výrazně nebojovalo ani proti zlehčování a dezinfo scéně, protože kdyby si opravdu všichni uvědomili jak vážné to je, státy by se mohly zhroutit.Teď už jsou ty opravdu zlé mutace passé, dokonce možná na podzim už COVID bude téměř neškodný, takže už se mohou opatrně začít pouštět studie o tom jak vážné to ve skutečnosti bylo.Úplně stejně jako v roce 1986 byl Černobyl "pohodička, nic se neděje, nikomu nic nehrozí - berte děti na výlety na ZDRAVÝ VZDUCH", výskyty rakoviny jsou jenom náhoda, paráda - všichni fungujte jako by nic... A v roce 2019 si o tom klidně můžeme dát velkofilm i v češtině natočený HBO, protože už je to přes 30 let, pohlaváři už jsou pryč, nemocní už nemůžou žádat odškodnění, všechno už je promlčeno, tak to klidně můžeme pustit i u nás "v plné parádě".Lidi, kteří si mohli finančně dovolit na dva roky zalézt, nechodit mezi lidi a být jen se členy domácnosti a dělat si výlety do přírody, tak ti jsou na tom podstatně lépe. BOHUŽEL, sám jsem takové štěstí taky neměl.Naopak nejhůř na tom byli lidi, kteří museli být v denním kontaktu s cizími lidmi. Ti byli doslova pěkně v háji, ale jaksi se jim to nedalo otevřeně přiznat.Paradoxně takoví lidé patřili mezi největší odpírače, protože mozek se přirozeně brání emocionální bolesti a stresu a tak než si připustit, že denně jste v permanentním nebezpečí, kterému se moc nemáte jak bránit, je pohodlnější jej zcela popřít.